Střídavá péče je nejlepší variantou, pokud jsou rodiče rozhádaní. V případě péče jen jednoho rodiče totiž hrozí, že ten svou nenávist k druhému rodiči předá dítěti. A dítě, když nebude mít možnost dostatečně upevňovat s druhým rodičem svůj vztah, ho může na základě tohoto ovlivnění úplně zavrhnout.

Bohužel se čím dál víc prosazuje snaha nahrazovat dětem vlastní rodiče cizími lidmi. Ať už v případě rozvodu, nebo jako zde dokonce už od narození dítěte.

Jak se opovažujete mluvit za všechny? Všichni se rozhodně neshodneme, že střídavka zde není nejlepší. Rozpory rodičů jsou samozřejmě špatné. Ale pokud zde jsou, každý jiný model nez střídavka by byl jedině horší. Výlučná péče jen jednoho z rodičů by za této konfliktní situace vedla jen k daleko většímu prostoru pro očerňování druhého rodiče. S reálným rizikem jeho úplného odcizení.

Toto není nic jiného než krádež peněz Ruska. Tedy (zatím) ne celého jejich vkladu, ale "pouze" výnosu z něj. Nicméně už horečně přemýšlejí, jak ukrást celý vklad. Mělo by to být varování pro všechny: Když se znelíbíte, počítejte s tím, že naše západní demokracie se vás mohou snažit připravit o peníze uložené v bankách.

Díval jsem se, kdo napsal tento článek. No, všichni fandili českým hokejistům, jenom Petr ŠOUSTAL...

Je toto vůbec možné?! Podpora jedné z bojujících stran se trestá skoro vězením a na podporu druhé bojující strany se tu beztrestně pořádají veřejné sbírky? "Jediný správný postoj" se tu prosazuje prostřednictvím trestní represe!

Rodiče, nevzdávejte to, i přes těžkosti a podobné smutné situace. Pokud se druhému rodiči podaří dítě od vás úplně izolovat, bude mít neomezenou možnost dítěti o vás vsugerovat jen to nejhorší, ono tomu bude věřit a odloučení od dítěte může pak být i doživotní.

Vlak ujel spíš autorce tohoto článku. Společnost se od feministických a feminacistických myšlenek spíše odvrací. Odmítli jsme naštěstí zrůdnou Istanbulskou úmluvu a doufám, že odmítneme i podobné paskvily.

Také se obávám, že navrhované změny mají za cíl zrušit pokrok, který byl dosud dosažen ve prospěch vyvážené péče o děti.

RNDr. Josef Hausmann, CSc. ve své moudré knize Nahota feminismu napsal: "Pro úplnost výčtu feministických organizací u nás dodejme, že mají na své straně i pár – řečeno s Leninem – užitečných pitomců..."

Tady snad ještě někdo věří tomu "odborníkovi" Klimešovi?

Tento "odborník" opakovaně boduje se svými výroky v žebříčku Žblebt roku na webovém portálu Střídavka. Teď má šanci na nominaci i za rok 2023.

Klimeš je nepřítelem střídavé péče už řadu let a staví své zmatené teorie na špatných předpokladech. Bohumil Hrabal takové lidi nazýval "pábitelé". Klimeš zcela pomíjí důležitost obou rodičů v životě dítěte, kterou po rozvodu nelze zachovat jinak než střídavou nebo společnou péčí. Význam zachování obou rodičů pro dítě je prokázán řadou výzkumů, které by Klimeš jako údajný odborník měl znát.

Jak si ti novináři neodpustí neustále přidávat své hodnocení, místo aby pouze informovali o faktech: "... NEZÁKONNOU anexi SAMOZVANÉ Luhanské a Doněcké lidové republiky..."

Co když je nenapadl kvůli národnosti? V prvním článku se dotyčná přiznala, že seděly na obrubníku, tedy zřejmě i v silnici, čímž by porušovaly zákon. Tam mohly překážet provozu, zejména pokud jel někdo s něčím větším (auto s vozíkem). A kolotočář vypěnil kvůli tomu, národnost dotyčné byla pak už jen třešničkou na dortu.

Hloupý přístup z jedné strany plodí hloupý přístup z druhé strany. Politika současné vlády způsobuje, že někteří Ukrajinci se tu chovají jako nepostižitelní. Zrovna včera jsem viděl Ukrajince roztahovat se u jedné benzinky kolem svého auta a zabírat tak několik parkovacích míst. Pak se muž sebral, otočil auto a jednosměrkou jel v protisměru zpět. Je možné, že podobně k tomu přistupovaly i ty Ukrajinky - napadená sama přiznala, že seděly na obrubníku, tedy zřejmě částečně ve vozovce. Pak se může najít nějaký magor, kterému kvůli tomu rupnou nervy. Tím ho samozřejmě neomlouvám. Ale je dobré se zamyslet, zda způsob, jakým se současná vláda staví k ekonomickým migrantům z Ukrajiny a k jejich chování u nás, k tomu částečně nepřispěl.

Střídavka by měla být základním modelem péče o dítě po rozchodu, dá se individuálně přizpůsobit různým okolnostem. Měli bychom proto přehodit uvažování o ní a neptat se pořád, zda vůbec může být realizovaná. Měli bychom se pouze ujistit, že neexistují nějaké mimořádné okolnosti, které by jí bránily. To jsou v zásadě stejné důvody, pro které by dítě bylo odňato i z úplné rodiny.

Jen doplním, že jsem redakci uváděl i příklad, jak lze vyváženě řešit i větší vzdálenost mezi rodiči a zachovat při tom dětem jednu školu: většinu školních dní u jednoho rodiče, zbylé školní dny (třeba pátky) domácí výuka u druhého rodiče, většinu dní volna (včetně prázdninových) u druhého rodiče.

V zahraničí se nepracuje na nápravě odcizení tak, že se dítě zavře samotné do ústavu, ale že dítě je (pouze) s odcizeným rodičem a odborníci jim intenzivně pomáhají obnovovat jejich vztah.

Cenzura se roztáčí, vše samozřejmě pro naše dobro. To už tu jednou bylo.

Když už, tak bych řešil, komu šel na oslavu. Ne že porušil nějaká nesmyslná covidová omezení, která se nakonec většinou ukázala jako protiprávní.