Termín mám koncem roku 2026. V tom roce je již první snížení výše důchodů, v dalších letech pokračuje. Jak správně načasovat mi tedy není stále jasné. Jsem zvědavá, jestli mi bude schopen někdo spočítat skutečný dopad, pokud třeba šla až v r.2027 a spadla do dalšího snížení, jestli by se mi důchod spíš nesnížil.. .

Nejhorší je, že když jsem byla v létě na semináři k zamýšleným změnám v RVP s jedním z tvůrců revize pro dějepis (pan J. Najbert - jeden ze signatářů otevřeného dopisu ministrovi proti této změně), tak o tomhle zamýšleném krácení ani oni ještě nevěděli. Takže je otázka: KDO do toho, proti názoru všech didaktických odborníkům takhle šlápnul??? Naopak se ještě v létě mluvilo o tom, že v novém RVP bude doporučeno, aby se s ohledem na badatelskou, projektovou a terénní výuku učily naukové předměty v dvouhodinových blocích. Já sama si v průběhu let na vedení doslova "vyskučela", abych aspoň v některých třídách měla výuku v dvouhodinovkách, upravuji podle toho výuku, můžu s dětmi dělat daleko zajímavější věci než dříve...a teď mi do toho NPI hodí vidle - a já budu zase stíhat tak akorát mluvit od katedry? Jak dělat terénní výuku přírodopisu? Jako že máme jít jeden týden do lesa - a druhý zpátky? Když jsem tohle četla, tak otevřeně říkám, že jsem dvě noci nespala - a naprosto vážně uvažuji o tom, změnit zaměstnání. Po 20 letech "vášnivého" učení... Ale představa, že budu muset něco dělat "blbě", když to umí dělat dobře - to asi nepřekousnu. Pokud to v této podobě opravdu vejde v platnost - a pokud to nepůjde nějak "očůrat" - tak končím. P.S. Pokud by učitelé naukových předmětů uvažovali o stávce - a i to už jsem slyšela - tak jsem všemi 10 pro. Protože tohle je vražda naukových předmětů a oborové didaktiky v přímém přenosu.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud není závěrečná zkouška z matematiky na gymnáziích povinná, tak jsou nejen přijímací zkoušky ale i samotné studium matematiky nesmyslné a absurdní. Studium matematiky by se mělo soustředit výhradně na obory, kde se plně využije. Tedy zejména na stavebních, strojních a elektrotechnických oborech. Všude jinde je to nadbytečná aktivita bez nějakého smyslu a efektu. Pro život úplně stačí znalosti ze zš. Zvlášť dnes, kdy i mobil spočítá obtížné derivace nebo integrály.

Čísla! Ta jsou důležitá, ta přesvědčují. Vás ne?

Samozřejmě, že to mnoho lidí tuší...ale zde je to změřené.

Já jsem prostě přes ta čísla:-)

Pan Pekař si změnil jméno? Komentář je totožný.

Koukám, že jste změnil jméno, ale ne mozek.

Protože jeden pár chybí. A oni byli z těch, co vypadli, nejúspěšnější. Nemohou vrátit někoho, kdo vypadl v druhém kole.