Znám Jirku Hynka osobně více než 20 let. Měl vždycky neortodoxní způsob práce - a proto je tak dobrej novinář. Uměl vždy najít třaskavou kauzu, a pak ji důkladně proklepnout ze všech stran. A co víc - měl kolem sebe vždy spolupracovníky, kteří ho uznávali a měli ho rádi nejen jako dobrého kolegu, ale také jako parťáka do nepohody.
Kdo ho zná osobně, ten navíc dobře ví, jak skvělý je manžel a táta. Když nemohla mít jeho paní Martina dlouho vlastní dítě, adoptovali a vzorně vychovali úžasnou holčinu - a k té jim pak Pán Bůh, jakoby za odměnu, nečekaně nadělil dvě vlastní děti. S nejmladším potomkem, sportovně nadaným synkem, je Jirka každou volnou chvíli a z každé fotky, které vídám na internetu, je vidět, jak moc ho má rád...
Každý z vás, kteří ho neznáte a otíráte si zde o něj své špinavé boty, by se měl zamyslet, jestli v životě dokázal aspoň desetinu z toho, co pro nás všechny Jirka svou novinařinou vykonal. A jeho tvrdý a neústupný postoj k ruským mafiánům a jejich patolízalům a přisluhovačům byl (a já doufám, že ještě bude) zejména v této politicky neutěšené a složité době jedním slovem NEPOSTRADATELNÝ.
Jirko, drž se, všechno se v dobré obrátí!
Počítám, že do hodiny se to tady bude hemžit nenávistnými komentáři řidičů na účet cyklistů a opět se rozpřede nekonečná debata (bohužel z 90% jednostranná) na téma: "Pumpičky nemají co dělat na silnici! Za miliardy pro ně stavíme cyklostezky, tak po nich mají jezdit a nes*at se do provozu na silnici!"
Proto hned vložím svůj názor - a je mi fuk, kterej kamioňák si o mne bude otírat boty:
Jsem cyklista z kategorie "celoživotních", na kole jsem začal závodit ve svých 14 letech, takže příští rok to bude 55 let, které trávím v sedle sportovního typu kola. V nohách mám za tu dobu bezmála půl milionu kilometrů, které jsem v drtivém počtu ujel na silnici. Takže si myslím, že by moje slovo mělo mít svou váhu, když říkám: "Lidi, vůbec neřešte, jestli cyklista má či nemá jezdit po silnici. Je to účastník provozu jako každý jiný s jedním OBROVSKÝM HENDIKEPEM oproti řidičům auta: Je proti nim jako nahý v trní, fatálně zranitelný! Helma na hlavě je sice fajn, ale co je to proti polstrované kabině auta za několikanásobnou vrstvou plechu - a navíc s airbagy?
A podle toho se k cyklistům, proboha, chovejte! Vykašlete se na nadávání a nenávist, přestaňte je úmyslně omezovat v jízdě, stříkat na ně ostřikovačem nebo je dokonce atakovat tak, že při nejlepším sjedou do příkopu.
Zažívám to pravidelně a je mi z toho smutno. Zvláště když se rok co rok na své pravidelné cyklo-dovolené na jihu Evropy (Francie, Mallorca, Sardinie, Andalusie, Toskánsko...) s podobnými projevy prakticky VŮBEC nesetkávám.
Díky, pokud jste dočetli až sem a něco vám to přineslo 🙂
Autorka článku, stejně jako s textem souhlasící respondenti v diskusi, patří k těm, které já naopak nazývám uzlíčkem nervů. A že jich na našich silnicích je - o tom něco jako cyklista vím 🙁
Za volantem, pravda, už dávno nepatřím k závodníkům - ale nepatřím k nim ani v obci, jak sugestivně autorka čtenářům podbízí. Musím ale uznat, že na té "sedmdesátce" něco pravdy je a i já tak často jezdím - na okreskách mezi naším maloměstem a krajským městem vzdáleným sotva 10 km. Nevidím v tom nic špatného - závodníci mají dostatek prostoru i času na předjetí, tak kam bych se hnal? Komičtí mi naopak přijdou ti řidiči, kteří namísto aby předjeli, snaží se mne "tlačit před sebou" tím, že jedou sotva 5 metrů za mým autem. A takových je spousta - ti lidé vůbec neberou v potaz, jakého rizika se dopouštějí - stačí aby před mým autem vběhla do silnice kočka nebo zajíc a je vymalováno, že?
Závěrem bych dodal, že když jedu po silnici 1. třídy nabo po dálnici, rozhodně žádnou brzdou provozu nejsem a jedu tak, abych "splynul s davem". A někdy si dokonce "zazávodím" - řídit mne baví a mám dostatečně výkonný vůz, abych si to užil. Nicméně svého zvyku jezdit úsporně a "piánko" kolem té sedmdesátky se rozhodně nevzdám - ať si nervózové typu autorky článku trhnou nohou.
😄 😄 😄 Schválně jsem sem nakoukl a předem naprosto přesně věděl, jaké xenofobní komentáře zde budou převládat!
Panenko skákavá, je to hrůza vidět den co den na sociálních sítích, kolik Čechů, Moravanů a Slezanů je veskrze nenávistných 🙁 Navíc jsem přesvědčen o tom, že právě tihle zamindrákovaní a zlí ubožáci mají za sebou už celou řadu křiváren a možná i větších lumpáren, než ti gauneři, o kterých se píše v článku. Ono to totiž jde ruku v ruce - nenávist a zloba s krádežemi a podvody...
Škoda jen, že nikoho nenapadne promítnout množinu lidí, kteří by byli ochotni ustoupit Rusům, s množinou těch, kteří volí populistické a nacionalisticky laděné politické strany. Jsem naprosto přesvědčen, že by se obě množiny téměř dokonale překryly.
Jednoduše řečeno: Jsou to vesměs "Babišovci" a "Okamůrovci" 😢
Nejhorší na celé věci je, že příznivci ANO jsou z valné většiny lidé, kteří se nikdy nezačtou do rozumných, logických, ale pro většinu z nich nesmírně komplikovaných vývodů, jež uvádí autor komentáře.
Vem čert toho všemi mastmi mazaného hochštaplera, vem čert jeho patolízaly a stejně tak vem čert užvaněného šéfa SPD. Strašné je však zjištění, kolik lidí slyší na jejich levné, ryze populistické argumenty a to, kam naše země díky jejich stylu politiky směřuje 🙁 A zdá se, že jediným "lékem" na jejich hloupost je další óbr průšvih, který se k nám nejspíš neodvratně blíží z východu.
Otázkou ovšem je, kolik z nás to přežije, abycom mohli později říci: "Vidíte, kam nás vaši milovaní politici dohnali..." Co na tom, že oni budou se svými rodinami v bezpečí přežívat někde za oceánem? TI, kteří to odse*ou, budeme my, běžní obyvatelé Evropy.
Ale povídejte to lidem, kteří se radují z každé povedené lumpárny vykutáleného miliardáře 🙁
Jó, to byly časy, když populární hudbě vládli Beatles 🥰 Vzpomínám si jako dnes na to, jak mi poštou přišla od tety, která emigrovala do Německa, úžasná LP deska "Help!" Ačkoliv jsem vůbec neuměl anglicky, zpíval jsem za pár dní foneticky s Beatles všechny písničky, které jsem si 100x přehrával. Později jsem si koupil téměř všechny jejich desky, ale "Help!" pro mne navždy zůstala královnou.
Dodnes jsou pro mne Beatles absolutními jedničkami a vzhledem k mému věku už to tak zůstane. A myslím si, že zaslouženě...
Populismus je příšerná zbraň v rukou politiků. Je tak snadné podobnými výroky ovlivňovat veřejné mínění lidí, kteří jsou ve velké většině důvěřivými prosťáčky. A je příznačné, že se k tomuto stylu politikaření přiklánějí lidé se sníženou schopností rozlišit, co je a co není pro jejich okolí, ale i pro ně samotné cestou do pekel. Jsou to vesměs zamindrákovaní "jájíci" a zneuznaní ubožáci, kteří si prožili (často v mládí) hluboká traumata. Ať už to byl Lenin či Stalin, Hitler nebo Mussolini, nebo dnes Putin, Orbán, Babiš, Okamura a Fico. U všech najdeme stejný "modus operandi" a je hrůzyplné sledovat, jak se vždy najde majorita lidí, která jim "zobe z ruky" a podporuje je v jejich nebezpečných eskapádách... Je mi z toho smutno. Já to už ve svých téměř 70. letech na tomto světě nějak doklepu, ale co moje děti a milované vnučky? Mám o ně oprávněný strach...
Měl jsem tu čest se s panem Formanem párkrát potkat a dokonce prohodit pár přátelských slov koncem 90. let v rámci jeho pobytu v GH Pupp v Karlových Varech a na karlovarském filmovém festivalu. Bylo doslova šokující poznat, jak je ten muž při své slávě a "velikosti" naprosto přirozený, milý a vstřícný k lidem, kterých si jiné, mnohem menší "hvězdy", ve své namyšlenosti ani nevšimly...
Jsem "celoživotní" cyklista - v mládí jsem jezdil závodně a dodnes mám na konci každého roku v nohách dalších 7-8 tisíc kilometrů, za 53 let v sedle (závodního) kola už přes 400 tisíc. Současně jsem však také bezmála 50 let řidič a i když už v posledních letech najezdím autem skoro stejně, jako na kole, byly časy, kdy jsem jezdíval i 40 tisíc ročně - tedy žádný sváteční dědula s kloboukem na hlavě. Což mi dává, myslím si, právo vyjádřit objektivní názor: Podstatné je totiž toto: Zatímco řidič je v relativním bezpečí kabiny svého vozu, chráněný plechy, plastem, bezpečnostním pásem a aerbagy - cyklista je proti němu jako nahý v trní a i s helmou na hlavě je fatálně zranitelný. Z čehož vyplývá jediné: Řidič MUSÍ být ohleduplnější, než cyklista! A to i v případě, že se člověk na kole nechová předpisově. Jde mu totiž na rozdíl od řidiče ve vzájemné kolizi vždy o život - a to v poměru, žekl bych, tak 99:1...
Slabou (či téměř nulovou) reakci na vzpomínku a přání Marka Ebena bych opravdu přičetl hlavně nepochopení a ne hlouposti lidí v sále. Ne každý je fanda Karlovarského filmového festivalu a ne každý musel vědět, že Barťák znovu bojuje s rakovinou. Protože ne každý čte denně aktuality na seznam.cz či v bulvárních článcích. Tím vůbec nechci zpochybnit skvělý počin Marka, vyhrkly mi slzy do očí... Asi to bude i tím, že jsem měl možnost oba pány poznat osobně a několik let se s nimi potkávat právě na "našem" festivalu. Jsou to fajn chlapi a opravdu dobří kamarádi.
Bravo, úžasný výkon s hlubokým podtextem... Díky za něj, Lukáši!
Znám osobně jednoho mladého borce z Moravy (momentálně žije v Brně), který by něco podobného také dokázal. Jmenuje se Michal Kramář.
V minulosti několikrát objel pod titulem "Okolo Česka" naši republiku, ale to mu ani zdaleka nestačilo a už si střihnul tuším 2x (nebo třikrát?) Tour de France a jednou Giro d´Italia.
Vždy zcela sám s batohem na zádech vyráží každý den časně ráno tak, aby do cíle příslušné etapy dorazil ještě před příjezdem závodníků. Ne vždy se mu to podařilo (počasí, uzávěry silnic, defekty, někdy i pád), a tak zbytek etapy dojíždí poctivě buďto ještě v noci, nebo si to druhý den přidá k etapě následující.
A nedosti na tom: Vše si natáčí na video (vozí s sebou i malý dron!), a pak to zpracuje do podoby velmi poutavých filmů. S těmi pak v zimě putuje po celé republice a v sálech zaplněných zejména sportovními nadšenci (vzhledem ke kvalitě jeho výkonů i filmů, bohužel, ne vždy dostatečně) pořádá po skončení projekce skvělé besedy.
Pokud máte zájem, najdete některé Michalovy filmy (nebo jejich části) na internetu. Třeba takto:
Všechno je to jen a jen o lidech, tedy lépe řečeno hlavně o majitelích psů. Můj syn měl 13 let fenku staforda - nepoznal jsem dodnes milejšího a přátelštějšího psa, zejména k dětem úžasně ohleduplného a kamarádského.
No a pak je to často taky o těch "druhých" lidech, kteří svým nerozumným chováním psa zbytečně rozdráždí. Nebo o těch, kteří nedokáží uhlídat malé děti. Takový dětský prstíček strčený do oka nebo ručička tahající pejska za ocas nebo ucho - jóóó to je něco! A samozřejmě, že pak za všechno může pes!!!
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Dovedete si představit, kolik desítek, možná stovek sexuálních napadení tohoto druhu se muselo stát v hledišti pražské O2 Arény po vítězství našich hokejistů ve finále letošního MS? Na sebrání těch sexuálních deviantů by nestačily policajtům všechny pražské "antony" 😄