Půvabné řešení. Škoda jen, že to nefunguje i obráceně. Jako když si vůl umane, že je politik.

Všichni by chtěli zlatou medaili, proto na olympiadu jeli. A pro některé i účast ve finále má hodnotu medaile. A nevšiml jsem si, že by při svých výkonech sportovci popíjeli kafíčko, jako my doma u TV. A ty nervy!?? 🥇🥈🥉🏆

Jo, jo. Veselý příběh. Jenže těm mladým to dojde, až oni sami, jakožto senioři, budou v té tramvaji (?) sedět s mobilem (?) v ruce a číst/psát články o nezvedených a nevděčných juniorech.

Jak velký máte byt? Přítel mé dcery se hlásí do podnájmu! To víte, Sparťan 🤭😂⚽

Tak to mi připomíná staré pravidlo: Poprvé můžeš, podruhé musíš! Kolikrát jsme Ti říkali, ať se tak nerozdáváš, ale viz další hláška: "Je to marný, je to marný, je to marný." 👍👍🌹

Jó! A ten druhej, Eli Wallach, co hrál zlodoucha Calveru, zase má kořeny v Polsku. Takže na tý Mexický vesnici si to rozdali dva hoši z Východu 🤭😳😂 Svět je malý.

S podobným jsem jednou cestoval. Chlapík, tak padesátiletý, již několik let si kupuje jakousi dlouhodobou jízdenku a ve vlacích stráví vždy jeden měsíc v roce. Občas se staví doma, vyspat se v posteli, zušlechtit tělo. Znal místa, sedadla, ve vlaku, kde se cestuje nejpohodlněji a je tam bezpečno, přehled a klid. Mi nabídl své místo u okna "Tam do vas nebudou lidi šťouchat... s úsměsem zdůvodnil svůj počin." Znal kdejakou čekárnu, její specifika, teplo, otevřeno/zavřeno, pro čekání na další spoj. Fascinoval znalostí návazností vlakových spojů. A nepoužíval Jízní řád. Když jsem se ptal proč, řekl, že nepotřebuje. Zná ho😳. Každý máme něco. On je Vlakař.

Jednou to byl rubl, teď euro. Měli jsme zůstat u tolaru. Ten se ujal a dnes mu rozumí celý svět. I ti rublaci, i euráci.

Nadáváme na Brusel, ale my sami tam posíláme hlasovat "reprezentanty" viz Pospíšil. Zvýšený hlas ještě neznamená, že jeho bláboly jsou pravda. Bývalo zvykem, informace ověřovat z více zdrojů.

Nikdo nemá rád, když mu berou hračky. Dítě to obrečí a vezme si jinou. Dospělý zahořkne. A hledá náhradu. Ale náhrada je už jen náhrada a ta hořkost na ní ulpívá. A s dárečky je to přesně naopak. U těch milujeme i ty hračky, ale ... i ty dárce! A s tím se opravdu dobře žije.

Aliance zbrojařů? Progresivní vojenské technologie? Výroba zbraní pro spojence? Na Ukrajině??? To "Ivana" neuklidní. Bude to smutný příběh.

Labuťáka přestěhovali, vrátil se. I s novou paničkou. Takže je tam doma. Nejsem ani vodák, ani vodní sportovec, proto klidně řeknu, že my lidi se na řece jen bavíme. Můžeme jinam, na jinou řeku, na rybník, i když to už nebude hnedle vedle pohodlně, kousek od našeho (!) domova. Držím palce i panu Makoňovi, ať mu ten vzájemný respekt s labuťákem vydrží ještě dlouho. Možná tou tolerancí nakazí i pár lidiček.