Půvabné řešení. Škoda jen, že to nefunguje i obráceně. Jako když si vůl umane, že je politik.

Mno, padesát let starý likér, byť s názvem balzám, si namazat na kolena, to by byl hodně ujetý mejdan. Ale úleva se dostavila. Mentální. Jen jsme si nemazali kolena, ale trubky od hrdélka k žaludku. Než to doteklo do cíle, byli jsme opět studenti a happy. A kupodivu, účinek trvá dosud. Pořád se scházíme. Holt, asi nás ten balzám pohladil i po duši. Mějte se zdravě! alex

Moje cvokařka (tu zase školila Helena Růžičková) mi dala úkol: "Každý den udělat někomu radost, nebo alespoň vyloudit úsměv." Pakliže jste se pobavila, dnes MÁM SPLNĚNO!!!

p.s. nevím, jak se tu dělá palec nahoru, růžička a podobná pozitiva, poděkování, ale máte je. Mějte se zdravě! alex

Všichni by chtěli zlatou medaili, proto na olympiadu jeli. A pro některé i účast ve finále má hodnotu medaile. A nevšiml jsem si, že by při svých výkonech sportovci popíjeli kafíčko, jako my doma u TV. A ty nervy!?? 🥇🥈🥉🏆

Jo, jo. Veselý příběh. Jenže těm mladým to dojde, až oni sami, jakožto senioři, budou v té tramvaji (?) sedět s mobilem (?) v ruce a číst/psát články o nezvedených a nevděčných juniorech.

Jak velký máte byt? Přítel mé dcery se hlásí do podnájmu! To víte, Sparťan 🤭😂⚽

Tak to mi připomíná staré pravidlo: Poprvé můžeš, podruhé musíš! Kolikrát jsme Ti říkali, ať se tak nerozdáváš, ale viz další hláška: "Je to marný, je to marný, je to marný." 👍👍🌹

Mno, postavit se zády k neznámému zvířeti, to taky o něčem vypovídá. Spíš mne udivilo, že ten gardista zůstal absolutně netečný. I když, on i koník hlídali instituci, ne turisty. A zrovna tady se jedná o týrání ... koníka turistama!

Jó! A ten druhej, Eli Wallach, co hrál zlodoucha Calveru, zase má kořeny v Polsku. Takže na tý Mexický vesnici si to rozdali dva hoši z Východu 🤭😳😂 Svět je malý.

S podobným jsem jednou cestoval. Chlapík, tak padesátiletý, již několik let si kupuje jakousi dlouhodobou jízdenku a ve vlacích stráví vždy jeden měsíc v roce. Občas se staví doma, vyspat se v posteli, zušlechtit tělo. Znal místa, sedadla, ve vlaku, kde se cestuje nejpohodlněji a je tam bezpečno, přehled a klid. Mi nabídl své místo u okna "Tam do vas nebudou lidi šťouchat... s úsměsem zdůvodnil svůj počin." Znal kdejakou čekárnu, její specifika, teplo, otevřeno/zavřeno, pro čekání na další spoj. Fascinoval znalostí návazností vlakových spojů. A nepoužíval Jízní řád. Když jsem se ptal proč, řekl, že nepotřebuje. Zná ho😳. Každý máme něco. On je Vlakař.

Jednou to byl rubl, teď euro. Měli jsme zůstat u tolaru. Ten se ujal a dnes mu rozumí celý svět. I ti rublaci, i euráci.

Nadáváme na Brusel, ale my sami tam posíláme hlasovat "reprezentanty" viz Pospíšil. Zvýšený hlas ještě neznamená, že jeho bláboly jsou pravda. Bývalo zvykem, informace ověřovat z více zdrojů.

Nikdo nemá rád, když mu berou hračky. Dítě to obrečí a vezme si jinou. Dospělý zahořkne. A hledá náhradu. Ale náhrada je už jen náhrada a ta hořkost na ní ulpívá. A s dárečky je to přesně naopak. U těch milujeme i ty hračky, ale ... i ty dárce! A s tím se opravdu dobře žije.

Půvabné. Mlčet znamená napsat nejdelší komentář? Já bych v daném kontextu akceptoval, parafrázoval, slova z jedné skeče Heleny Růžičkové: "Škoda facky, která padne vedle, protože řešit prohřešek po čtrnácti dnech na třídní schůzce je ztráta času". Protože základem společnosti je respektování pravidel. A ta pravidla tomu nešťastníkovi "někdo" řádně nevysvětlil. Možná je ten "někdo" ani sám nerespektoval.

Aliance zbrojařů? Progresivní vojenské technologie? Výroba zbraní pro spojence? Na Ukrajině??? To "Ivana" neuklidní. Bude to smutný příběh.

Labuťáka přestěhovali, vrátil se. I s novou paničkou. Takže je tam doma. Nejsem ani vodák, ani vodní sportovec, proto klidně řeknu, že my lidi se na řece jen bavíme. Můžeme jinam, na jinou řeku, na rybník, i když to už nebude hnedle vedle pohodlně, kousek od našeho (!) domova. Držím palce i panu Makoňovi, ať mu ten vzájemný respekt s labuťákem vydrží ještě dlouho. Možná tou tolerancí nakazí i pár lidiček.