Já opravdu nechápu lidi co se musí vyjádřit ke všemu, ač k tomu nemají co říct. Ten článek popisuje prostě realitu. Včera jsme jeli pro stromeček ke Globusu do Čakovic. Vybraný a zaplacený již asi 3 týdny. A stavili jsme se pro pár věcí v Globusu. Byl jsem překvapený, že spousta věcí prostě nebyla. Prázdný regál. Personál jen krčil rameny. Na mou otázku, opravdu nemáte ani anglickou slaninu? Ne, nemáme, úplně nás vyžrali. A tak to bylo u hromady věci. Vezmeme džus domů, aha nevezme. Pomerančový prostě není. Vezmeme Bayleys, aha je v akci a neni. Určitý sýr, tak nic teda. A tak to šlo položku po položce. Opravdu u více než poloviny věci co jsme chtěli jsme zkrátka neuspěli. Do Globusu se v Praze jezdí pro maso a uzeniny. Mají ho ho pocitově ze všech supermarketů nejlepší. A fakt nepište hlouposti typu já chodím ke svému řezníkovi na palouček u měsíčku. Choďte si kam chcete, tohle je článek o tom jak to vypadalo jinde. Pro nás žádná tragédie, ale pro lidi co jeli nakupovat na poslední chvíli to musel být šok. Co to má společného s bídou mi fakt není jasné. Každý se snaží aby to na vánoce bylo doma v rámci možností co nej. Jak u jiných prodejců netuším, ale v Globusu to bylo opravdu "peklo ". Otázka je, bylo tam opravdu nečekaně tolik lidí za dostupnou kvalitou a nebo to výrazně podcenili? Takže článek popisuje realitu na kterou již nejsme zvyklí.

Nevím do jaké školy jste chodila vy, ale my jsme vaření normálně měli. Všichni. Syn jde se třídou v pondělí dělat vánoční cukroví do nějaké učňovské kuchyně. Celá třída jde. Vymýšlí tu zrovna co budou péct a co si vezme s sebou. Před týdnem byla celá třída někde v nějakých dílnách a celé dopoledne vrtali, pilovali, řezali a vyráběli například rámeček na obrázek. Tam už byli několikrát. Všichni, kluci i holky. A než začnete jak to nejde, chodí do úplně obyčejné školy, jejímž zřizovatelem je město. Jestli on ten problém nebude někde jinde.

To byla samozřejmě ironie. U nás doma vařím já. Mimo snídaní, protože jsem sova a to fakt nedám. Tu mi ale zase udělá docela často můj školou povinný syn nebo partnerka. A přinesou mi ji i do postele. Není v tom žádná věda. Prostě se usnesli, že jim to ode mě víc chutná. Partnerka zase výborně peče. To já neumím. Slané, sladké, houstičky, ciabatty ... Sakryš už na ně mám chuť. A hrůza hrůzoucí. Pere u nás kdo? No z 90% synátor. No pere, roztřídí prádlo, nasype prášek, aviváž a vybere program. Pověsí to. Kuře umí vykostit a uvařit si. Prostě protože se mu to v životě bude hodit. Každý dělá prostě to co je potřeba, každému jde něco lépe a něco hůře. A máme i studené večeře, občas si dáme kebab. O to totiž vůbec nejde. Jednou jsem se zúčastnil plamenné diskuse o tom jak jsou ženy vykořisťované, jak musí vařit a ... Na mou otázku OK a co když vaří chlap, je také vykořisťovaný se rozhostilo ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík. Rozčiluje mě přesně tahle hloupost, kdy tyhle rádoby emancipované autorky prosazují principy ode zdi ke zdi a ještě na to jsou hrdé. Protože ony přece nejsou služky....

Ne, to rozhodne ne. Ale vrtám, šroubuju a nějak mě nenapadlo že to je špatné. A pro vaše info, z 90% doma také vařím :D

Jsem schopen pochopit, že není čas na to udělat teplou večeři. Člověk s tím může a nemusí souhlasit. Je to o prioritách. Co ale nejsem schopen pochopit, je ta potřeba se s tím předvádět a chlubit se tím. A ještě to naroubovat na postulát, nejsem přece služka.Vy co ji děláte jste hloupé služky a pipinky. Já jsem moderní a emancipovaná žena. A už vůbec nemluvím o tom, že by tu večeři nedej bože udělal chlap. Podpantoflák. Tak hlavně aby bylo dost času na sledování Výměny manželek. Je nutné podpořit si ego, že jinde jsou na tom hůř než já. A až příště budete třeba potřebovat něco zvednout, přivrtat, opravit ... nedivte se až vám chlap odpoví "....nejsem přece otrok, jdu se někam najíst..." Jako emancipovaná neslužka pro to budete mít určitě horu pochopení a pustíte se do toho. Ach jo.