Chápu Vás. Spíše než o bohatých rodičích (kteří většinou jsou, ale nemusí být) zárukou profesionální kariéry dítěte ve sportu, když se mu daří a chce dál, mluvím o tom, jak důležitá je vlastně prvopočáteční motivace rodiče k dítěti. Když to dítě nevidí rodiče hýbat se/sportovat a rodič sám ho v tom nepodporuje, to dítě vlastně neví, že může sportovat. Jestli si dítě najde jiný zdroj podpory (spolužáci, trenér, apod), to už je 'na něm', můj případ to nebyl. Jen tím chci vysvětlit, že očekávat od dítěte, že samo půjde ven něco dělat, ještě k tomu, když nemá kamarády, a aniž bych jej já jako rodič k tomu nějakým způsobem vedl, je značně mylná představa. :-)
V pohodě.
Proto u všeho vždy píšu, že základ je v rodině, čímž myslím v rodičích.
Ti jsou hlavní příčinou všeho dobra i zla.
To je samozřejmě jen ten začátek. Má rodina je klasicky peciválská, máma nic, táta taky nic, holt tady to není kvůli tomu, že by nechtěli, ale kvůli jejich pracovnímu zatížení. Dneska si člověk s těží vydělá nad rámec přežití. Bez chuti ke sportu zapomněli na výchovu mou, a přestože jsem se do tělocviku taky příliš nevrhal, problém nastal u rodičů, kteří mě nijak zvláště nevychovávali ke sportu a spíše to zavrhovali, říkajíc: "Tak vidíš, že nejsi ten pohybovej typ. Radši se uč, ať jednou z tebe něco bude." Pamatuju si, jak se jednou moje máti bavila s její kamarádkou o tom, že její kluk hraje fotbal, a já jsem mu strašně záviděl. Prostě jsem to chtěl zkusit, ale neustále poslouchaje, že se neumím hýbat, že mi to o tělocviku nejde, tak jsem se asi styděl a bál se jí v ten moment zeptat, jestli si můžu taky někdy zahrát. Pravda je totiž taková, že odpověď by se moc nelišila od toho, na co jsem byl "naučený".
To je jenom jedna strana mince, protože i kdybych se sportem začal, nemůžu být naivní a nalhávat si, že jsou tady systémy, abych jej ve svém životě udržoval. Dobrý sportovec se dnes hledá nejlíp tam, kde jsou bohatí rodiče. Prostě to tak je.
Mě nikdo ve sportu nepodporoval a hrál jsem fotba 20 let. V socialismu mi však soudruzi nedovolili kopat první dorosteneckou ligu. Tak to bylo.
Člověk musí chtít i sám.
Sport není jen pro bohaté a rodiče nemusí makat jako blázni, aby mohli žít. To jsou, promiňte, opravdové kecy.
Nyní si žijeme jako prasátka v žitě.
Nedá. Pokud se dítě nenaučí myslet na ZŠ nebude myslet kriticky nikdy. A mnohé děti to musíte naučit, samy so nezvládnou. Bohužel na to české školství kašle, ba reformami a revizemi dokonce spěje k potlačení myšlení a posílování planého žvanění.
Kritické myšlení se naučím doma, ve škole a v životě. Základ je vždy rodina. A tam se naučíte vnímat i život kolem nás. A musíte chtít. To vás zase naučí nejvíce v rodině.
Ve škole musí být proto hlavním předmětem Nauka o člověku. Až za ní budou další předměty.
Chyba je hlavně v rodinách.
To je možné, ovšem s věkem prostě roste a přibývá problémů a je daleko větší pravděpodobnost že díky hlavně pomalé reakci a nedostatečné rychlého předvídání dojde u důchodců dřív nebo později k maléru...
Jsou-li však nepřemýšlející hlavy, tam je ještě větší pravděpodobnost.
A s těmi přibývajícimi problémy bych to neviděl tak černě. Je jich možná mnohem méně než v mladších generacích.
Přesně tak, jako je nevzdělaný sběratel podezřelých titulů pan premiér, on těma pacičkami mává jak dirigent orchestru, akorát mu chybí ta hůlčička, tou by nakonec mohl dostat i za vyučenou kam tuto zemi vede. Myslím, že by neobstál ani jako školník.
Zrovna jste netrefil toho pravého. Žasnu, co může lidi napadnout za blábol. Pak chápu, že má jeden ONA hloupý vůdce tolik voličů.
10
Sledujících
0
Sleduje
10
Sledujících
0
Sleduje
Ať z toho balkónu skočí!
Už to měl udělat dávno.