Milí novináři, pokud budete pořád dokola psát o tom, jak bídně se máme a jak se budeme mít ještě hůř, což je vaše oblíbené téma, lidi získají pocit, že to tak opravdu je. Kolem sebe ale vidím opak. Nežiju mezi žádnými bohatými lidmi, většina mých kamarádů a příbuzných jsou důchodci, ale nestěžují si, máme se opravdu dobře. Jasně, mohlo by to být i lepší, ale je to dobrý, pořád ještě je to hodně dobrý. Systém není ideální, ale který je? Jenže je to zatím to nejlepší, v čem jsme kdy žili. Chce snad někdo zpátky do láhve od octa, pohozené za ostnatým drátem? Brzy by se ti nostalgici, vzdychající po "socialistickém blahobytu", chtěli vrátit do toho zlého kapitalismu, ale ono by se to nemuselo tak lehce podařit, zvláště kdyby je podpořil rusák, na kterého teď mnozí zase pějí ódy.
Denně čtu, jak se máme špatně, jak za někým zastáváme, jak je to a ono dražší - (zajímavé je, že se nikde nepíše, co už naopak zlevnilo), jak nejspíš něco dalšího bude ještě dražší, jak nam klesla kupní síla,..atd. Žádná pozitiva. A když to do lidí budete dostatečně dlouho tlačit, tak si začnou připadat jako chudinky i ti s dvěma auty v garáži, 10 kg nadváhy, nadprůměrným platem a luxusně vybavenou domácností. A z dovolené na Maledivach budou postovat, jaká je u nás totalita a vláda hnus. Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by nějak strádal nebo měl důvod si stěžovat. Ale nadávat budou, vždyť pořád se najdou lidé, kteří se mají líp než oni. A to je přece důvod, ne? Máme se skvěle, vesnice a města se nedají srovnat s tím, v jakém stavu byly před revoluci, máme svobodu ať si říká kdo chce co chce. Pořád je to dobrý. A opravdu to není díky babišovi.
Proč apokalypsa? Za 25 let, pokud se světoví politici úplně nezblazní a všechno nevyhodí do luftu, můžou mnoho pracovních míst nahradit roboty a automaty. Moc nechápu ten strach ze stárnutí populace. Ti, co se dnes nenarodí budou nahrazení stroji a tak by neměl být snad problém uživit všechny, ne? I s tím odchodem do důchodu bude možná vše jinak a lidi budou ještě prosit, aby mohli po padesátce pracovat. 😀
Když u nás kvůli stavbě protipovodňové hráze vykáceli alej jeřábů a mnoho vzrostlých stromů, bylo mi to hrozně líto a dokonce jsem napsala krátký rozhořčený komentář do tehdy tištěného regionálního týdeníku. Od té doby uplynulo skoro 20 let, hráz nás chrání a následné úpravy vůbec nevypadají špatně a mně je jasné, že jsem byla vedle jak ta jedle. Znova jsem si to uvědomila při té poslední velké vodě, kdy hladina řeky končila asi 150 cm pod místem přelivu a my byli v bezpečí. Odborníci by měli mít v těchto případech hlavní slovo a nekompromisně vyvlastňovat pozemky, s jejichž majiteli to nejde jinak. Kdyby tenkrát bylo po mém, nejspíš bychom dnes také vysoušeli barák a nadávali, že nikdo proti povodním nic neudělal...
Skončila jsem s Dívkou která kopla do vosiho hnízda. Ani jsem to nedočetla, protože v této knize jsou popsané důvody, které vedly k znesvéprávnění titulní postavy a ty jsou tak absurdní, že celá série pro mě ztratila věrohodnost. Proč by ti parch...., kterým nebylo nic svaté, holku jednoduše neodstranili když byla ještě malá? Prostředky k tomu měli. Takže je to celé přehnané a nesmyslné. 😀
Betty miluji od základní školy. Její knihy jsem četla mnohokrát, nejen humor, ale i popis amerických reálií té doby je úžasný. Knihy od ní sice občas vyšly i za komunistů, ale informací o ní jsem moc neměla. Proto jsem si před několika lety pořídila knihu od Blanche Caffière Hodně smíchu a pár slz, kde vzpomínala na rodinu Bardových. Myslím že tam psala, že Betty zemřela na rakovinu plic a tady se píše o vaječnících. Tak nevím. Betty dopsala Dusím se ve vlastní šťávě s dodatkem, že se blíží padesátka a že konečně bude mít krásný a pohodový život. Když jsem zjistila, kdy knihu dopsala a kdy zemřela, bylo mi hodně smutno. Moc dlouho si té pohody neužila.
Nechápu, proč si lidi u kasy musí skládat nákup do tašek. Pokud mám vozík, tak to tam mrskám stejným tempem jako pokladní a pak si to přendám už mimo kasu kam a jak chci. Co štve mě jsou lidi, kteří dají zboží na pás a nepopojedou s vozíkem, takže pás je sice volný, ale já se k němu nedostanu. Mimochodem, nechat si nákup dovézt domů není záležitost nějakých vyvolených, jak se píše v úvodu, ale může si tak nakoupit každý a skoro všude.
Vynikající člověk i lékař. Poznala jsem ho osobně, léčil mou sestru. Diky dvěma transplantacím plic žila o 18 let déle, než by tomu bylo bez nich. Přístup pana doktora je opravdu výjimečný. A ke všemu je to fakt moc pěkný chlap. 🙂 Ale celá 3. Chirurgická klinika v Motole je skvělý tým, přestože mají velmi těžkou práci, chovali se vždycky úžasně.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Já jsem zažívala dětství o něco dřív a až do roku 1968 to nemělo chybu. Pak s normalizací začala ta schizofrenní doba, kdy si i děti musely dávat pozor na to, co ve škole nebo před někým nebezpečným řeknou. Často nám ve škole říkali, ze nás ten zlý Západ napadne, že bude válka - teď je to obráceně a je to bohužel mnohem reálnější. Doma se s námi moc nepárali, ale lásku jsme rozhodně nepostrádali. Kroužky nějaké byly, ale ne pro všechny a rozhodně byl rozdíl mezi venkovem a velkými městy. Ty děcáky a kojeňáky, to je fakt, že to byl průšvih. Děti tam měly péči, ale ne lásku. I ty inteligentní tam těžce zaostávaly, nebyl na to prostě personál. Obecně se dá říct, že pokud dítě nevyrůstá v patologickém prostředí, je dětství opravdu krásná doba a asi je většině děcek jedno, v jakém režimu vyrůstají.
1 odpověď