Někteří lidé zkrátka zapomněli na to, že se má odpouštět...
A odpusť nám naše viny,
jakož i my odpouštíme
naším viníkům....
Tak budou neustále opakovat své řeči o kariérním komunistovi,, nesmysly typu jednou komouš dycky komouš... I když prezident Pavel má Čestnou Legii a kdyby byl "dycky komouš" tak NIKDY nebude nejvyšším vojenským představitelem NATO. Kupodivu, jeho bývalí protivníci mu to odpustili, že byl na druhé straně. Chápou, že u nás jsme neměli to štěstí, žít v demokracii, třeba 70 let pod panováním jedné skromné dámy, jejiž vláda se klenula nad staletími..., ale měli jsme tu 40 let totality.
V očích spojenců a i těch, co mu dali svůj hlas, prostě Petr Pavel komunista dávno není.
Dávno se omluvil, a svými činy to, že byl kdysi komunistou odčinil měrou vrchovatou.
Někteří nevi co je Vlast a Vlastenectví. Myslí si, že jsou vlastenci, když se honí za hledáním alternativních pravd, nadávají na vládu, sdílí řetězáky a slavjanofilní... Myslí mnohdy na sebe, svůj prospěch, někteří by žel chtěli zpět něco jako minulý režim... Vyrostl jsem za socialismu. A to mne naučilo vážit si svobody. Jsem hrdý na tradici První Republiky. Jsem hrdý na slavnou tisíciletou historii téhle Bohem Požehnané Krajiny. My si nemusíme vymýšlet krále jako u sousedů. Měli jsme knížata, krále i císaře. V době kdy v zemi, ke které mnozí vzhlíží - volajíc - jsme Slovani - bylo tam kde je Moskva jen bahno, tady už stála Praha a Hrad. Od nás šla kultura na Východ. A celou dobu, až na oněch neblahých 40 let ve všeobjímajícím medvědím područím jsme byli Západ. U nás se sto let před Lutherem zrodila reformace. Jan Hus, Jeroným Pražský, později i Jednota Bratrská, co ovlivní onen "Nový svět". Ať přijdu v naši zemi kamkoliv, nestačím se podivovat nad krásou a vznešeností staroslavných měst a útulností vsí... A nad tím vším ční nejkrásnější panorama - Praha. Město kde začínaly a končily války, tajemná metropole stará tisíc let. Nepřeji si, aby nepřítel kdy vstoupil do MOJI země. Pro mne vlajka, lev ve znaku, kalich, historie, kultura, tradice i víra dělá mou identitu. Jsem pyšný na svou Zem, na tolik skvělých lidi, a vím, že ji musím pomoci uchovat pro děti vašich dětí, neb sám žádných nemám... Je to povinnost každého, kdo má srdce a miluje tu naši zem mezi horami a vodami, s jejími krásami a poetikou. Je mnoho zemí - ale tahle je NAŠE. Náš domov. Nejkrásnější... ČESKÁ ZEM...
Tak paní poslankyně má venkovcem pravdu, že deklarace by v zákoníku být neměly. Stále by mělo platit -žádný trest bez zákona, žádný zákon bez trestu. Aspoň symbolického...
U každé diskuze takovéto mne udivuje, že jen o plácnutí neb třepnutí se mluví. Jenže tenhle zákon má zakázat ne lepanec po pleně batolecí, ale VÝPRASK. Kdy někdo potomstvo vesměs školou povinné rukou,, ale mnohdy řemenem, vařechou, rákoskou či čímkoliv jiným přes zadek opakovaně tluče by mu způsobil silnou bolest. Výchovnou methodu v krajích našich žel hluboce zakořeněnou...
Mnohdy čtu - ale kočka kotěti packou jednu šlehne. A tu se ptám - jsi kočka - nebo člověk? Nebo říkanku o mamce a Jankovi. Jenže - tahle veršovánka je z dob, kdy lidé byli nevolníci, ano kdy rodiče bili děti, muž bil děti i ženu a všichni mohli být kdykoliv odvedeni "na kancelář" a tam trestáni na těle dráby. Ale tak snad žijeme v roce 2024 a nevolnickou mentalitu bychom měli opustit. Coby studentu teologie se mi nelíbi ani lpění na neblaze proslulém přísloví o holi a synovi... Přec jen, jest to "Stará Smlouva" a nemyslím, že je správné se jí řídit... Neb tam kde se bijí děti, tam je mnohdy i neúcta k ženám, kde je neúcta k ženám, tam je testosteronová hypermaskulinita a kde je testosteronová maskulinita tam je nakonec jen násilí a zlo.. Ale kde je soucit, laskavost a lidskost - tam je mír a pokoj. Tam je "Království Boží" skrze člověka. Nebo méně biblicko - eufemisticky - Ráj. A, moderně, světsky - tam je prostě fajn.
Možná na tom něco bude. Mě v jednom obchodě s kávou, říkala obsluha, že ji tam chodí smutní Italové a prosí ji, jestli by jim neudělali kávu, protože v Praze nemohou narazit na dobrou kavárnu. Vtip je v tom, že právě tady prodávají výhradně kapslovanou kávu... Tady ze sebe nebudu dělat znalce, mám doma dva automaty, jeden na zrnkovou a druhý právě na tyto kapsle (jak říkám fancy kávićky) a střídám dle chuti. U velkého stroje záleží, co tam člověk nasype. Kapslový produkuje dobrou cremu vždy.
Hihi, "nejlepší" pohádku jsem stejně napsal jááá. Nechybí "princezny", lidový hrdina, nadpřirozeno,Láska, ni svatba.... Ovšem chtěl jsem dílo ve stylu bratří Grimmů, takže je tak trochu - Grim. Ale takově pohádky bývaly...Škoda,že ve filmové podobě ji asi neuvidím, ale existuje aspoň v audio....
Třeba někdy dokreslím aspoň ten komix... I když, není na pohadkách, co jsou v nefilmové podobě kouzelné to, že každý si může tu pohádku představit, dle sebe? Každý pak má vlastní interpretaci....
U zde popisované vánoční pohádky mi princezny i princ přijdou až moc mladí, moderně fakt hodně teen look... Ale tož, zkouknem a uvidíme....
Mimochodem, lidé zapomínají, nebo jim to nepříjde, ale většina pohádek, i těch co bereme jako tuzemskou filmovou klasiku je více či méně moderní a dost svědčí o době, kdy vznikaly. Moderní ve vztahu k době natočení (materiál, make up atd...)
Novou animákovou Pyšnou sem neviděl, ale ta kolorovaná je hezká.
Nevidím nic špatného udělat film pro novou generaci dětí. Hranou Pyšnou snad nikdo nezakazuje.
Hezké ženy mnohdy mají výrazné oči i v reálu (kukadla jak zrcadla)a v animácích/komixech oči dělají výraz.
Pravda, český animovaný film byl mnohdy umělecký, ale někdy se to přehnalo a pak z toho mohly být noční můry. Milý animákový styl je pro dětského diváka vhodnější…
Jen mne tak napadá - dostane švec v animované Pyšné taky “25” za to že je lenoch, nebo to tam není ?
Btw: těším i na Zlatovlásku 2024. Jasmína Houf je opravdu krásná…
Jsem zvědav jestli Jiříka na konci taky setnou…či ne..
Někdy své spoluobčany nechápu. F-35 jsou to nejlepší co se dá sehnat. Co dokáží v boji, o tom se nedávno přesvědčil Írán a šéf Hizballáhu,leč ten už nic nepoví. F-35 samo nebude za 10 let zastaralý, pod “kůží" má stále dost místa na nejnovější technologii. Nemluvě o tom, že české F-35 nebudou ty soudobé, ale na úrovni roku 2030. Letectvo je stálé klíčovou zbraní v každé horké válce a stroje se stealth charakteristikou mají velkou schopnost přežití. Ale už je těžké vymyslet cokoli nového, i hypermoderní B-21 je vizuálně podobná 30 let staré B-2, přesto potenciální protivníci nemají ani ke Spiritu domácí ekvivalent. Takže pokud někdo neobjeví antigravitační pohon nějaká zásadní revoluce v letectví nehrozí, spíš pozvolná evoluce…
Outdoorové "tenisky" nosím proto, že jsou naprosto geniálně odpružené, poskytují oporu kotníku a zlepšují chůzi. Plus "zubatá" podrážka je naprosto ideální na nerovnou, hrbatou, někdy vpravdě terénní pražskou dlažbu. Takže to co je ve vyasfaltovaném NYC nebo L. A. jen módní libůstka má v naší stověžaté matičce s jejím typickým povrchem ulice své opodstatnění.... Pokud má někdo i hřmotnější a hmotnějši postavu, tomu dobře odpružená bota pomůže v jistějším a rychlejším pěším pohybu po městě. Praha má totiž tendenci po dešti se špatnou podrážkou pěkně klouzat, kdyžto outdorky vás se svou "tankovou" podrážkou podrží...
Samozřejmě, že duchové a démoni existují! Nejen, že je vyháněl Kristus i apoštolové a jiní, ale na nadpřirozené bytosti věří v tak vysoce technologicky vyspělých zemích jako je Japonsko nebo Jižní Korea. Existuji i andělé a další nadpřirozené entity. Vždycky platí, člověk by si neměl z naivity, neznalosti, recese, hlouposti nebo dokonce vědomně zahrávat s něčím, co není z naši reality, experimentovat s tím a pokoušet něco, co není schopen objasnit rozumem. To neumí ani věda. Proto je nebezpečně vyvolávat duchy, zkoušet magii atd... Nejsou to jen bubáci na Halloween, ale něco skutečného a proto je lepší to nekonfrontovat. Co má zůstat tabu, at jim jest.
Pamatuju si, jak jsem jako malý šel s maminkou pro vepřové ocásky. A když jsem začal v řeznictví "žvatlat” tak mi naznačila, že mám mlčet. Ony ty ocásky byly - podpultový.
Samozřejmě, že se vědělo, že vedoucí čehokoliv si přivydělávají stranou. Byly na to vtipy, kritizovalo se to ve filmech, seriálech - vzpomeňte si na arogantní zelinářku Stelly Zázvorkové v Nemocnici na kraji města, řezníka co je jako hrabě Juraje Kukury z Trháku, na to jak pan Novák a paní Nováková shání: fošny, tvrdý Sparty,hovězí, Plzeň, a nakonec - hadičky do ostřikovačů, ale zrovna mají jenom na Škodovku, takže do Žigulíka, co má soudruh ředitel, nepasují. V pátek není svátek, V podstatě jsme normální, Zítra to roztočíme, Drahoušku, Příště budem chytřejší staroušku, Vrchní prchni…Ano je to tzv. komunální satira, kam možná patří i historka o řezníkovi, co si “ušetřil” na Mercedes, ale pak se vyděsil, že ho zavřou a tak západní káru schoval do stodoly a vytáhl ji až po listopadu, kdy už to byl zastaralý model… Protože jsem tu dobu zažil a vnímal, byť jako malý chlapec, rád si ty filmy pro jejich z dnešního pohledu absurditu tehdejší doby pustím. I s Formanovou Hoří, má Panenko… Jen nechápu, že se po tomhle někomu opravdu stýská…
Český humor žije - musím to vědět když ho dělám…(Byť jen jako koníček)Jenže vymyslet dobrý vtip, dá práci. Pak tu tedy máme vtipy s krátkou životností ale i takové, kterým se smějeme i po desítkách let… A někdy to, co bylo ve své době humorné vyčpí, právě proto, že to bylo humorné tehdy… Ano, i vtip, lhostejno zda verbální nebo kreslený může expirovat…
Jé, to mi připomíná zápletkou jednu mojí "šuplíkovou" básničku/písničku, kterou sem napsal dva roky zpět. Ale tam sem si ten příběh vyfabuloval, vy jej máte ze života...
Škoda, že už se netočí Bakaláři, tam by se tahle zamotaná historie hodila a tipuji, že by dosáhla kultovního statusu...
Chudák tatínek.
Líbilo moc.
Rumové pralinky skončily proto,že na tu nedobrou hmotu, s cukrem a TRESTÍ nebyli už zákaznici zvědavi. Zvlášť když konkurence nabízí rumové kuličky, v echt čokoládě, s kokosem a PRAVÝM rumem. V Praze se dají koupit "nepovedené z fabriky"(tedy hrbaté, jinak jim nic není) , za 160Kč - 1Kg... To pak nahrážková pochutina nemá šanci...
Přiznám se, že nechápu to množství negativních reakcí. Vždyť to byl vysokoškolský kurz pro studenty specifických oborů, s ostatky souvisejícími, nic na co by se dostala laická veřejnost. A už vůbec nechápu to rozhorčení, v zemi, která v kremacích jednoznačně vede. V zemi která miluje černý humor (jen v poslední dekádě byly natočeny dva komediální seriály s tématem krematoria), která cituje: "Jeď do Pelhřimova, prohlédni si tam krematorium, ať víš do čeho jdeš" kde vznikl spalovač mrtvol... Možná to souvisí s krizí víry, protože věřící věří, že smrt je jen brána do jiného světa a existence. Popel popelu, prach prachu. Vše co se narodí, i jednou zemře, to je koloběh života. Věřící to má snažší,ví,že bude spasen a ožije do života nového, jednou.... Zesnulé tělo je už vlastně jen tělesná schránka, s podobou člověka, to co nás dělá lidmi, každého jedinečného, duše, duch, naše osobnost už v něm není... Smrt je jediná spravedlivá věc, nikdo ji neujde. "Smrt není, zlá, co, těžké, to umírání je." Napsal před sto lety Jiři Wolker. A měl pravdu. Jest psáno: "Až půjdu údolím stínu smrti, nebudu mít strach, neboť vím, že jsi se mnou. (tzv. Davidův žalm 23). Možná to pohoršení není tedy od toho, že jde o kurz zabývajíci se-vědecky- kremací ale od toho, že je zde přítomen onen motiv smrti, konce, nekonečna. Něčeho, čeho se člověk bojí, ať věři v to, že jen přejdem jinam, nebo nikam. Možná to je i o svědomí a strachu, že to, co člověk vědomně činil zle může být na onom světě ztrestáno. Žij tedy tak, abys ses nemusel "poslední instance" bát...
Na idnes píši: Dcera měla ve třech letech těžkou autonehodu, kdy byla i v kómatu, Naštěstí z toho vyšla bez následků.
Zdroj: Odkaz 1
Rázem má ten příběh jiný ráz, což...
Nechte už prosím argumentů jó to my....Jó to za našeho mládí...
Je úplně jiná doba. Bít děti bude od příštího roku společensky nepřijatelné. Stejně jako je dávno společensky nepřijatelné bít životní partnerku, nebo zaměstnance. Kdysi mohl pán domu zmydlit děti, ženu, i čeleď. Ale byly doby kdy by byl zmydlen i on. Pamatuju se, jak jsme se kdysi učili číst švabach a četli jsme lístek, tuším z roku 1820 nebo 30 o tom jak jakási mladá žena nešla na robotu (zrušena až 1848), protože se starala o svoje novorozeně "a tak ji vzali a holí na zadnici 25 ran (v onom lístku bylo to slovo napsáno explicitněji) dali".
Mňamka co? Vždycky si vzpomenu na babičku, jak mi líčila, jak ji kdysi, žábu 4letou tatínek zbil násadou od biče, páč se vztekala. Taky ve škole byla bita, i když to zákon zakazoval. Já sám byl v '80 svědkem jak učitelka v MŠ zbila zlobivého hocha. Před všemi dětmi a na holou. Zlobil i na ZŠ, takže efekt 0%. Od jisté doby nemohu vidět filmy jako Páni kluci, bylo nás 5 nebo Vracenky s brutálními výprasky rákoskou a kabelem od žehličky. Ani číst Káju Maříka, nebo o 50 let mladšího Boříka... Vzpomínám na rozhovor s Ottou Habsburským, který vzpomínal na otce, Karla I., posledního krále, že děti nikdy nebil, ale řekl jim, podívej, to se prostě nedělá... Děti své rodiče, pokud je vše OK, totiž milují a vzhlíží k nim. Nikdo vás nebude mít tak rád, jako vaše dítě. Nechápu, jak někdo může bít někoho, kdo je kus jeho samého, působit mu bolest(často) a říkat:Je to pro tvé dobro. Dříve se totiž děti bily stále, nebyl to výjímečný trest ale "tradiční výchova".
Kdysi jsem se zuby nehty bránil indukci, na úkor plynu. Dnes už bych plyn nechtěl. Jednodušší na údržbu, stejně rychlé a mnohem bezpečnější. Plyn je pořád otevřený oheň, může unikat... Skvělé jsou i časovače, rychlovar.... Plyn prostě míří do historie. (Btw. nemluvím o elektrické plotýnce, ta je na dvě věci a indukci ni plynu nemůže konkurovat.) Někdy není dobré být staromilec a dát šanci modernější a čistčí technologii.... A to si pamatuji i doby, kdy se jelo v kuchyni na propanbutan, který byl dodáván v "bombách" které vozili "plyňáci".
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
"Dori" je jedna z nejúžasnějších a nejlepších biatlonistek všech dob, nechápu, proč ji nenechají žít. Za dva roky si dá poslední Olympiádu a půjde do důchodu, vždyť se ji blíží 40... Je to živoucí legenda a je fajn ji vidět na trati, byť samo už to není ono jako deset let zpět, kdy soupeřila s naší "Gabi" a pravidelně se děvčata setkavala na stupních vítězek....
1 odpověď