Říká se, že zadek je sexuální prasymbol. I symbol srdicka má být obraceny zadek. Udajne obliba zenskych hyzdi plyne z polohy pri milovani "zezadu". Soucasne plny zensky zadek a oble boky vzdy naznacovaly, ze jejich majitelka je nejspis plodna jak polabska nizina. Dokonce jsem narazil na teorii ze obliba poprsi souvisi se zmenou polohy pri sexu, tvari v tvar. Na druhou stranu nadra i boky jsou opevovany uz v pisni pisni. Ve slavnem mytu o Troji se spekuluje, ze Paris prirknul vitezstvi Afrodite, bo mela nadherne pozadi. Na Cypru se dokonce uctivala Afrodite Kalipygos a jeji zpodobneni zobrazuje tuto bohyni, jak se otaci a pozoruje svoje hyzde. Ale i jine zobrazeni Afrodity/Venuse jsou buclate. Slavna je barokni spanelska, Velasquezova, neboli Rokebyho. Lezi na boku, pozoruje se v zrcadle a spuli "zadni licka na divaka". Na hyzdich je spousta nervovych zakoncenich, ktere mohou stimulovat, proto jsou oblibene "bacaci" sexualni hratky (krom toho se prokrvi i panev) - tohle se vedelo uz davno a proto se treba uz v 19.stol.NEDOPORUCOVALO BIT Deti. Mohlo to totiz probudit S/M tendence. Mimochodem, pomlazka prenesene pochazi uz z Rima,ze saturnalii, tam to ale byly remeny, ne prouti, oboje vsak melo prispet k plodnosti, coz mohlo viz vyse. No a u nas spustil prdelkovou manii kreslir a malirJiri Winter Neprakta, ktery u svych malovanych slecen opravdu krouzil tyhle partie excelentne. Jo a zadek JLo chtel kdysi kdosi promitat rovnou na Mesic. Modu umelych megazadku nechapu. Ale pekne prirodni polokoule proste muze pritahuji, a zeny to vi. Jinak by tu asi nebyl tento kviz o p.. ách.
Váš názor na ženy takových tvarů je pro dnešní dobu zcela nekorektní, ale zato naprosto pravdivý a nelze nic jiného, než se pod něj podepsat.
Sám vím jaké to je mít nadváhu. Co nadváhu, kéž by. Obezitu. Protivně a blbě se toho zbavuje, huntuje to tělo. Me se líbí ženy s křivkami (i atleticke ale ty s křivkami víc)ale morbidní obezita neni in a nemela by se propagovat. Vždyť je to nemoc. No a pak tu máme ještě další nešvar. Kérky, plastiky,výplně. Říká se tomu také krása ale je to divné. Obrovská ňadra, rty jako nateklé, zadek jak Ferda mravenec. A do toho tetování. Někdy i vytetovaný perma make up. Z estetické chirurgie, která měla napravovat vady na kráse, křivě nosy, zmizela nebo nesouměrná ňadra prostě pomáhat, se stala výrobna hooodne divných slečen a dam s prapodivnými tvary. Dřív ke zvýraznění rtu stačila rtěnka (a že to je pěkné), manikúra,pedikúra,linky, řasy, účes a vůně. Aby se žena “nacancala” a k tomu prádlo, šaty, lodičky, třeba i apartní klobouk. Jaj, no to musí muži blýsknout oko. Ale i my muži už nejsme tací jako dřív. Ano, ženy nosily šaty, muži ale zase obleky. Naleštěné boty, košile a kravaty. I ti obyčejní o sebe dbali, byli upraveni. Nikdo neměl tetování. Muži byli pánové a ženy damy. Měli styl. Však se podívejme na staré filmy od 30. do 70. let. Jak to lidem slušelo. Všude (když pominu stalinismus) ale už koncem 60. je móda zpět, dámy mají kratší vlasy,ale zas šaty, punchochy a jehly a dokonce rukavičky a muži jsou v kvádru. Ostatně o tom jsou geniální Světáci (šijeme u Adama)… Jo. Šaty a obleky - a auta s ploutvema. To by se melo vrátit. Krasnej lak, chrom, prostor. Yup. Ne ošklivý SUV.(Aha, už vím proč se mi líbí R-R Wraith nebo Spectre)… od žen k autům. Jak typické.
Co jsem se dival, tak pořadatelka té přehlídky, Laura Briochi, má to, čemu říkám klasická ženská postava. Navíc je i urostlá, má 180cm. Prostě pěkná žena, kde nic ženského nechybí. Přesto si svého času vypěstovala bulimii, bo chtěla být modelka a tam ji napsali - nevejdete se do tabulek. A krásné mladé ženské, akorát zničili sebevědomí a na nějakou dobu i zdraví. Protože dlouhovlasa,okata, vysoka holcina s velkymi prirodnimi nadry a nadherne klenutymi boky, vyraznym zadkem a peknyma nohama se bude v 95%libit muzskym. Kdyz si vezmu eru sulermodelek (Cindy Crawford Claudia Schiffer, ty tvary mely.) ale casto se v mode preferuji spis stihle a vysoke. Ale to je ten problem modniho sveta, jez ale neodrazi realitu bezneho sveta. Jenze ideal navrharu neni ideal krasy, mrknete na Venuse, Marilyn nebo Bridget Bardot zamlada... Vyrazna tvar, oci, 8 postava. Takhle vypada realna zena. Ale pokud realnlu zenu nahradime idealem avrhare, vypestujem krasne holce bulimii a aby nemely holky pak problemy, neadorujem jen zenske krivky ale rovnou i obezitu. Obe je zle. Na jedne strane ideal navrharu (nekdy az androgynni), snizene sebevedomi u divky klasicke zenske kypre postavy (a kypre neni mineno hanlive) az je z toho bulimie a aby nebyla, pak adorace az morbidni obezity. Pritom bezne zeny jsou bud atleticke postavy, nebo prave zensky zaoblene. Ne 40kg s posteli a ne 140kg and up. Tipunu ze zena u nad mezi 25-45 lety ma v prumeru od 60-90kg pri vysce kolem 165-175cm. Robustnejsi a vyssi typy i trochu vic... Presto chudinky mladosky hubnou do nesmyslu. Ach jo... Modes Robes... Brrr.
Mě jen tak neurazíte, to byste se musel hodně snažit a i tak kdoví... 😄 Když jsme u té "body pozitivity" - vsaďte se o cokoli, že i když ty slečny tvrdí, jak se milují takové, jaké jsou, pokud by se u nich zjevil sám Ďábel a nabídl jim, že když mu duši upíší, učiní je štíhlými, všechny by upsaly. Body pozitivity je jakási lež okolí i sama sobě, aby dotyčná vypadala, že se netrápí tím, jak vypadá. Ale nevěřím jim, jsem si jista, že každou to trápí. Jenže cesta z toho je dlouhá, bolavá a složitá, ne každá ji zvládá a pro ty, co to nezvládají, ať už z jakéhokoli důvodu, je snazší (si) lhát, jak se cítí s kily navíc skvěle.
Nejhorsi je, kdyz do vas lidi, i v dobre vire rypaj, zhubni. On to clovek mnohdy vi, ale casto to ma opacny efekt. Samo, i ja se nekdy na sebe podivam do zrcadla a trochu se pochvalim, na druhou stranu on ten pupek prece jen snizuje sebevedomi. Nekomu vice, nekomu mene, ale vice mene kazdemu. Nekdy si reknu, tak holt svuj vek mam, zfotrovatel sem, ale pak si reknu - ale stejne by to bylo fajn,Nekupivat xxxl ale treba jen xl. No jeje. A ano, asi by mnoha tu dusi upsala. Ono ceho je moc. A kdyz se krivky rozpiji... Je to smutne. Mozna to souvisi s USA a tamni drahou zdrav peci, ale u nas toto resit nemusime. Presto je lidi obeznich. Nanestesti i ja sam. Ale i proto nemohu tvrdit, ze je obrovska telo menici k nepoznani nadvaha skvela vec. Neni. Fakt ne. Obezita neni neco co by mel clovek chtit.
Zdravim Vás! Jestli Vám to nebude vadit, o té vaší změně jména si s Vámi rád popovídám třeba po emailu, zaujalo mne to, protože zrovna Helena je jméno spjaté s mytologii (to moje taky). Já se bál, abych se Vás třeba tím dotazem nedotknul. Co se týče toho zde. Jsem jak "zaklínač Geralt" - líbí se mi štíhlé éterické i krev a mléko, jak řikám bokaté, okaté, s plným poprsím. Ale na těhle přehlídkách se propaguje typ "slečna kalorie". Sám jsem pořez, otylý a je to k vzteku. Teď to budu řešit s lékařem, protože jsem přibral, nevím proč a ne neni to cool, mám rád hezké věci a tady je ten výběr na nic. No a jak vidno, na těhle přehlídkách se nepropaguje plnoštíhlost, ale morbidni obezita. Ty dámy na fotkách, co myslím, nemají cent, to bude 150kg plus. Mnohdy s hrůzou a obavami sleduju "hubnoucí pořady" a nechápu, jak tam někdo může mít dejme tomu 170,180kg, ne li víc. To není o nějakém zpozděném metabolismu, tady se vám už ta důmyslná mašina zvaná tělo rozbila. Je rozbitá uvnitř, je rozbitá na povrchu. Jako když vezmete krásné auto a hodíte ho ze skály. Ono se vám odře a pomuchlá a je na něj žalostný pohled. No a ty obrovské slečny, co určitě váží víc než já, jsou jak to rozbité krásné auto. Nemají velký zadek, mají velký a nemocný zadek, stehna a lýtka zmizela, jsou z nich sloupy. Ze ženských paží taky... Je to smutné. A woke, místo aby ty ženy vzal, k lékaři, kde to chce jistě krom fyzična trochu i duši léčit - volá - jsi nádherná, jsi baculka, ať žijou faldíky. Lež! - jsou to mladé ženy a tělo mají staré ženy, před smrtí.
Musí se přijít na to kde je chyba. Z těch co jsou morbidně obézni, udělat plnoštíhlé. Tělo je fakt šílená chemická fabrika, ženské oproti mužskému tuplem. A i mužské je mnohdy záhada. Proč vypadám jako když nejím nic jiného, než guláš se šesti (guláš já rád, ale knedle ne) a piju metr piv, i když si dám sem tam jedno? Ale pořad nemám misto nohou a paží sloupy, tak snad se ještě dostanu zase lehce nad cent, ne li lehce pod. Tak 90Kg, to by bolo, Kefalín, keď by bylo. Tolik hezkých věci! A zvedne to i sebevědomí... Já si dovedu představit i baculatějši dámu vedle sebe (jak píši on se i metrák i něco nad dá nosit s elegancí) ale soužití se 150kg "Lady" - jaj... Proto mi tohle woke prijde pokrytecke, nez aby se pomohlo lidem dostat na vahu kde mohou vest plnohodnotny zivot, tvrdi to - jsi super, krasna sexy. Sice krivky zmizely, nejdes ale valis se, blbe se ti dejcha... Ale je to coool. Jen tak zustan...Grrr. Eee.
Vážený pane, omlouvám se, že Vám píši sem, chtěla jsem Vám odpovědět na komentář k mé změně jména, ale ten jste nejspíš smazal (škoda!), byl velmi pěkný a měla jsem k němu co říci. Ráda čtu Vaše komentáře. Sama jsem od dětství kyprých tvarů, ne přímo koule, naopak - odmala jsem měla výrazné široké boky, ale pro okolí jsem byla prostě "ta tlustá", nicméně enormní nadváhu vskutku neschvaluji. Problémem však zůstává, jak se jí zbavit. U každého nefunguje více cvičit a méně jíst, ač se to zdá s podivem. Ani u mě to tak jednoduché není. Ovšem snad téměř každá žena se chce cítit krásná. Mít upravené vlasy, nehty, hezké oblečení. Nebýt škatulkovaná jen dle váhové kategorie. Pokud na sebe nějaká rezignuje do té míry, že se z ní stane upocená, páchnoucí, rozteklá "bečka", která zná jen cestu do lednice a na gauč, posléze už jen okolím přikrmovaný ležák, tam už je to o něčem jiném. Je ovšem nemálo žen, které jsou aktivní - pracují, starají se o rodinu, věnují se i fyzické aktivitě, ale ačkoli ani nemusejí "žrát jak prokoplé", prostě jedí relativně běžná jídla v běžném množství, tělo jim nadměrně ukládá tuk. Sama mezi takové patřím, mám velmi nízký bazální metabolismus, a to se bohužel hodně v tomto podepisuje. Abych si alespoň jakž takž udržela hmotnost, musím jíst opravdu málo a ani tak se mi to moc nedaří, i při častém cvičení. Jen např. po operaci, kdy jsem strávila 14 dní v nemocnici a jedla jen nemocniční stravu a absolvovala infuze, jsem přibrala několik kilogramů, zatímco okolní pacienti při obdobném režimu znatelně hubli.
Zdravim Vás! Jestli Vám to nebude vadit, o té vaší změně jména si s Vámi rád popovídám třeba po emailu, zaujalo mne to, protože zrovna Helena je jméno spjaté s mytologii (to moje taky). Já se bál, abych se Vás třeba tím dotazem nedotknul. Co se týče toho zde. Jsem jak "zaklínač Geralt" - líbí se mi štíhlé éterické i krev a mléko, jak řikám bokaté, okaté, s plným poprsím. Ale na těhle přehlídkách se propaguje typ "slečna kalorie". Sám jsem pořez, otylý a je to k vzteku. Teď to budu řešit s lékařem, protože jsem přibral, nevím proč a ne neni to cool, mám rád hezké věci a tady je ten výběr na nic. No a jak vidno, na těhle přehlídkách se nepropaguje plnoštíhlost, ale morbidni obezita. Ty dámy na fotkách, co myslím, nemají cent, to bude 150kg plus. Mnohdy s hrůzou a obavami sleduju "hubnoucí pořady" a nechápu, jak tam někdo může mít dejme tomu 170,180kg, ne li víc. To není o nějakém zpozděném metabolismu, tady se vám už ta důmyslná mašina zvaná tělo rozbila. Je rozbitá uvnitř, je rozbitá na povrchu. Jako když vezmete krásné auto a hodíte ho ze skály. Ono se vám odře a pomuchlá a je na něj žalostný pohled. No a ty obrovské slečny, co určitě váží víc než já, jsou jak to rozbité krásné auto. Nemají velký zadek, mají velký a nemocný zadek, stehna a lýtka zmizela, jsou z nich sloupy. Ze ženských paží taky... Je to smutné. A woke, místo aby ty ženy vzal, k lékaři, kde to chce jistě krom fyzična trochu i duši léčit - volá - jsi nádherná, jsi baculka, ať žijou faldíky. Lež! - jsou to mladé ženy a tělo mají staré ženy, před smrtí.
Ostatně - kde jinde než v Itálii zrodila se renesance, kde se opěvovala krása lidského těla, znovuobjevená z antiky, kam dodnes miliony směřují, by slavná díla oslavující krásu viděla. Není to jen o antických božstvech na plátně vyvedených, o biblických postavách - italské umění dodnes inspiruje a na krásu se tam dbá dodnes, krásu všeho, italský design to sluje. A je skoro absurdní býti otylým v Itálii,kde tolikero dobrot je na každém rohu, vše čerstvé, vyhlášené, skvělé. A tady, v městě módy a designu, oslavuje se, že to co je zničené, nemocné a rozteklé (a je to vidět, že to je nemocné, rozteklé, ba oteklé) je krásné?
Mám rád barokní tvary. I žena váhou kolem "centu" ba přes "cent" může být krásná a žádoucí. Ale platí - křivky musí zůstat křivkami. Tam kde křivky vystřídala silná celulitida, kde místo svalů a tuku jest už jenom roztékající se tuk, kde to co má být napnuté je zvlněné jak zákopy za Veliké Války. To nejsou už křivky, ale zničené křivky, to už není baroko, ale devastace baroka, jako když na krásný barokní obraz nahé dámy vychrstnete ředidlo - a to jej rozpije. Jakmile se štíhlé ruce promění v buřtíky, oči jsou zatlačeny pod tvářemi více než buclatými... To není krásné, není to estetické - ale pojmenujme to - je to nemocné. Tělo je poničené, nastupují první terapie, první léky, vysoký tlak, náběh na diabetes, nebo zde už s velkou pravděpodobností propuklý. Vše je složité, člověk hůře dýchá, potí se. Sám mám nadváhu, nejsem na to hrd, rád chodím hezky oblečen, ale s velkými velikostmi je problém. A u žen to snad platí 2x, cožpak se nechtějí zdobit, nechtějí strojit, nechtějí se pohybovat ladně, tančit? Ne vypadat nasupeně (protože to vám abnormální obezita udělá s obličejem) a stěží dýchat? Toto není o přijetí sebe sama, to je velký klam. Krása zmizela, rozpila se v tuk a nic než tuk. Kde namísto stehen a nohou jsou jen sloupy, kde zmizela ladnost a pružnost, kde kůže je svraštělá, protože vše je utlačeno. Tam jest něco špatně. Smutné a zlé to je i u muže, ale u ženy ještě horší, protože jak říkám - Žena byla posledním dílem Božím a to co je poslední, to je dokonalé. Zde už není plnoštíhlost, zde už není krev a mléko, rozkošná baculatost. Zde je jen žal a zmar krásy bývalé!
Hodně mužských by z fleku bralo "pěknou paničku" jako je na ilustrační fotce. Ne každý chce "dvacítku", ne každý chce před nebo po padesátce mimčo. A ne každý kdo žije s maminkou, je nutně mamánek, věčný panic, nebo přestárlý INCEL. Mnohdy jsou spolu, protože zůstali sami. Ono v tomhle věku, mezi 40-50 vám dochází - Memento Mori - pamatuj, že umřeš. A tak zvolníte, už se neženete za chimérami, nehromadíte majetek. Pro koho?Pro stát? Kupodivu i sbírání vláčků nebo "Letadýlek" může vést k tomu, že dotyčný má velký přehled, je sečtělý, zajímá ho historie, i umění. (A krom toho, zrovna vláčky nejsou dnes levná zábava). Mnoho osamělých mužů jsou knihomolové, intelektuálové, možná trochu "mimoni" ale málokdy totální. Ne každý muž taky kouří jak fabrika a pije jak duha. Mnohdy jsou to i lidé po partnerských vztazích, ale dávných. Nemá každý štěstí, že po rozchodu do dalšího vztahu (i lože) vklouzne a není každý "lamač srdcí". Někomu je dáno, jinému ne. Žel, říká se, že ženy nemají rády "hodný kluky" protože je s nima - dle jejich názoru nuda. Je nesmysl, že každý, kdo zůstal na ocet, třeba i s matkou, hledá pro sebe náhradu za matku. Nehledá. Mnohdy už nehledá ani matku svých dětí ale jen Partnerku, Parťačku, Můzu, někoho kdo vás bude milovat, vy budete milovat ji i (se) milovat. Psát básně, toužit. Zachycovat na papír nebo plátno. Člověk je totiž tvor párový a samotnému mu není dobře.
Víte, mě soudružky učitelky vymývaly mozek o 20 let déle. A to rozčarování bylo o to větší. Dodnes jsem spoustu věci tehdejší ideologie nepochopila.
Na otázku, proč můj otec nikdy nepoložil rudou knížku, je asi taková.
Nejspíš to nepovažoval za důležité, nebo nenašel adekvátní stranu, která by naplnila jeho představy.
Jen pro vaši poslední informací, protože mně už debata na toto téma nudí: nikoho přemlouvat nehodlám, ani mladého, ani starého. Každý má svou pravdu a každý musí změnit názor taky sám. A staří lidé mění své názory velmi těžce a velmi neradi.
Navíc mým úkolem není přemlouvat starého otce ke změně volební preference ( navíc když je možné, že se ani voleb nezúčastní), ale to, abych mu pomáhala v jeho životě.
Vaším rodičům, odhaduju, bude tak kolem 70. Dost možná, že jsou dosud plně soběstační. Až budou někdy nemohoucí, uvědomíte si, že jsou důležitější věci na světě, než přesvědčovat starého člověka o změně politických preferencí.
A nebo taky ne.
Ale to už je váš boj.
Mějte se krásně.
Já vás chápu. Ale moje motivace je pomoci lidem. Najít klid a pokoj… Nejen tady… Tam někde.
I vy se mějte.
A co teprve sentimentální Matuškova "Žlutá růže z Texasu". Když jsem zjistil, že to je původně konfederační song jižanské kavalerie a zpíval ho - mj. i sám velký Elvis spadla mi čelist.
Nebo ještě hůř - Trápím se trápím... Aneb má si Petr Spálený oholit knír, nebo nemá? Co na tom, že původně se ta písnička jmenuje Klaunova Smrt. Kdysi jsem si ji přetextoval do prapůvodního významu, jestli byste měl zájem, rád vám to pošlu,ať to neleží v šupleti...
Rangers svého času vcelku domotali Hortonův "Sink the Bismarck!". Nejen že bitevní loď, co v původním textu střílí granáty velké jako strom, degradovali na křižník ale ten konec je naprosto nesmyslný - "A byl to křižník Arka co rozlomil ten klid". Žádná taková loď neexistovala, samozřejmě jde o slavnou letadlovou loď HMS Ark Royal, jejíž dvouplošníky zpečetily osud Bismarcku. Později ten text trochu inovovali Taxmeni, ale ani oni se nezbavili "křižníku". Ale já mám nejradší "Bismarck" od Pavla Bobka. Žádný křižník, ale loď co je velká jako hora a má snad tisíc děl... Plovoucí pevnost co se tyčí nad hladinou. Sice ani tahle verze nemá na původní Hortonův text, ale vlastně docela dobře vystihuje celý hon na Bismarck.
Netrápí se starou křivdou. Víte proč? Jednak umí odpouštět, to je velká věc, jednak asi rok po odchodu z podniku, který v podstatě vydupal ze země a ekonomicky ho stabilizoval se přihlásil do konkurzu na ředitele Investiční banky. I s uvedením příslušnosti k politické straně. A víte, co se stalo? Ten konkurz vyhrál. Najednou nevadilo , že je komunista. A po krachu IB, který proběhl tak trochu skrytě, kdy mateřská firma Nomura navýšila základní jmění a přivedla do čela nové lidi, otec odešel i z IB a těsně před důchodem se přihlásil do konkurzu na ředitele spalovny komunálního odpadu.Zase ten konkurz vyhrál. A ve spalovně byl dalších 10 let, než se změnilo vrchní vedení. Stejně už spoustu let přesluhoval.
Takže otec byl během necelých 30 let ředitelem 3 různých podniků z toho dvou už po revoluci. Najednou u banky, ani u spalovny nevadila příslušnost ke komunistické straně.
V té době si tykal se všemi ostatními řediteli všech podniků v městě i v širokém okolí, se všemi primátory, kteří seděli v primátorském křesle ( a že jich bylo), všemi hejtmany, kteří kdy vedli náš kraj.
Takže na nějaké pocity dávné křivdy mohl rychle zapomenout.
Navíc je celkem konzervativní a vždy si stál za svým. Takže ho nebudu přesvědčovat o špatnosti komunismu. Smrdí to rodinnou válkou. A to by byla pro nás větší pohroma, než jeden přesvědčený komunista v rodině.
A nesnažte se mi tady posouvat kolektivní vinu. Povídku Duhová kulička sice neznám, ale to co k tomu píšete dál, je čirý výmysl, nejspíše váš.
Víte, mne fascinuje, jak někdo - dneska - když se ví, co komunismus téhle zemi napáchal (a od roku 1993 máme i Zákon o protiprávnosti komunistického režimu) - může být - komunista. Ať je to senior, nebo někdo ve "nejlepších letech" (jako byli tehdy v ´89 ti dnešní senioři), či ještě hůř, někdo mladý, kdo třeba byl děcko nebo se dokonce narodil po revoluci. A proto se o tom snažím mluvit. Já taky žil v ´80,vyrostl jsem v devadesátkách. Byl pro mě šok, když jsem zjistil, že mi "soudružky učitelky" lhaly o Leninovi, že to nebyl hodný pán a přítel dětí, ale jeden z nejhorších zločinců v dějinách, co dokonce nechal zabít malého prince a princezny v nějakém temném sklepení, i cara a carevnu.Že nás sice v roce 1945 osvobodila Rudá Armáda, ale současně i "Amíci" o kterých mi vykládal dědeček (a učitelka mi to nebyla schopná vysvětlit, proč vykládá jen o Rudé Armádě) a co hůř - že byl nějaký rok 1968, kdy nás přijeli okupovat. To je to Krylovo "Dnes už bez šeříků". Zjistil jsem, že mi dospělí lhali. A proto jsem si řekl, že mi už nikdo nikdy nebude lhát, že se budu celý život zabývat historii, filozofii, politologii -a teď na středověká kolena i teologii - abych měl přehled. A jak tak se tím každičký boží den nimrám, zjišťuju jak zlý blud tenhle komunismus je, jak je proti člověku, jak staví na tom zlém co je v nás(závisti, nenávisti, krádeži a loupeži). A proto o tom mluvím, aby se lidé od toho bludu, ZLA, (nic jiného to není) odvrátili.Pokud přemluvím i jednoho jediného komunistu,aby už nebyl komunistou budu to považovat za velké vítězství. Ne pro sebe, ale pro všechny lidi.
A co s tím mám dělat. Přesvědčíte starého člověka o tom, že to co dělal celý život, bylo špatně? Ne.
Nemám ráda rozbroje v rodině.
Otci je 83, má silnou neuropatii a dnes už potřebuje pomoci od ostatních. Byť mu to myslí.
Nebudu ho ničem přesvědčovat. Já vím nejlépe, jaký je.
Zkuste to. Protože v to co věřil celý život - bylo špatné. Ano, pomáhal lidem. Lidem, co je pronásledoval režim. Ale ten se nevzal odnikud. Někdo ho sem dosadil, někdo ho udržoval, žádná totalita nefunguje bez lidí, kteří ji drží u moci. Tady je naprosto jasné, kdo byl viníkem - komunisté. KSČ. Soudruzi. Kdyby tu nebyl ten režim, tak by nikdo ty lidi nepronásledoval. Ale ano, třeba by to bylo tak, že by seděli na místě ředitele nebo majitele té fabriky a váš tatínek by pro ně pracoval. Cítí se ukřivděný -protože nechápe - že se ho nezastali. On jim přece pomohl. Kvůli němu se měli líp, neskončili třeba v tom lágru. Tak on to vidí a vnímá. ON JIM POMOHL a ONI JEMU NE. On dělal dobro (Ze svého pohledu). Ale ty lidi ho tam nechtěli, protože byl komunista a je pronásledovali komunisti. Je jedno, že váš tatínek, ne. Že se snažil pomáhat. Ale byl KOMUNISTA. A je... Je komunista, má neuropatii, je mu 83 - a trápí se dávnou křivdou...Aniž by chápal, co se stalo a proč. Protože na to hledí svým pohledem. V Písmu je psáno: "Pokrytče, proč hledíš na třísku v oku svého bližního - ale trám ve svém oku nevidíš?!" Proč hledáš viny na druhých -ale ne na sobě samém? NIKDY, NIKDY NENÍ POZDĚ přiznat si svoje chyby, viny, najít cestu k Dobru, Světlu, Smíření. Někdy ani ne tak s ostatními, jako se sebou samým. Ten klid a pokoj - velká věc...stojí to za to. Jako když po bouřce zmizí černé mraky a objeví se zase paprsky slunce.Není špatné, najít klid. Je špatné se užírat, trápit, žít v bludu, tím hůř -zlém bludu. Dokud nejsme mrtví, můžeme napravit mnohé. Po smrti je pozdě.
V 83 letech ho už nepřesvědčím. A ani nechci.
Nikdy nikomu neublížil, naopak, ze své funkce si mohl dovolit pomoci i režimem stíhanému člověku, pokud byl přesvědčen o jeho kvalitách. A i to několikrát udělal.
Nejvíce příkoří se mu paradoxně dostalo po revoluci. Přesně ve stylu " mrtvý komunista - dobrý komunista. Jen s tím rozdílem, že nebyl mrtvý. Ovšem musel odejít z funkce ředitele podniku a nakonec i z podniku jako takového. Ani jeden z těch, kterým nejvíce pomohl v době pronásledování režimem se ho nezastal a nepoukazal na to, že kdyby mu nepomohl, tak by skončil někde v lágru, nebo v lepším případě v kotelně, či i koštěte.
Tak svět oplácí dobro.
Karel Čapek napsal povídku duhová kulička. Je o tom soudu - tam, jak já říkám "na poslední inštanci" No a teď si představte, že tam příjde duše a vede tenhle rozhovor. Sedí na lavici ,čeká a vedle si přisedne takový dědoušek.
"Co si smutná, Duše? Víš, starý pane, já sem byl kdysi ředitel, velkého podniku, tolika lidem sem pomohl a oni mě z toho podniku vyhodili. Pročpak tě vyhodili? Protože se změnily poměry. V tom 89. Však víš. Vím. A mě vyhodili, protože sem byl komunista- a oni už nechtěli komunistu. Počkej, synku, to byla tvoje fabrika? Jo, moje, jako, teda státní, však víš jak to bylo. Státní. A čí byla předtím? Nevím, nějakýho fabrikanta. A vy jste ji koupili, od toho majitele? Ne, nekoupili. My jsme ji znárodnili. Aha. A ty jsi tam byl ředitel. Ano. Za komunistů. Tak. Víš, já i pár lidem dost pomohl, co je režim pronásledoval. A oni-se mě pak po 89 nezastali. Beze mě by šli třeba do lágru, nebo do kotelny, nebo ke koštěti. Oni mě nenáviděli, prej dobrej komouš..mrtvej. A já jim pomohl. Počkej,synku, tys byl komunista. Byl. Ten režim byl komunistický. Tak.A ten režim pronásledoval ty lidi. Ano. A tys jim pomohl. Ano. Já byl ředitel. Tak sem jim pomohl. Ředitel, to je velká funkce, řekl bych. To je. A Víš, mě to je líto. Co? Já se jich zastal, když je pronásledovali. Kdo je pronásledoval? Komunisti. Tedy - i ty. Ne,ne, já ne,kdepak! Ale tys byl komunista a ten režim byl komunistický. Jak říkáš. Synku, což nevidíš? Co stařečku? Vinu. Čí? Těch co se mě nezastali? Ne, synu. Svou, jen svou. Kdo jsi stařečku? Jsem ten,který jsem" řekl stařec - a zmizel. Duše zůstala sama.
Nevadí, ten totiž nikoho neudával a nevyhazoval z práce. Můj otec je také komunista, nikdy stranickou knížku nepoložil. Mám ho snad proto nenávidět?
Měla byste zkusit tatínka přesvědčit, aby přestal být komunistou. Ta ideologie je čiré zlo a člověk by v ní neměl dobrovolně setrvávat. Leč, někdo neumí odpadnout od něčeho, v co - leckdy snad upřimě - věří. Jenže - jaký má smysl být oddaný ZLU? Dneska si u] může každý dohledat, co ta ideologie, nejen u nás udělala, kolik lidí zabila, co vše za zlo bylo - a je pácháno, neboť ta ideologie není mrtvá, ale leckde panuje - a obávám se, že se stane mnoho zlého, než zanikne... Jako jiné zlé ideologie. Někdy lidem zbývá malý velký krok - aby byli svobodní a Zlo už nad nimi nemělo moc...
Možná, ale S.K.Neumanna se zastal i Karel Čapek! A na Stanislava Neumanna vzpomínali kolegové v dobrém: „Stanislava Neumanna bych charakterizoval jako takového smutného komika. Potkali jsme se před kamerou i v divadle. Já ho měl strašně rád. Byť byl hodně zapáleným komunistou, dokázal být velmi lidský, citlivý a snažil se druhým pomáhat. Na place byl vždycky perfektní,“ prozradil o něm za života redaktorovi webu Prima Ženy herec Jan Skopeček.
Jenže - to je v rozporu s tím, co je v článku. Ono se lecos dá vyložit tak i tak. Jednomu pomohl, druhému naopak. Ta doba nebyla hezká, ideologie, co ovládla tuhle zem nebyla hezká. Sem ji stih... Jo, byl jsem špunt, ale ještě jsem si ji užil s básníčkou o Leninovi, Slavné Rudé Armádě, ódách na režim a jak budem jednou pionýři. Mohl za to ten zlý blud. To, čemu říkáme komunistická ideologie, není jen tak nějaký blud, ono to je politické náboženství a ano, mnozí tomu nejen věřili, ale i tím žili... Nehráli si na přesvědčené, byli jimi. A pak podle toho jednali. Karel Čapek mohl bránit S. K. Neumanna, ve své době to bylo ikonické jméno a i za 1.Republiky se učili studenti básně jiné levicové ikony - J. Wolkera... (viz skola zaklad zivota a basen o chlapeckovi). Ale Čapek už nezažil, co se stalo s naší zemí... Co ten blud zpusobil... Jak znicil rodiny i jednotlivce, zdevastoval selsky stav, vykorenil víru, kradl, vrazdil, ozebracoval a lhal,strcil nas vsechny za ostnaty drat, hlidany elektrikou a psy, ze svobodnych lidi udelal nevolniky... A podporil ty nejhorsi veci v lidech, vcetne zavisti a udavacstvi. Z rozkvetajici prosperujici zeme TGM udelal zaostalou diru zvanou ČSSR. Lidi ponizil, naucil je kolaborovat, mlcet. A dneska mnozi rikaj jak to bylo vlastne desne fajn... Ten socík... Ja se ale treba za tuhle etapu nasi zeme neskutecne stydim... Jasne, historie nasi zeme je slavna, dlouha a tohle je jen 40 let z 1000 , ale temnych jak popilek z komina fabriky.... Je mi z toho smutno.
Byl vychováván ve zlém bludu (Jeho otec S. K. Neumann byl levicová ikona), věřil ve zlý blud, protože v něj věřil, tak dle něj i činil a nakonec v něm i umřel... V podstatě je to smutné. Nikdy bych neřekl, že tento na první pohled roztomilý človíček a výtečný komik byl vlastně - zlý... Zlý, protože věřil ve Zlo...
Smutno mi z toho je....
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Díky podobnému článku jsem si pořídil nejjednodušší rýžovar. Od té doby mne varné sáčky nemusí zajímat.