Samozřejmě že jo, ještě v minulém a předminulém období byli v Evropském parlamentu piráti z Německa. Na Islandu byli (nevím, jestli ještě jsou) taky parlamentní strana a v podstatě skoro ve všech evropských zemích nějaká pirátská strana je, ale nejvýznamnější a nejsilnější jsou i přes propad v poslední době piráti v Česku.

Nezmizely jen v centru, ale všude

Co mrzí mě, že zmizely takové ty tradiční mlíčňáky, kde byly chlebíčky, saláty, kakao, mléčné koktejly (kdo neochutnal jahodový, jako by nežil). Nevím, proč už nejsou, neuživily by se? Z turistů možná ne, ale místní jsou taky lidi a myslím, že by tam chodili. Nebo už je to tak přežité, že by se tradice neobnovila?

Už se mi jednou stalo, že jsem se vracela, protože jsem si až venku uvědomila, že jsem ten pitomý rohlík zapomněla nahlásit. Takže od té doby to dělám tak, že když mám s sebou malé dítě, které se fakt chystá udělat scénu, ulomím z rohlíku špičku, tu mu dám, počet rohlíků v pytlíku pak souhlasí a žádné zmatky nenastanou. Ale teda snažím se dětem vysvětlit, že až po zaplacení, jenže vnoučata už jsou někdy zvyklá od rodičů a pak se to těžko vysvětluje, že s tátou může a se mnou ne.

Jo, je to svinstvo. Teď za dva tři měsíce dovychytají chyby a budou tvrdit, že je to jejich zásluha. Navíc tamtomu odesákovi už patrně neuteče ta miliarda, kterou by pod Ivanem nevyrejžoval. Ale Fiala se bojí sněmovních voleb

Včera jsem viděla nějaké video, na kterém dva magoři přesvědčovali REMKA, že Země je placatá. Když je možný tohle, tak už asi všechno

Digitalizace nejde tak hladce, jak se čekalo, ale jde a problémy se řeší. Lipavský je nejlepší ministr zahraničí, jakého jsme kdy měli. Šalomoun šetři miliardy vychytáváním chyb v legislativě. Pirátští poslanci makaji jak šrouby a požadavek na již domluvené peníze na rozvoj bydlení je naprosto legitimní. Ale zrovna piráty se furt někdo snaží vyhnat z vlády.

Dokonce to ani primárně není příběh o invazi, je to o uspořádání hodnot. Já si taky myslím, že film byl skvělý, inspiraci skutečností využili perfektně jako podklad, který rozvinuli po svém, což je v zásadě podstata umění, a hodně se to povedlo. Nevím, jestli je pravda to prázdné kino, já jsem byla v Oku a bylo plno.

No a patrně autor zrovna psal nějakou tu SMS, ale film se nijak netají tím, že tam proti sobě stáli reformní a protireformní komunisté, dokonce je to tam několikrát řečeno na plnou pusu.

Na amerických univerzitách jsem na rozdíl od vás nebyla, tak nemůžu posoudit, ale bavíme se o poměrech v Česku a v naší MHD. Existují samozřejmě činy, které jsou trestné, existují přestupky, za které můžete dostat pokutu, no a pak existují věci, které by se daly shrnout do chlívečku společenské normy. Tam patří třeba to pouštění sednout potřebnější nebo držení dveří. Nebo pomoc, když někdo nese něco těžkého. Nebo když si člověk všimne, že někdo někoho viditelně obtěžuje.

Pan Hřib kvalitní přepravu zajistit dokáže. Slušné chování jednoho každého cestujícího asi těžko. Mezi námi: kolik žen už vám protivně odseklo, když jste jim přidržel dveře? A obtěžovaný v MHD může být klidně i kluk, nemusí to být jen žena. "Hrdinný" zachránce, který nechce riskovat skandál, když se zeptá spolucestující, jestli je všechno v pořádku, je teda hrdina jako víno, batman by se měl stydět. Naštěstí není každý lhostejný. Možná si někdo už někdy říkal, že tohle vypadá nějak divně, asi bych měl něco udělat, ale co? No tak teď už ví.

Mně přišly některé ty reakce úplně absurdní. Asi jako kdyby se pověsila cedule "neházejte odpadky na zem", a začaly rádoby vážně míněné dotazy, co má člověk dělat, když tam není koš, když mu náhodou omylem upadne papírek, když je koš moc plný, když kolem koše lítá vosa... tohle dělal můj vnuk, když mu byly tři nebo čtyři roky. Jestli se podobným způsobem dokáže ptát spousta dospělých lidí a nepřipadat si přitom trapně, tak ta kampaň potřeba je.

Ach jo, myslela jsem, že jasněji už jste to vysvětlit nemohla, ale jak koukám na diskusi, zas většina nechápe. Tak já to zkusím ještě jednou a naposled: kouknout se je normální. Pokusit se o navázání očního kontaktu s osobou, která se vám líbí, je taky normální. A teď teprve přijde ten rozhodující moment: dotyčná osoba pohled opětuje, usměje se... fajn, můžete pokračovat. Pokud uhne, zatváří se znechuceně apod.,= nemá zájem, nechte ji být.

Soustavné dlouhé zírání na někoho je skutečně velmi obtěžující. Oběť vůbec nemusí být atraktivní, excentricky oblečená či jinak zajímavá, obvykle ani není, protože takový zírač si radši vybere oběť velmi mladou, nesmělou, osamělou, a zírá na ni, protože ji chce vynervovat a chce, aby se ho bála.

Plakátky v takovém obtěžování nezabrání jemu. Je to návod pro ostatní cestující, aby si všímali a případně pomohli. Obvykle úplně stačí začít mluvit na oběť. "Slečno, nechcete jít sem, je tu lepší místo", "je všechno v pořádku?", etc. Nebo se postavit tak, abyste zírači zakryli výhled. On pak vidí, že oběť není sama, a nechá toho.

U herců a hereček to přece vůbec nevadí, naopak, kdo by hrál staré postavy, kdyby herci ve čtyřiceti končili? A platí totéž jako u zpěváků/zpěvaček: nelíbí se? Nesledovat a co dělají, se vás nijak netýká. U politiků to ovšem tak jednoduché není, zastupitele si volíme, aby pro nás něco dělali, nikoliv tam spali

Ó, díky pane Dolejší. Už hodně dlouho jsem neslyšela rozhovor, kde se moderátor ptá na skutečně důležité věci, nikoliv druhořadé prkotiny, a dokonce potom nechá politika obšírně odpovídat a vysvětlovat. Kéž yby to takhle bylo vždycky!

Někdy má člověk důvod, proč si nechce sednout, třeba by se mu pak špatně vstávalo. Ale i to se dá vysvětlit zdvořile ("Děkuji, je to od vás milé, ale mně by se špatně vstávalo"), připadně je možné hned dotyčného zarazit ("děkuji, nevstávejte, není třeba"). Naprosto strašné jsou nulové reakce (kouká skrz a nic), případně "nejsem tak stará" nebo hysterie korpulentních dam omylem považovaných za těhotné. Tam je neurvalost a nevychovanost jednoznačně na té druhé straně a čím víc takových, tím samozřejmě menší ochota ze strany sedících. Zbytečně.

Starší člověk prostě hůř drží rovnováhu a případný pád pro něj může mít horší následky než u mladého. Tak to je ten důvod. Stejný důvod platí pro rodiče, který nese nebo vede malé dítě. U nás v autobuse vídám adolescenty, kteří velmi ochotně vstávají a zdvořile místo nabízejí, což je moc dobře, na druhé straně mají právo na zdvořilé poděkování, případně na zdvořilou prosbu o uvolnění místa, pokud si sami nevšimnou. Chovat se k mladým neurvale, jen protože jsou mladší, je stejně hnusné jako nechat vetchou babičku povlávat na tyči.

A taky okamžitě ze strany vyletěl.

Markéta je fajn. Hlasovala jsem pro ni, ale vlastně bych měla dát bod spíš Dvořákovi, protože ji sleduju, takže mě nepřekvapila. No ale zase by jí chyběl

Já jsem myslela, že ohrnovat nos nad jménem někoho jiného se už tak půl století nedělá ani v té první třídě, natož u dospělých. I kdyby někdo skutečně pojmenoval dítě Mladota nebo Josef už v 8. generaci, vám není vůbec nic do rozhodnutí rodičů ani do toho, jak kdo svoje vlastní jméno vnímá.