Driv se jezdilo na koni a z deseti děti pet umrelo. Mne chybi psaci stul pro skolaky.
Nejenom to. Převlíkat tu postel nahoře, to bude zážitek. Zajímalo by mne, jak drží to horní lůžko, jak je upevněno. Neboť pro děti není nic krásnějšího, než skákat na posteli... A není mi jasné, jak to mají promyšlené s bytovým jádrem, které má stěny ještě tenčí než původní umakart. Takhle po ránu, to bude zážitek, až bude táta sedět na trůnu a vydávat zvuky... Dokud jsou děti malé, budiž. Není divu, že o každém víkendu vystřelí kamsi pryč. V tomhle trvale rodina, tomu nevěřím. A rodina s patnáctiletými a staršími už vůbec ne.
upřímně nevím kde a jak jste marodíte/marodil jste, ale když babička byla nemocná se srdcem tak sanitka nikdy nebyl problém. Jen prostě to fungovalo stylem, že nikdy nejela sama. Ráno prostě nasedla (bydlíme na kraji okresu) cestou sesbírali další a odpoledne stejným stylem dovezli a nikdy s tím nebyl nejmenší problém. Nabízeli ji i odvoz do Motola sanitním vozem, ale to jsme v rodině se shodli, že tam rádi babičku dovezeme a odvezeme sami
Jak kdy. Taky paní dovezla sanitka do specializované nemocnice až z opačného konce republiky, ovšem po operaci ji odvézt nechtěli. Dověděla se to až den před propuštěním a měla velký problém sehnat odvoz.
Jakýpak "náš zvyk"?? To, že nejstarší generace (a to ještě zdaleka ne všichni) chodí doma ošuntěle je bohužel zvyk ue socíku, kdy pořádné oblečen í nebylo k sehnání. že se to za víc jak 30 let neodnaučili, je sice smutné, ale prostě to tak je. Ovšem většina lidí v produktivním věku (pod 50, co si nestihli osbojit socialistické zvyky) dnes doma nijak ošuntěle nechodí - asi se musíte porozhlédnout i v jiné sociální bublině než v té, ve které žijete.
V socíku mimo jiné bylo běžně k mání tzv. domácí oblečení, tedy kalhotový obleček s příjemným dezénem. Taky jsem si "na doma" ušila hacafráček a dlouhou sukni. Tak nemelte o "socialistickém zvyku " a "pořádné oblečení nebylo k sehnání". To je vaše ubohá mantra. Že vaše matka chodila doma za hastroše, nechodili tak jiní.
Těch máme doma hodně. Býval jsem z nich dost špatný, ale poté, co jsem v Nepálu ve sprše o velikosti asi 1,5x1,5 metru viděl tři pavouky velikosti rozevřené dlaně současně, jsem je začal brát jako maličké neškodné tvory, které zvládnu vynést ven. Většinu z nich tedy vyhazuji ven pomocí skleničky a pohledu. Jedinci, kteří se ale dostanou do vany, mají smůlu. Ty nezachraňuji.
A proto se vyhýbám Nepálu!
Jako dítě jsem měla cestovatelskou knížku, ti dotyční v jižní Americe nocovali někde v pralese s domorodci a jak tak seděli u ohně, kolem nich z temnoty svítily oči... Samozřejmě se polekali, že to jsou tygři, ale domorodci se váleli smíchy, že né tygři, ale JEN pavouci velcí jako dlaň.
Tak sděluji, že bych radši brala ty tygry.
Silné partnerství s Polskem by bylo extrémně výhodné i vojensky. Armády které by měli propojené strategické velení rozprostřené na tak velkém uzemí by bylo velmi složité napadnout. Často se říká že to byla největší chyba naší zahraniční politiky před rokem 33. Luftwaffe by sfouklo Vyškov jako svíčku. Obzvláště když máme historicky tak věrné bratry... Chudáci Rusíni. 🙁
Jaký Viškov? Co to je?
Promiňte, ale pokud jste někdy jeli v posledních 10ti letech vlakem, tak víte, že na všech nádražích jsou mimoúrovňové přechody. Jen se vymlouvají. A vsadím se, že je tam zákaz, ten je všude na úrovňových přechodech. Byla jsem na stovkách nádražích v ČR a SR. Zábřeh je velké nádraží, jen lžou a vymlouvají se
Mimoúrovňové přechody? Jako z nástupiště po schodech dolů a pak zase nahoru? U nás určitě ne.
Tak tohle je výjimečně opravdu povedené. Barevně i dispozičně. Jen bych uvítala ještě pár fotek. Lépe si prohlédnout tu pidi ložnici a taky koupelna by mě zajímala. Ale za mě 👍.
Koupelnu a WC taktně nevyfotili. Nejspíš společné se sousedy na patře. A zkouším si představit, až jeden ze dvou obyvatel třeba dostane chřipku. Jak budou v té tzv. ložnici naňahňaní na sebe
A teď si představte, že byste neměla v peněžence dostatečnou hotovost. Stála byste u bankomatu s nimi. A co bych v takovém případě dělal já? Šel bych do vedlejšího obchodu, kde by jim terminály fungovaly, nebo bych šel domů a vrátil bych se druhý den.
A teď si představte, že ve vedlejším obchodě by prodávali hračky, a ne potraviny. Nebo byste přišel druhý den a karta nefungovala, protože byste měl na účtu málo peněz. No, jen si to představte...
47
Sledujících
1
Sleduje
47
Sledujících
1
Sleduje
Otázka, co porušil.
Vlastnictví tyčinky přechází z obchodníka obvykle zaplacením.
Tedy, za to, že snědl tyčinku ve svém vlastnictví, ho může těžko někdo pokutovat.
Otázka je, zda nedostal pokutu za to, že JEDL v dané provozovně. Tedy, že porušil nějaké interní pravidlo provozovny, za které už byla u vstupu stanovena sankce.
To už by asi šlo.
8 odpovědí
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ale vždyť o tom se tady už půlhodiny bavíme, Mlho!