To je zase nářků. V roce 1997 jsem z recese chovali prase. Po jeho "naboptnání" jsem přes známé sehnal klasického vesnického řezníka, odchovaného socialismem. Přijel chlapík staršího věku, klasické pepito, čepice. Humánní porážka probíhala tak, že řezník hodil smyčku vepři na zadní nohu a vypustil ho. Já za ním vlál po zahradě, kde jsme vše zdevastovali, až jsme se vzájemně utahali. Řezník s palicí v ruce za námi. Když se prase zastavilo k nadechnutí, řezník ho ranou palicí do hlavy omráčil (asi). Dotáhli ho k lavoru a tam ho rituálně (tedy zřejmě) odkrvil. Musím poznamenat, že ortodoxní jsem tak maximálně ateista. Byl jsem tehdy hodně překvapený, očekával jsem sofistikovanější porážku. Bylo to první a poslední objemnější užitečné zvíře, které jsme kdy chovali. Byla to tedy humánní, nehumánní, či rituální porážka? V mrazáku již naštěstí není.
No vidíte, taky se Vám to nelíbilo.
Všem pejskům přeji šťastné dožití. Přesto přemýšlím nad otázkou. Je život některých - třeba těch "pyžamáčků" skutečně šťastný ? Nejsem "pejskař" a nevyznám se v psí duši. Možná by byla zajímavá debata s panem Rudolfem Desenským o kterém mnozí tvrdí, že je znalcem psí duše.
Ti pejsci se z života radují, je to přece na nich vidět. Měla jsem sama nemocného pejska a vím, že člověk pozná jeho rozpoložení,pokud mu na něm záleží.
A co si prostě říct, že je to pravda, ale stejně s tím nic neuděláme? Proč má někdo potřebu zpochybňovat oteplování a že je to kvůli aktivitě lidí? Je to stejné, jako potřeba ospravedlňovat si, že alkohol nebo cigarety neškodí zdraví. Tak si to prostě aspoň přiznejme. A že green deal je prostě moc drahý a nespravedlivý a nechce se nám do toho.
Nechce se nám do toho? Já myslím, že většina v Česku na to postě nemá.
🤣🤣🤣máme to stejně. Minulý rok jsme přišli o 2 Německé dogy, 10 a 11 let. Tak jsme si jednoho puberťáka adoptovali a pořídili si ještě štěně. A to je takového štěstí.. ale poslední. Pokud by se podařilo a dožili se vysokého věku cca 10 let, pak máme v 60 útrum.
Jsou ještě pejsci v útulku, ti trochu starší a třeba i po zemřelém páníčkovi. Vychovaní, hodní i čistotní a ti by si Vaši přítomnost a pozornost ještě moc přáli i ve Vašem pokročilém věku. Teskní a je jim opravdu v těch kotcích neskutečně smutno.
Jo, dětem z rodin, co měli doma pár knížek od klasiků - aby se neřeklo - a pak nějakou detektivku, to jedno bylo. Jenže uvědomte si, že tu byla také vzdělaná vrstva obyvatelstva. A za půjčení tzv. zakázané knížky, navíc vydané v cizině, mohl mít člověk malér - studenta vyhodili ze školy, dospělý za to mohl být i zavřený, když mu estébácí "dokázali" že půjčoval přátekům tyto knížky opakovaně (tzv. ozvracel socialistickou společnost).
Takže být vámi, moc bych se nechlubil, že vaše rodina patřila k těm primitivním, co nečetli a jejichž dětem bylo fuk, co se doma čte.
A k vnoučatům - máme jich devět a o žádné se nemusím bát, že se s ním děti nebudou smět kamarádit, protože má tátu politického vězně, že nebude smět na střední školu nebo že mu nějaká nějaká neschopná soudružka doktorka zničí zdraví (jak se to stalo v naší rodině za socíku).
Ponižovat lidi je Vám vlastní? Jinak pokud čtete ,tak jste jistě zaznamenal, že i dnes lékaři dělají chyby a někdy fatální.
17
Sledujících
0
Sleduje
17
Sledujících
0
Sleduje
Kdo seje vítr, sklízí bouři. Nejhorší na tom je, že oni vnímají skutečnost války až teď a jen proti nim. Co ty tři roky znamenaly pro Ukrajinu je jim šuma fuk.