Ten pes, tímto činem ukázal, jak moc má svého pána rád. Je to jeho přítel, jeho celý život.

Prostě takový doktor Cvach po americku. Už by nikdy neměl operovat.

Chudinky, tak chvátali na to představení a oni je tam nepustili.

Znásinění v Afganistátu není trestný čin. Tam mohou dělat muži ženám co se jim zlíbí a potrestají ještě ty chuděry. Mimo to ty zločiny, za které byli odsouzení, či byli ve vazbě, provedli bezvěrcům. Z toho vyplývá, že vlastně nic neprovedli a proč by tedy měli jít do vězení.

Není pravda, že z útulku nedostanou starší lidé pejska. Je mi 65 a adoptovala jsem tří letou fenečku z útulku. Pejska už jsem měla a po tom co odešel za duhový most, tak mi bylo smutno. Já bych si byla vzala staršího, ale syn chtěl mladšího a tak jsem souhlasila. Existují však starší pejsci co jim umřeli majitelé a oni teď pláčou v útulcích. Překvapivě je jich docela dost. Tito pejsci jsou už socializovaní a třeba i klidnější a tak moc by byli rádi zas být se svým člověkem. Jsou to hodní a čistotní pejsci. Už je nemusí cvičit, jako štěňata. Existuje dokonce pro takové pejsky dočasná péče pro psí seniory a jsou tam pejsci různých velikostí. Podívejte se na internetu, zavolejte si tam. Uděláte radost rodičům, pejskovi a i sobě.

Ne všichni žijeme v Praze a práci přesto máme.

Souhlas. Byla to i má první myšlenka. Ne všichni můžeme žít v Praze.

Oni je nebudou uspávat, jako u nás. Spíš to bude, jako v Rumunsku, kde je utlučou, nebo dávají injece bez uspání přímo do srdce. Ti psi přitom neskutečně trpí a strašně řvou. To byste nechtěla slyšet. Ubohá zvířata.

Stačí vzít sebou spolehlivého přeladatele. Využít lze delegáta, průvodce, popř. konzulát.

Pozor paní autorko, až budete starší a už vám to nepůjde tak dobře, jako dnes se o vše postarat. Děti vám pak odpoví, že nemají povinnost vám sloužit a zůstanete na holičkách. Učit se pomáhat, ať v rodině, či potřebným není nic špatného. Snad jen s jedním souhlasím a to je, když jsem s dětmi, tak se jim opravdu věnovat. Vždyď proto je přeci máme, že nám obohacují život.

Mluvíte mi z duše, Naučili jsme se, že pomáhat je normální a je prostě nutné a stát se ohleduplným není nic špatného. Já žasnu, co ještě vše bude dnes odsouzeno , jako špatné, co dříve bylo v rodinách standart.

qw

Taky se divím, protože když maminka chtěla notářsky sepsat v nemocnici na LDN na mě právo jednat v jejím jméně, tak se mě už předem notářka ptala, jestli je mamina při smyslech. Šlo o výpověď z bytu, zrušit elektriku a vodu, když z LDN odcházela do domova pro důchodce. Ta notářka nemohla jednat čestně.

Ono záleží z jakého pohledu se na to podíváte. Moje babička, která umřela v roce 1967 a bylo jí 73 říkávala, když dědeček pronesl, že už by chtěl umřít, já umřít ještě nechci, tak dobře jsem se ještě nikdy neměla. Víte, kdo zažil první světovou, krizi v 30 letech a pak druhou světovou , bral ty doby socializmu, jako obrovskou jistotu. Peněz měli strašně málo a bez našich rodičů ,by to jen těško dávali, ale byli vděční za to co prožívali a to málo co měli. Takže ano, pro někoho to byla léta dobrá i když nebylo to, co dnes.

Je mi vás líto.

Na nejjižnější hranici.

Odsuzuji jednání této paní a sama bych nikdy neriskla blaho mého pejska. Jen zrovna na Slovensku se policie při týrání zvířat zrovna nepřetrhne. Před tím, co se děje v rómských osadách oči zavírají a určitě je život těch pejsků stejně ohrožen. Týrání je tam na denním pořádku a to už i dětmi. A pak, když čtu: "Policisté případ vyšetřují jako přestupek podle zákona o veterinární péči.", proč neřeší týrání, které se děje ve velkém a všichni o něm vědí.

Tak já pracuju od svých 18 let a dělám tak už 42 let a to nepočítám 4 roky na mateřské. Na pracáku jsem nikdy nebyla a marodila jen , když jsem šla 2x na operaci. Dokonce jsem byla jen jednou za život 3 dny na paragrafu. Měla jsem skvělé rodiče. Teď mluvte.

Přesně . Měla jsem ty nejlepší rodiče a taky jsem někdy nějakou chytla a jsem v pohodě.

A pokračuje to i až do úplné lysiny, popř. vypadají řasy a obočí.