Jak se říká karma je zdarma,až bude ve stáří potřebovat pomoc tak ji syn řekne,děti máme velký teď si budeme čtyři roky užívat.Tak mami počkej čtyři roky a pak ti se vším pomůžeme.I takhle může jednou dopadnout
Ano, máte pravdu. Dáma bude sebestředná. Přece se obě “role” nevylučují. Mohla by cestovat, mohla by se radovat z vnoučátka… Ale kategoricky prohlásit “nepřijmu je” , “odmítám”… to je drsné. A jednou ji odmítne syn i snacha - až bude ve stáří potřebovat pomoc. …
Dobrý večer, moc tomu nerozumim. Proč dvě dámy, co už jsou jaksi přestárlý,závidí mladší kolegyni, která se chová asi jako ony zamlada, vždyť si to musí pamatovat a vědět. Jó holt se líbí podstatně mladší a tolik neošoupaný dámy. Je čas táhnout do nor, starý vydry.
Nechtěla jsem se nikdy vyjadřovat k těmhle …. Divím se, že zejména paní Hanychové dosud někdo nerozbil hu… “Protivný sprostý holky”. Špína a zlo.
Říkat pobytu mladého Václava II. na Bezdězu a v Žitavě věznění je hooodně přehnané. Je to mýtus, který se účelově objevil a který je neustále omílán, aniž by se autor kriticky zamyslel nad fakty a historickými souvislostmi.
Kdo byl na Bezdězu, tak se od průvodce nejspíše dozvěděl, že Václav, jak se na jeho královský stav slušelo, pobýval v nejprestižnější komnatě a nejspíše vůbec nestrádal. On si to Ota Braniborský ani nemohl dovolit, aby jeho svěřenec strádal. A že byl pak převezen do Žitavy, to se ani nedivím. V Čechách opravdu nebylo bezpečno. On to totiž tatík Přemysl II. držel až moc pevnou rukou, což se mu v posledních letech vlády vrátilo. A když ho zabili u Suchých Krut, tak najednou vzniklo bezvládí, silná recese, pak hladomor, takže tu spíše byli vlci než lidé. Až potom místní předáci konečně po čase dostali rozum a zjistili, že to bez nějaké centrální koordinace nejde, tak teprve pak začali jednat o vykoupení z poručnictví, což byla v případě dědice království poměrně velká suma.
Mimochodem Václav na svého poručníka Otu nikdy nezanevřel a na Bezdězu byl ještě několikrát.
Já osobně, kdybych byl někde vězněn, tak už bych tam ani nepáchl, a jako Český král, tedy společensky a mocensky výše než Braniborský markrabě, bych to dal svému vězniteli potom pěkně sežrat.
Přesně tak. Často se omílají a tradují celá staletí omyly, zkreslené události, pozdější kroniky-kronikáři-často psali nepravdy. Ať už záměrně, protože někoho chtěli víc vychválit, jiného očernit, a nebo přejímali omyly či přibarvená vyprávění od svých předchůdců. Domnívám se, že Ota Braniborský tedy žádný milující strýček nebyl a že skutečně se on i jeho pánové dost “napakovali”. Ale nenávist k němu Václav II. nikde nezdůrazňoval. Spíš jako citlivý malý kluk skutečně trpěl maminčinou nepřítomností… ale jí asi nic jiného nezbylo, než se na Bezděz nevrátit-když se jí podařilo odtud odjet. Musela se snažit hájit zájmy své, svých dětí a snad i České země - a to na Bezdězu nemohla.Musela to pro ni být krutá změna - z vrcholu slávy a moci vedle krále železného a zlatého - a zřejmě se opravdu hodně milovali - takový pád - vdova, bez opory přátel, přihlížet, jak se české království ocitá ve zmatcích, hladomoru, každý z pánů si hájí pouze své zájmy, svůj majetek a jdou si po krku, bojují mezi sebou o své nemovitosti… nakonec přijala do svých služeb Záviše z Falkenštejna: konečně ochránce, oddaný, ovšem chlap schopný-všehoschopný, šíleně ambiciózní. S Přemyslem Otakarem II. měl rozepře, jenže teď byl Přemysl mrtvý, královna Kunhuta sama, ještě pořád mladá a krásná, a Záviš prý měl obrovské charisma… Konečně také se psalo, že co Václav II. uměl, jaké měl dobré vlastnosti a schopnosti - to vše převzal od Záviše, který mu dokonce pár let nahrazoval otce…. Václav II. nebyl bojovník jako Záviš nebo nedostižný slavný Přemysl Otakar II., ale rozhodně byl dobrým panovníkem.
Hmm.. Já jsem žena (pouze mužův profil) a prostě Kačírková mi ke Šlitrovi nějak nejde.. Ona luxusní sexysymbol 60. let - a on vizáží nejen nevýrazný tuctový typ, ale osobně na mne působí nepříjemným slizkým až fyzicky odpudivým dojmem (psychicky ale také..). Ale uznávám, že je to pouze můj názor.
Působil schválně takto nevýrazně, prkenně na jevišti v Semaforu - byl to záměr, vytvořit s Jiřím Suchým protikladnou dvojici. Byl nesmírně vzdělaný, charismatický, jeho a p.Suchého písně patří už do “zlatého fondu” naší kultury, jsou nadčasové. V Semaforu mají na repertoáru představení “Šli tři Šlitři” a je vyprodáno do konce r.2024. Byl nejen hudebním skladatelem, také byl fantastickým klavíristou, ilustrátorem knih, kreslířem, výtvarníkem…. Jistě, každý může mít sympatie a antipatie ke komukoliv. Ale ti, co ho znali osobně, se shodují a shodli, že to byl velmi příjemný, okouzlující člověk….
Ano, krásná, charismatická... a svá. Jen nějak nemohu uvěřit tomu mileneckému vztahu se Šlitrem.
Proč ne? Byli věkově skoro stejně staří. Jiří Šlitr byl velmi vzdělaný a charismatický člověk. (Proč by to ve své autobiografii psala, kdyby to nebyla pravda. Gérarda Philippa doprovázela při jeho návštěvě Československa, tlumočila, uměla perfektně francouzsky. Hrála také ve filmu Starci na chmelu - učitelku se studenty na chmelivé brigádě…
Článek jsem četl, vlastně jsem se do něj podíval i podruhé, protože něčeho jsem si nevšiml. Je tam uvedena Zita kabátová, ale tady není výpověď Zity Kabátové, ale jiné nežijící herečky. Když to dělali, jestli, asi si ji nepřizvali jako svědka. Co říkal údajně Marvan mohla být pravda, akorát to mohlo být míněno jinak, než H. Vítová interpretuje. Tj. že se nemá kolem něj točit nebo ho svádět, že manželka to nemá ráda, ale to nevypovídá nic o tom, jestli se dopouštěl nevěry nebo ne.
Tady je plno žijících herců, nevěra nebo vícero sňatků, rozvody, nic neobvyklého. Neřeším to ani u nich, občas to nějak vezmu na vědomí, mnohdy to spíš zapomenu. Více by mě zajímal soukromý život politiků, tady toho víc vím, z mého pohledu to je relevantnější. Herce tolik neřeším.
Proč rovnou nepsat, jaký holomek byl král Přemysl Otakar II., který podváděl svoji starou manželku Markétu s dvorní dámou, které říkali Palcéřík? O tom králi si píšou knihy, jak byl statečný, milenka se bere jak státnická moudrost. Pro najednou Vl. Burina má být muž dvou tváří na základě výpovědí jedné tehdejší herečky?
Když už tu zmiñujete Přemysla Otakara II. - což mne překvapilo - s Burianem to nesouvisí - ale nemáte pravdu. Za prvé - byl to český kràl, a jaký! Za druhé - králové měli milenky vždy a bylo to samozřejmé-prostě byla taková doba a zvyky. Královské manželky s tím musely počítat. A Přemyslu Otakarovi , 20ti letému, jeho první žena, padesátiletá Markéta Babenberská, sama Anežku z Kuenringu přivedla. Spolu s Přemyslem děti mít nemohla, (samozřejmě už kvůli věku, ale nejdřív doufali oba v zázrak). dokonce Přemysl chtěl světu dokázat, že ON je schopen zplodit dědice, že děti nemûže mít Markéta. S Anežkou měl pak syna - později vévodu Mikuláše Opavského a 2 dcery, papež jejich legitimitu uznal. Ne však následnictví na trůnu. Markéta přijala fakt, že její Přemysl žije s její oblíbenou dvorní dámou a k jejich dětem se chovala láskyplně jako teta. Jenže Přemysl musel mít legitimního dědice. Musel se rozvést s Markétou, rozejít se s Anežkou. Všechny zabezpečil do budoucna a oženil se s uherskou princeznou Kunhutou. Spolu měli pak Václava II. a dcery. A teď mi ještě povídejte, že byl Přemysl Otakar II. holomek a nevěrník. 😀A proč jste vůbec Vlastu Buriana přirovnával k Přemyslovi. To opravdu míchat dohromady nelze, ani porovnávat. A na závěr - Vlastu Buriana uznávám a jeho soukromý život byl jeho věc. Mnoha lidem pomohl. V tom se shodneme.
Nedávno jsem sestavil: Jan Lucemburský, syn římského císaře Jindřicha VII., byl nadaný a vzdělaný. Po příchodu do Prahy se nedokázal dobře pohybovat v drsném prostředí české šlechty. Manželka Eliška Přemyslovna? – jejich vztah nebyl šťastný, povahy - hodně rozdílné. Lepší bylo druhé manželství, s Beatrix Bourbounskou. Jan byl vynikající diplomat a statečný bojovník. Zvyšoval daně; aby měl peníze, zastavoval statky. Ovšem získal pro českou korunu Chebsko, Budyšínsko, Zhořelecko v Horní Lužici a větší část Slezska. Konečná bitva ve Francii? Jan nechal syna Karla násilím odvézt z předem prohrané bitvy a sám si zde zvolil jistou smrt, 26.8.1346.
A jak v socialistickém Československu 20. století? Roku 1980 přicestoval znovu do Prahy na krátkou návštěvu – jak vlastně bylo jeho zvykem i za života. Vědci zkoumali jeho ostatky. Praha slavného krále přivítala, jak se na českého krále sluší a patří. Na letišti byla nastoupena čestná vojenská jednotka. Na triumfální cestě Prahou ho přišly pozdravit tisíce lidí. Janův návrat byl slavnostnější než vítání perského šáha.
A návrat ostatků do Lucemburska? Jako skutečný královský pohřeb - v socialistickém Československu! Rakev s ostatky panovníka byla zahalená do stříbrem lemované královské vlajky vytvořené k tomuto účelu.
Proč?
*Viz odpověď o příspěvek níž pro: Anděla Břeňová
Otázka "proč?" je vzatá z mého videa
Ještě: Jan Lucemburský padl dne 26.srpna 1346; děd Elišky Přemyslovny Přemysl Otakar II. král železný a zlatý padl 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli. Jindřich z Lipé, první muž království, český podkomoří, maršálek, český i moravský zemský hejtman a starší přítel Jana Lucemburského, zemřel 26. srpna 1329. Jindřich byl slavný vojevůdce a válečník , a zemřel doma, v posteli, na infarkt, opatrován svou láskou, královnou-vdovou Eliškou Rejčkou. Vdovou po Václavu II., ovdověla v 17ti letech; byla macechou Elišky Přemyslovny a jejích sourozenců, byla vzdělaná, krásná a nezávislá. S Jindřichem žili nesezdaní, Janu Lucemburskému půjčovala peníze, on jí daroval dům v Brně; Eliška Přemyslovna na Elišku Rejčku žárlila…. Jindřich z Lipé a královna Eliška Rejčka jsou pohřbeni vedle sebe v kostele v Brně; Jan Lucemburský v rodném Lucemburku, jeho Eliška Přemyslovna se svým otcem králem Václavem II. na Zbraslavi. Tu byl pochován i poslední Přemyslovec král Václav III., zavražděný v 16. letech v Olomouci 4.8.1306; což byl bratr Elišky Přemyslovny. Kdyby Václav III. nebyl zavražděn, neprovdala by se Eliška Přemyslovna za Jana Lucemburského a Jan by se nestal českým králem…. A nenarodil by se Karel IV…,
Nedávno jsem sestavil: Jan Lucemburský, syn římského císaře Jindřicha VII., byl nadaný a vzdělaný. Po příchodu do Prahy se nedokázal dobře pohybovat v drsném prostředí české šlechty. Manželka Eliška Přemyslovna? – jejich vztah nebyl šťastný, povahy - hodně rozdílné. Lepší bylo druhé manželství, s Beatrix Bourbounskou. Jan byl vynikající diplomat a statečný bojovník. Zvyšoval daně; aby měl peníze, zastavoval statky. Ovšem získal pro českou korunu Chebsko, Budyšínsko, Zhořelecko v Horní Lužici a větší část Slezska. Konečná bitva ve Francii? Jan nechal syna Karla násilím odvézt z předem prohrané bitvy a sám si zde zvolil jistou smrt, 26.8.1346.
A jak v socialistickém Československu 20. století? Roku 1980 přicestoval znovu do Prahy na krátkou návštěvu – jak vlastně bylo jeho zvykem i za života. Vědci zkoumali jeho ostatky. Praha slavného krále přivítala, jak se na českého krále sluší a patří. Na letišti byla nastoupena čestná vojenská jednotka. Na triumfální cestě Prahou ho přišly pozdravit tisíce lidí. Janův návrat byl slavnostnější než vítání perského šáha.
A návrat ostatků do Lucemburska? Jako skutečný královský pohřeb - v socialistickém Československu! Rakev s ostatky panovníka byla zahalená do stříbrem lemované královské vlajky vytvořené k tomuto účelu.
Proč?
*Viz odpověď o příspěvek níž pro: Anděla Břeňová
Otázka "proč?" je vzatá z mého videa
A ještě jedna zajímavost - Jan padl v bitvě 26. srpna 1346. Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, děd Elišky Přemyslovny, padl v bitvě na Moravském poli 26. srpna 1278, Jindřich z Lipé, “první muž království”, přítel Jana Lucemburského, český podkomoří, maršálek, moravský zemský hejtman, zemřel 26.srpna 1329. I když byl vynikající vojevůdce a válečník, zemřel doma v posteli na infarkt, ošetřován milující a milovanou partnerkou, královnou vdovou Eliškou Rejčkou. (Vím, že to víte😀-mne to prostě zaujalo…)
Nedávno jsem sestavil: Jan Lucemburský, syn římského císaře Jindřicha VII., byl nadaný a vzdělaný. Po příchodu do Prahy se nedokázal dobře pohybovat v drsném prostředí české šlechty. Manželka Eliška Přemyslovna? – jejich vztah nebyl šťastný, povahy - hodně rozdílné. Lepší bylo druhé manželství, s Beatrix Bourbounskou. Jan byl vynikající diplomat a statečný bojovník. Zvyšoval daně; aby měl peníze, zastavoval statky. Ovšem získal pro českou korunu Chebsko, Budyšínsko, Zhořelecko v Horní Lužici a větší část Slezska. Konečná bitva ve Francii? Jan nechal syna Karla násilím odvézt z předem prohrané bitvy a sám si zde zvolil jistou smrt, 26.8.1346.
A jak v socialistickém Československu 20. století? Roku 1980 přicestoval znovu do Prahy na krátkou návštěvu – jak vlastně bylo jeho zvykem i za života. Vědci zkoumali jeho ostatky. Praha slavného krále přivítala, jak se na českého krále sluší a patří. Na letišti byla nastoupena čestná vojenská jednotka. Na triumfální cestě Prahou ho přišly pozdravit tisíce lidí. Janův návrat byl slavnostnější než vítání perského šáha.
A návrat ostatků do Lucemburska? Jako skutečný královský pohřeb - v socialistickém Československu! Rakev s ostatky panovníka byla zahalená do stříbrem lemované královské vlajky vytvořené k tomuto účelu.
Proč?
*Viz odpověď o příspěvek níž pro: Anděla Břeňová
Otázka "proč?" je vzatá z mého videa
Proč? Proč nakonec kladete tuto otázku? Sám uvádíte - “Praha českého krále přivítala jak se sluší a patří. “ Ano. Byl přece desátým českým králem. S Eliškou Přemyslovnou měli sedm dětí. Nejúspěšnějším byl syn Václav, který při biřmování ve Francii přijal jméno Karel - Karel IV. Jan Lucemburský byl fascinující postavou našich dějin. Neměl to vůbec s Čechy a v Čechách jednoduché. Přišel sem jako 14ti letý chlapec. I když ve středověku to znamenalo být už dospělým. Eliška bxla o 4 roky starší, zpočátku ho ovládala ona. Později se velmi odcizili… Ale Jan tu nezanechal jen špatné stopy… to vůbec ne. A jeho přemožitel v bitvě u Kresčaku, “Černý princ” z Walesu si ho natolik vážil a obdivoval ho, že převzal do svèho erbu supí péra, která Jan nosil na přilbě. Tento znak mají princivé z Walesu dodnes - i princ William…. Král Jan Lucemburský si všechny pocty zasloužil, a chápali to díky Bohu i představutelé našeho státu v roce 1980.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Když nechtěla být mladá babička, neměla být sama sexuálně čiperná v mládí. Má právo mladým nepomáhát a žít si vlastní život, ale nepřijmout fakt, že mám vnouče, je dětinské a trapné.
2 odpovědi
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Přesně tak. Sama byla brzy matkou, co se diví, že syn s partnerkou čekají dítě? Za mne je její postoj sobecký a hloupý.