Jen to ne! Západní firmy se přesunou na Slovensko a do Polska a těch pár českých zkrachuje. Uprchlíci, kteří doposud námi jen proběhli, budou chtít sem. A čecháček si sice bude moc přečíst, že je průměrná mzda 100.000, ale bude nezaměstnaný a ještě

I ve strachu o dcery a manželky. Já jsem spokojená, oba pracujeme za v průměru 36 hrubého každý, na živobytí nám to stačí, neživoříme, dva purťáci taky nebrečí, že jsou ve škole za chudáky i kdyz nemají značkové hadry. Jasně nemůžeme si dovolit vše, co se nám reklama snaží vnutit, že bez toho nemůžeme žít. A v důchodu asi budem pracovat, pokud bude i nadále nedostatek zaměstnanců, na velké spoření na důchod nám nezbývá, zas ale ubude živení děťí, tak by nam to mohlo třeba i stačit. Copak jsme jediní, kdo si uvědomuje, že mít bohatší sousedy má svá pozitiva?

Husu jsem dělala jen jednou a víckrát ne. Kachna je lepší. Husa je doslova jen velkej dutej pták. Masa na sobě zas tak moc nemá na to, o kolik je větší a o kolik déle se musí i péct.

Moc pěkně sepsáno. Díky. Váš text je povedený fejeton, jehož čtení jsem si opravdu užila, ač mně osobně měření svalů a překonávání zvednuté váhy nic neříká. Cvičím si doma, protahovačky a nějaké to lehké posilování, protože celý den jen sedím před pc a bez toho bych byla samá rehabilitace. Jsem ta matka, co dětem samozřejmě zaplatí každý kroužek na který si vzpomenou. Letos obě začaly nově s capoeirou, 2500 za pololetí a dítě, ale na sobě šetřím. A mají oba skauta, kluk i hasiče a kytaru a holka výtvarný obor. Asi by na to peníze i byly, ale prostě něco ve mně mi prostě brání utrácet z rodinného rozpočtu na svou zálibu a vím, že chodit do fitka by mne bavilo. No nic, konec vysedávání, jdu se protáhnout.

V článku je odpověď. Tedy že aktivní kuřáci mají vyšší riziko předčasného úmrtí než bývalí s nadváhou. Sice, když vás postihne choroba, tak přestat kouřit jde skoro ze dne na den. Ale ze dne na den rozhodně nezhubnete. Ovšem rakovina plic je nevyléčitelná, a je to tichý zabiják, příjde se na ni, až když je pozdě. S diabetem můžete žít xdesetiletí a rakovina v trávicích oblastech, na ni bolest upozorní brzy a tak nějaká naděje na prodloužení života ještě je. Navíc tato rakovina nesouvisí s nadváhou, ale se skladbou stravy, to může postihnout i štíhlého. To že je někdo obézní neznamená automaticky, že se špatně stravuje. Já jsem obezita, protože rodinná dispozice a sedavé povolání. Na mateřské jsem zhubla jak jsem chodila denně s dětmi ven, a po návratu do práce zas přibrala. Nepiju ani alkohol ani slazené nápoje, nepřejídám se, nejím tučné, občas si teda dám nějakou sladkost nebo slanou pochutinu, ale ne denně a i tak jsem tlustá. Tak jestli se dožiju důchodu, snad zas zhubnu.

Nedočetla jsem, skončila jsem u věty. Ulice byly čisté. Velmi špatnou paměť máte. Já si pamatuji spoustu toulavých psů a koček. Útulky vznikly až po revoluci, stejně tak povinnost sebrat po svém mazlíčkovi jeho exkrementy.

To vy jste dostala poznámku a pětku. Aspoň teda v době, kdy moje děti byly na prvním stupni jsem si často kladla otázku, proč dostávají děti domácí úkoly, když je stejně často udělá rodič. Dcera aspoň věděla, že má úkol a z jakého předmětu. U syna jsme každý den kontrolovali všechny sešity, jestli někde není zakroužkován nespočítaný příklad, ještě i teď v osmičce, na otázku, jestli má úkol, odpoví: nevím, asi ne. Teď ho jen pošlu, aby si to zkontroloval sám. Takže kdyby dostalo některé z nich pětku ve druhé třídě, vinila bych z toho především sebe.

Držím palce ať vás to baví dál a vydržíte aspoň rok a pak už to budete dávat automaticky i bez kamarádky a ješte si nejaký další pohyb příhodíte. Zhubnout tolik, abyste se cítila dobře, trvá tak 2 roky, pokud jste obezitka, a nabrat to zpět na to stačí necelý rok. Mám vyzkoušeno.Zkouším se pravidelně nastartovat ke cvičení tak 3x do roka. Docela to jde a pak přijde těžší kašílek, nebo opravdu dlouhé pracovní dny, kdy se týden ke cvičení nedostanu a ten se nakonec protáhne i na několik na měsíců jen ležení s knihou než mne zatuhnutá záda a obtížné stříhání nehtů na nohou zas přinutí začít cvičit. Jsem z vesnice, takže cvičím doma. Mám koupené fitify + prokládam s cvičením na samsung health a k tomu máme doma i běhací pás. Teď jsem zrovna ve stádiu opětovného začínání. Záda už jsou lepší, to druhé půjde trochu líp snad už na jaře.

Hezký fejeton, pobavil, škoda, že je tak doleko je od toho, co mám já. Home office je benefit. Práce na dálku z důvodu péče o osobu blízkou je řehole, kterou jste si vymohli na zaměstnavateli a tak vám naloží pro jistotu dvakrát tolik práce. Mám to asi od půlky srpna. Dojíždím, jen ne do firmy ale k mamince, spotřeba benzínu úplně stejná, jsem tu s ní cca od půl sedmé ráno do půl šesté večer. Pracuji obvykle od sedmi do čtyř a často dodělávám práci ještě i večer doma a i v sobotu. Takže tu pomoc s oblíkáním, výměnou plíny a ohřátím jídla mi můj zaměstnavatel rozhodně nepromíjí. Konec pauzy na oběd, jdu to zas pustit.

Jsou jen dva. Pohodička. Důkazem je ta dovolená za 50tis pro 2!. My dáme dohromady 55tisíc. Hypotéka nás stojí 9. 000 a máme 2 puberťáky na osmiletém gymnáziu. Všichni dojížíme. Cca 5000 měsíčně. A zvládáme to taky dobře. Dovolená pro všechny 4 bývá okolo 30ti tisíc. Plus asi 10.000 letní tábory. Šetříme hlavně na oblečení a drogerii. Kupujeme jen to obyč v supermarketech, žádné značky. Žádný kadeřník, make upy a šminky. A věci, které nejsou potřeba, jen tak pro radost, jenom na narozeniny. Telefon a internet nás teda stojí pro všechny 4 asi 1300 a za televizi jen koncesionářský. Máme penzionko a úrazové a obě děti stavební.2000 měsíčně. Co se přebývá jde do materiálu na dům. Stále po troškách,sice pomalu, ale stále budujeme podkroví.

V prvé řadě, pokud máte na pc mraky práce, kterou za vás nikdo jiný neudělá, pak je jedno, kde nad ní sedíte. Ale pokud i v kanceláři skoro polovinu pracovní doby jen děláte, že děláte, pak dvojnásob tu práci z domu potrebujete, protože to předstírání je mnohem více stresující a vysilující. Já jsem ten teď ten první případ, ale dříve jsem pracovala ve firmě, kde lidé xhodin pracovní doby si na kuřárně(i nekuřáci) stěžovali na to, jak moc mají práce,.aby jim to do konce směny uteklo.

Pamatuji si jednou na očním. Šla jsem tam s dvouletým synem. A sebou měla i o rok a půl starší dceru. Těžko ji nechat samotnou doma že. Když vyšla sestra, a lidé jí dávali zdr.kartičky, chtěla nás vzít. Ale tu se jeden pán začal rozčilovat, že on tu čeká od sedmi a my teprve přišli. Další se přidali. Proč jako bychom měli jít první. No sestra teda řekla, ať počkáme. Byli jsme asi jedenáctý na řadě. Děti samozřejmě ani ne za 10 min začali zlobit. Nic v této čekárně nebylo, ani časopisy pro dospělé, natož hračky. Pravda, ti důchodci mně naštvali, tam jsem je neokřikovala a nechala je, ať si to jejich sourezenecké hašteření a pošťuchování užijí všichni. No samozřejmě, že se hned ozvala jedna důchodkyně, že to je hrozný, jak jsou ty děti netrpělivé. To už jsem si teda řekla svoje. ,,Neznám trpělivé dvouleté dítě, někteří lidé se trpělivosti nenaučili ani za celý život" Na to už nikdo nic neodpověděl. Pak přišel do čekárny jeden pán, a strašně se divil proč nás sestra nevzala přednostně. No tak jsem mu to řekla. Že ostatní byli proti tomu. Na každého jednoho se nesouhlasně podíval. Když se pak otevřely dveře, řekl. Teď jde tady paní s těma dětma. Nikdo jiný nic na to neřekl, tak mu moc poděkovala a šli jsme dovnitř. Nic jsem si nevynucovala. Ale myslím, že kdo zažil společné čekání s malými dětmi, mamince přirozeně vyhoví.

Evidentně řidiči vyplňovali anketu: jaké chování ostatních řidičů vás štve. A jen zaškrtávali z možností. Ty rozbité silnice tam určitě nebyly. Jinak by byly rozhodně na předních příčkách, ne že by se nedostali ani nedostaly do první desítky.

Synovi je 13, má nadváhu, vyloženě obézní není. Pro rejpaly sprchuje se denně a vzdy cisté oblečení. I přes antiperspirant smrdí po pár hodinách doslova jako hnůj. To není normální pach potu. Koupili jsme proto před měsícem jenvox, nic levného, a o moc lepší to není. Doufám, že to je jen vlivem hormonálních změn.

Říká se lepší než drátem do oku. Až půjdu do důchodu já, tak už žádné nedostanu, protože mám jen 2 děti. Aspoň podle současného návrhu.

Nebyla žádná propopulační politika. Spíš naopak. Jako první porevoluční vláda zrušila státní novomanželské půjčky. Snížili dobu určitou ze 3 na 2 roky. Takže konec zástupům za mateřskou. Po návratu z rodičáku jsem taky dostala misto práce výpověď. Když začaly husákovy děti rodit, zrušili porodné. I v tomto tisíciletí je nabídka polovičních úvazků v podstatě nulová . Ani státní podniky nevytváří sdílená pracovní místa. Za 35 let od revoluce dokázaly všechny naše vlády i s kvanty poradců vymyslet jen pozdější odchod do důchodu. A teď ze zoufalství tedy ještě současná vymyslela škrty. Přej jsme zažili období růstu měli si našetřit. No ale zažili jsme i hospodářskou krizi, právě v době, kdy jsme měli malé děti, kdo by si v té době pořizoval další aby měl jednou důchod?

Ano je důležité mít čas o samotě. Po vztahu trvajícím víc jak 25 let, můžu říct, že vic než společná večeře je potřeba nechat toho druhého, aby mohl být sám. Chlap potřebuje svoji zašívárnu dílnu nebo garáž, a ženská se zas třeba zdrží v kuchyni, ač po pravdě uplně tak nemusí, nespěchají za chlapem na gauč ke společnému sledování televize.. já už asi po 15ti letech přestala předstírat zájem o celosvětově dění, sport a že mne baví furt ty stejné filmy. Jdu si lehnout s knihou už v půl osmé. A nechám muže, ať se dívá na co chce. Oběma nám tento čas strávený o samotě velmi vyhovuje.

O termoregulaci jsem nic nečetla. Ale skoro celoročně jsme chodívali ven hned ráno. A v deset byli zpět doma, aby se uvařilo, po obědě spánek. Pak už se počkalo na tátu až přijde domů a podle počasí se někdy ven ještě šlo a někdy třeba ne. Ale většinou jo, protože doma ti moji neandrtálci děsně zlobili, potřebovali vybít energii běháním.

Komfortní únik, za který není škoda utratit i větší peníz to může být, ale jen pokud je jeden z rodičů učitel anebo třeba tento vzorový příklad: On IT kapacita pracující z domu, který jen jednou za čas zajede do Prahy, předat výsledek. Ona v domácnosti, 3 děti na ZŠ. Kdy se jim po celý školní rok věnují tak moc, až to je možná i přehnané a chtějí si užit zas nějaký čas spolu bez dětí. Pro všechny ostatní, řadové zaměstnance, jedno na jaké pozici, i na vedoucí, to je nutnost. Hlídající babičky už téměř neexistují, obvykle také ještě pracují, nebo jsou moc nemocné, anebo nově se názory na výchovu a stravu liší tak moc, že to rodiče ani prarodiče nezkousnou.

Pat a Mat, udělat jako parodii postapokalyptických vizí, tak na to bych šla hned.

Učitelské povolání, mají vykonávat lidé, kteří k tomu byli povoláni, nemá se dělat pro peníze. Potkala jsem takových docela dost a byli k nezaplacení, takovým bych přála klidně i poslaneckou mzdu. Ale existuje i dost takových, kteří si to chodí odsedět jako nespokojený zaměstnanec v jakémkoliv oboru a těmto se právě závidí, a nepřeje víc peněz. A co hůř, I v dnešní době ještě stále občas narazíte na takové, kvůli kterým se u nás zažilo spojení blbá učitelka. Kdy v padesátých letech komunisté odsunulo mnoho vzdělaných lidí do Jáchymova a podobně a místo nich přišly se správnými názory členky strany, často zblbly mocí, že za nimi stojí strana,tudíž manipulativní, zlé, urážející, typická ,,ruštinářka"a kvůli takovým i dnešní děti od svých rodičů slyší, nic si z toho nedělej, je to blbá učitelka, takže asi ani za 30 let ještě nebude učitelské povolání ctěné.