Vážení, dovolím si citovat první řádek z jisté písničky:
Kdybych to tu napsala přímo, zablokují mě.
Já nejsem žádný zloděj, nemám v mobilu vůbec nic nelegálního.
Co kdybyste mi každý měsíc posílali peníze za údržbu prostoru před mým domem na ulici? Protože co kdybyste tamtudy náhodou šli? Nohy přece máte.
Tohle už je jak Ferenc a Lorenc z Tajemství staré bambitky, vážně.
A bude mi OSA platit za to, že tam mám uložené svoje fotky?
Nemám v mobilu žádný nelegání obsah. A rozhodně se přes něj nedívám na televizi.
Hudbu mám svoje originální CD často koupené přímo od kapel a nebo online na ytb z originálních kanálů daných kapel.
A televize? Dávno překonané médium, nekoukám na žádnou už někdy od roku 2007.
Evidentně přátelské stvoření, zvyklé na lidi.
Dogy, pokud někdo něco fakt nezvoře (nebo nedělá cíleně), bývají velmi milé povahy.
Bylo by asi na místě koupit sedadlo navíc, je to přece jen velké zvíře.
Ale sedět vedle mě, tak se zeptám, jeslti to smím mazlit a nejspíš bych drbala pěkně dlouho. 😄
V případě alergika by to ale bylo na léky navíc a výměnu sedadel. V letadle alergik obvykle psa neočekává, v běžném provozu by ho jinak čekat měl, no.
Je to smutná pravda našeho zdravotnictví.
Prošla jsem si tím 2x.
Poiprvé mi bylo jen 21. Přehlédnutá borelioza (nebyla od klíštěte) mi způsobila něco jako chronický únavový syndrom. Nebo jako dnes popisují long covid. Spousta vyšetření, všude stylem "co otravuješ simulante". Ponižování na každém kroku i když jsem se bála o život, moje tělo nedokázalo udržet ani stálou tělesnou teplotu (kolísala mi mezi 35,2 a 37,4 naprosto náhodně) a měla jsem problém ujít 50m po rovině naráz aniž by se mi dělalo černo před očima.
Měsíce neschopenek, pár dní v práci a znova. Poslána na psychologické vyšetření. -.-
Nakonec jsem našla práci na poloviční úvazek, kterou jsem nějak zvládla (protože jsem u ní pracovala sama a beze svědků). Po šesti letech se to srovnalo.
A já se od té doby panicky děsím doktorů.
Pak přišel vážný (pracovní) úraz. Z kategorie, že mám slavit druhé narozeniny, zasypalo mě zboží z regálu a téměř jsem si srazila vaz. Neobešlo se to bez následků ve formě velmi krutých bolestí hlavy.
Opět, 11 let to nikoho nezajímalo. Jednou za dva tři roky jsem se donutila i přes hrůzu z nich s tím jít a upozorňovat na to, že to je čím dál horší. Vždy jen rehabilitace a doporučení kupte si ibalgin.
Nikdo neřešil.
Nikdo nevěřil.
Nezájem, že nemůžu ani pořádně spát.
No, tak letos to tělo konečně vzdalo. Odešla mi motorika rukou, dočasně jsem téměř oslepla a vyletěl mi krevní cukr až na strop ač neměl z čeho. Najednou to řeší. Pozdě,
Je ze mě mrzák, co nezvládne ani vyluxovat byt. Beru hrsti léků. Hodnoty cukru najednou v normě. Oči se spravily naštěstí taky. Ruce už moc ne.
Ono je to hlavně šílený nesmysl, který naopak ohrožuje a to i když znáte význam.
Za špatného počasí je to vyloženě nebezpečné.
Vodorovné značení je kluzké, takže nebezpečný úsek ještě zhoršíme tím, že nutíme řidiče najíždět na potenciálně nebezpečný povrch.
Za mlhy se pak s tímto hůře hlídá krajnice.
Prostě, někdo nevím čím přemýšlel, ale hlavou určitě ne.
Ono to chce taky na lidi nekašlat a léčit včas a pořádně.
Chronický únavový syndrom po přehlédnuté borelioze. Nezájem, do práce, protože se nic nedalo dostatečně objektivně zjistit a reálný stav pacienta nikoho nezajímal.
Stal se z toho nakonec závažný úraz s trvalými následky. To je holt rychle, když makáte ve stavu, kdy v práci vůbec nemáte co dělat.
Opět, jedenáct let bylo každému u zádele, že mám vážně kruté bolesti. A že se ani nevyspím, protože si můžu dovolit ležet (ale ne spát) maximálně 8 hodin a to i nemocná. Plus neexistuje nic dohnat, když kvůli seklé páteři spím tak dvakrát do týdne třeba jen čtyři hodiny. Dostala jsem tak leda rehabilitace, které nepomáhaly a doporučení koupit si ibalgin.
Letos na podzim to moje tělo konečně vzdalo a sype se kde co. Teď to najednou řeší. Pozdě, Když z toho jsou další chronické problémy, zbytečně. Takže následuje žádost o invalidní důchod.
My tu máme pokoutníky tmavé. 🙂
A nevyhazuji je. Oni se převážně pohybují za nábytkem a skrytě. Ale co je hlavní, aktivně vyhledávají a loví komáry a jiný otravný hmyz, o který doma opravdu nestojím. Ale jo, někdy hlavně za noci, si nějaký přeběhne. Když ho někdo zahlédne, hlásí ho ostatním heslem "jde Odula". 😄 Tedy jen ty největší kousky. A že se občas vyskytne pořádná Odula. 😄
To je taková míra šmírování, až se z toho jednomu chce zvracet, pardon.
Fakt si myslíte, že toto něčemu zabrání? To ani omylem. Ale normální člověk aby se bál cokoliv napsat, poslat kamkoliv.
A co se týká ochrany dětí... je nutné vzdělávat rodiče aby ti vzdělávali své děti v tom, jak se na internetu chovat.
Už byl případ, že holčička dostala predátora. Ihned vše řekla mámě, ta kontaktovala policii a předstírali hovor holčičky s ním a vylákali ho na schůzku. Tak to má vypadat.
Jedenáct let spím málo a ještě na etapy. Na vině jsou kruté bolesti hlavy od páteře (následek úrazu). Opakovaně jsem na to lékaře upozorňovala.
Absolutně nikoho to nezajímalo. Ani chronické dlouhodobé nevyspání, ani ty bolesti.
Letos jsem je snad konečně donutila to řešit. Až když se z toho už totálně hroutím a nefungují mi už ani oči.
Taky jsem máma, ale nejsem čuně. V životě jsem nepoložila dítě dovnitř nákupního košíku.
Dokud jsou malé, mají vozíky sedátko na to určené.
Konkrétně Lidl, jak ho nemusím, má i speciální vozíky pro miminka, s držákem na dětskou autosedačku - vajíčko. Tam, kde tohle nemají, jsem prostě "vajíčko" nosila v ruce a pokládala chvílemi na zem, je na to ta autosedačka stavěná, nic se nestane.
Větší děti normálně šlapou po svých, ono jim ty nožičky neupadnou.
Můj syn do sedátka nechtěl, tak šlapal pěkně za ručičku vedle vozíku se mnou. No a?
Do nějaké váhy je možné dítě vozit také na výkl opném držáku na petky s pitím nebo přepravky od piva. Ty jsou schopné unést bez potíží 2x6 lahví (2 a čtvrt litru), takže dítě 25kg je taky nerozhodí.
37
Sledujících
0
Sleduje
37
Sledujících
0
Sleduje
Váš obsah kabelky připomíná obsah mého batohu. 😄 Ještě by se tam našly ovocné přesnídávky a náhradní plenky pro syna. 😄