Mám v okolí třeťáky, co ještě věří na Ježíška.😊 Moje děti nevěřily nikdy...jakože říkáme, že dárky nosí Ježíšek, ale pak šestileťák listuje katalogem a říká: "Hele, tohle bych chtěl a tady je to ve slevě" jako argument🤣 A taky samozřejmě vidí, že spolu kupujeme a balíme dárky pro ostatní členy rodiny😀
Já jako rodič bych z toho taky zrovna nadšená nebyla, už jen proto, že by moje dítě muselo doživotně brát léky a čekaly by ho poměrně vážné operace v narkóze. Ale na druhou stranu, jsou mnohem horší zdravotní problémy, které by dítě mohlo mít, takže bych jí zkrátka začala říkat novým jménem a přijala to, jak to je.
Standa by měl přestat kouřit, spousta z nás kuřáků to zvládla, zvládne to taky. Lída má výhodu, že děti jsou větší a mohou být už samy doma, starost o rodiče už je taky passé. Tak co nějaký rekvalifikační kurs? Určitě by ji něco bavilo víc, než dělat ve skladu a i by to hodilo víc peněz🙂 Případně víkendová brigáda :)
Slečna má nejspíš ortorexii. Ale ani nechápu, proč její kamarádka jí nedovolila vzít si vlastní jídlo. Moje družička se synem byli vegetariáni a nechala jsem jim připravit jiné jídlo, než měli ostatní. Taky když bych věděla, že na svatbě bude babička na vozíku, nevyberu hospodu se schody a záchody ve sklepě.
Vzhledem k frontám trhovci nemají důvod zlevňovat. Čeština zní, ale kolik Čechů si skutečně něco koupí?
Děti mě letos ukacaly na Staromák, tlačenici jsem přežila, stromek pěkný, pak zavětřily vůni trdelníku a langoše. Tak říkám: "Nene, to je jenom pro cizince, kteří nevědí, kolik u nás normálně jídlo stojí." Stejně tak mě to učili naši, když jsem byla malá. Pokud mám pocit, že daná věc, za dané peníze nestojí, nekoupím jí, takže nežádám o slevu, ale svoji vůli projevuji nezájmem o výrobek.
Já bych tuto možnost nechala jen pro lidi, kteří fyzicky sebevraždy nejsou schopní, trpí a jsou upoutaní na lůžko... přece jen pud sebezáchovy je taková kontrolka, jak moc to člověk myslí vážně. A to píšu jako člověk, který má duševní nemoci v rodině, někteří příbuzní se odhodlali, jiní zase ne, a nakonec za to byli rádi.
Ony ty extra hodné děti většinou nejsou samy od sebe, to je nejprve krmení po časových intervalech i když mimino řve hlady, pak vyřvávání v postýlce, na tu ohrádku je taky třeba děti naučit. Když otravuje, tak na zadek, máma přece vaří a uklízí a nehraje si. Děti se pak naučí, že je lepší hledět si svého. Vy vychováváte jinak, ale nemůžete se divit, že se to tchyni nelíbí a nechce hlídat.
Mám ozkoušeno, stačí pohled do očí revizora s mírným úsměvem, k tomu ruku na tašce, která je připravená k vytáhnutí dokladu a pokud je na průchozím místě, nikdy vás nevyhmátne. Ovšem pokud 2 pročesávají celý vagon každý z 1 strany, tak jsou všechný taktiky bez šance, vyhmátnou každého. Snad jen být veprostřed a vyzkoušet: "Já už jsem ukazovala kolegovi."
Já bych rodiče neodsuzovala, záleží na dítěti. Mně taky učitelka syna říkala, že je perfekcionista a jestli na něj nejsme moc nároční, přitom já praktikuju téměř volnou výchovu. Vše, co dělá nad rámec toho, co mají znát děti v jeho věku, si našel sám a měl o to zájem. Zároveň je hodně náročný i na ostatní, aby nedělali chyby. Ale máme takovou povahu v rodině u prarodičů, takže asi dědičnost... Taková povaha může přinést úspěch, ale štěstí moc ne, protože nikdy nebude dost dobří, abyste nemohli být ještě lepší... Snažit se jí uměle vypěstovat u dítěte je podle mě blbost, v dnešní době je velký tlak na výkon i tak.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Tak proč se to nenaučila sama? A jaktože rodičům nebylo divné, že se ve škole nic nenaučila? Vzhledem k tomu, že byla schopná nějak upravovat texty ze záznamu a složit je smysluplně k sobě, tak zřejmě její IQ není ovlivněno. Jediné co mě napadá, že měla takové problémy s chováním, že s ní nešlo nijak pracovat...Každopádně nechápu, proč to řeší až teď a soudně. Já bych to řešila s ředitelem školy v prvním ročníku.
1 odpověď