Právě, takže já mnohokrát v nemocnici něco "spolkla" a byla ráda, že profesionální část své práce udělal personál na jedničku. A tu lidskou část beru jako takový bonus, který je pěkný, ale nemusí být 🙂

Myslím, že kdyby byli k sobě lidi milejší, všem by se žilo líp 🙂 Já třeba tuhle nabídla v obchodě pomoc paní na elektrickém vozíčku, naskládala jsem z tašky, kterou měla pověšenou na vozíčku, zboží na pás a když jsem to po zaplacení dávala zpátky, tak paní mě velmi energicky dirigovala, jak to mám do tašky ukládat, aby se to nepomačkalo (přičemž mi i tykala 🙂). Já jsem se tomu pousmála, protože mi to přišlo svým způsobem i roztomilé a viděla jsem v ní kousek své babičky. Člověk si vždy může vybrat, jak danou situaci vnímá, tady paní Mamynka se na všechno dívá skrze svůj negativní pohled, není to škoda? 🙂

Celkově přístup zdravotníků někdy není moc empatický, myslím, že se tak chrání před vyhořením, já je docela chápu. Vícekrát jsem se setkala s velmi neempatickým přístupem zvlášť u záchranky a na pohotovosti. Máte pak sice zraněné city, ale žijete, jste zdraví, a to díky nim. Porod není nic pěkného, spousta utrpení, zoufalství, strachu...kdo by to vydržel tolikrát denně a ještě u toho byl milý?

Bože proč jsou vždycky lidi tak ublížení?! 😄 Tak paní vadilo, že některé děti vyrušovaly. A vám to může být u zadní části těla, protože vám přišlo, že se děti chovají přiměřeně věku. A tečka. Nikdy se všem nezavděčíte.

Ono se to nezdá, ale člověk pak začne mít strach, že se něco zase stane. Já třeba na jaře volala sanitku pánovi zřejmě s mozkovou mrtvicí. Ty minuty, než přijela, byly docela nekonečné, bál se, že zemře. Bylo mu jen 40 let. Pak jsem se přistihla v následujících měsících, že koukám po lidech okolo, jestli jim není špatně a podobně.

Mě dostane do úzkých, třeba když se mladej v 6 letech ptá na lom světla, nebo chce zkotrolovat okruh ve Voltíkovi, jestli se mu neudělá zkrat...fyzika nebyla nikdy mou silnou stránkou.😄 Mám z tého oblasti na Youtube docela ráda Martina Rotu a kanál Věděcké kladivo, umí podat informace zábavnou formou.

My taky s holkama začaly kouřit ve 14 letech. Když to mamka zjistila, utnula mi veškeré kapesné. Ale to už mi bylo 15, takže jsem mohla na brigádu. Máma se mi snažila brigády překazit, ale pak to vzdala, v té době mi na zdraví a upřímně řečeno ani na životě nezáleželo. Přestala jsem ve 22 a už se toho nedotkla🙂 Nikoho nevychováte, pokud sám nechce.

Co na to říct. Lidé bez domova prostě někde v Praze být musí, takže když se vyčistí jedno místo (třeba Národní třída, nebo částečně Hlavní nádraží), přesunou se lidi jinam. Řešení? Morké azyláky, které jsou značně diskutabilní, nebo povinný pobyt na detoxu/v protialkoholní léčebně, po kterém s pomocí lidé mohou vykročit do nového života. Jsou na to prostředky? Nejsou.

Kdo by se chtěl podívat na zdařilý model z úvodní fotky v životní velikosti, tak je k vidění v Národním muzeu v Praze v expozici Zázraky evoluce🙂

Pokud to byla nějaká psychóza, kterou nemohl ovládnout, tak jakmile bude mít příležitost, zabije se sám, protože s tím nedokáže žít, co udělal.

Dětem zničil život, zaslouží si doživotí!

Jenže to jablko váží taky 10x víc, takže menšímu dítěti stačí na svačinu jako jedno z 5 denních jídel, většímu dítěti třeba ještě něco přihodíme. Kdežto bych chtěla vidět, jak s jednou 20 g tyčinkou vydrží děcko s energií 4-5 hodin😄

Tak každý má nějakou svoji sociální bublinu (větší či menší), takže to samé můžu říct i já o vás. Navíc nechápu, proč máte potřebu někým, kdo nemá sex rád, pohrdat. Taky Vás třeba nebaví jiné věci, které někoho jiného baví, není důvod se povyšovat.

Myslím, že záleží nejvíce na osobním nastavení umírajícího člověka. Já bohužel zažila buď sebevraždu, anebo když člověk třeba i přes pokročilý věk nebyl ani zdaleka smířený a připravený. To pak opravdu není nic pěkného a zůstane jen hořkost a lítost.

No a? Vždyť nás, které to kromě doby okolo dvacítky moc nebavilo nikdy, je podle pozorování v mém okolí tak polovina. A to nemáme mít rodinu? Prostě to chce vzájemný kompromis.

Je hodně hubená, ale pokud nemá anorexii nebo bulimii (což jsou psychické nemoci, které se musí léčit), tak OK, někdo je hubený od přírody a má i při takového postavě menstruaci, takže otěhotnět může. Nevím, proč lidi musí na základě vzhledu někoho urážet.

Máte pravdu, já myslela, že se to vztahuje jen na péči o dítě do 7 let, ale stejně ve článku píšou, že se stala vdovou ve 40ti letech a její aktuální věk 40 let...takže ostatní platí.

Vdovský důchod se pobírá pouze po dobu 1 roku od úmrtí manžela, takže to bude opravdu čerstvé, psychické potíže po úmrtí blízké osoby najíždí třeba až po půl roce a dále, jsou různé fáze. Chápu, že možná paní utíká do práce, ale děti prožívají strašné období a měla by jim věnovat maximum času, to je důležitější, než více peněz, zajištění jsou.

Takže bych si sehnala jednu klidovou práci, psychologa a věnovala se dětem, jak nejvíc to jde. A paní přeji hodně síly.

Přesně, já vždy nesnášela maso, prý už jakmile mi mamka dala jako miminu do příkrmu maso, hned jsem to poznala a nechtěla to. Jsem vysoká 183 cm (toliko k tomu: Bez masa nevyrosteš) a žádné zdravotní problémy nemám, vždycky jsem milovala mléčné výrobky, zejména jogurty, kefíry, a mám ráda také vejce. Umím udělat dobrá jídla i bez masa a všemožných náhražek; doba, kdy bylo maso 1x týdně (a to ještě jak ve které rodině) není vůbec tak vzdálená, jak by se mohlo zdát.🙂

Přesně, já od sebe rozeznám 10 různých jorkšírů, kteří mají drobné odlišnosti, tenhle chodí přihrbený, tomu stojí uši, další vždycky štěká...ale jejich majitelky bez psů mi dělá problém poznat 😄