Hmm... Syn si vyrazil zub, když jsem umývala umyvadlo a nechala jsem ho hrát si. V té době obcházel nábytek, tak nám nepřišlo nezodpovědné nechat ho hrát si v pokojíku samotného. A stejně tu dětskou židličku zakousl tak blbě, že sotva vyklubaný zub byl venku. Jenže to by člověk nemohl jít ani na záchod. Možná to bude znít blbě, ale že dítě přežije dětství je do jisté míry o štěstí. Já se sourozenci jsme většinu dětství trávili na zahradě bez dozoru rodičů. Zahradě, kde jsme lezli na 2,5 metru vysoké kotce pro psi, kde byl rybníček, kde byly betonové schody a 3m vysoká betonová zídka. Silnice vedla jen k asi sedmi rodinným domům a když brácha pod kopcem neubrzdil kolo a napálil to do toho jednoho auta, které tudy zrovna za půl dne jelo, vyvázl jen s pár odřeninami, že ani řidičovi nebylo blbé ho na místě seřvat, kam sakra čumí. Ano, pití dávám na vysoký stůl bez ubrusu a nože tak, aby na ně deti nedosáhly, když peču a potřebuji do trouby, zavřu dveře do kuchyně, aby mi tam děti nevběhly, léky a saponáty nenechávám dostupné a nedávno jsem do vyšší skříňky přesunula igelitové sáčky. A pak přijedeme k prarodičům, kde je ubrus, saponáty pod umyvadlem v koupelně, často se tam povalují nůžky na nehty a léky a nemáte moc šanci to ovlivnit. S dětmi nesmí rodiče podcenit prevenci, ale musí i trochu doufat ve štěstí

Kupovat dárek vnoučatům není povinnost. Jak prarodiče zachází se svými penězi je jen a jedině jejich věc a myslet si, že vnoučata mají nárok na dárečky od prarodičů, je trochu mimo. Vaši rodiče měli povinnost zaopatřit Vás, o své děti se starejte sami. Mám dvě malé děti, za občasné hlídání jsem vděčná a rozhodně nemám pocit, že babička s dědou mají povinnost přiběhnout na zavolání a ideálně i s dárečky. Proberte se

Matka svačinářka 🙋 ale nějak se ne a ne trefit do toho, na co má ten den chuť. Vždycky jde loudit jinam. Onehdá mi jistá maminka oznámila, že moje dítě má asi hlad, když si u nich dávalo už třetí kousek hrušky. Já měla jen tousty, meloun, jablko a hrozno, kapsičku a tyčinky a křupky. Hrušku jsem brala pár dní před tím a nejedlo jí 🤷‍♀️ a hračky si většinou nosíme, půjčujeme ostatním, ale při odchodu pečlivě hlídám, aby nic nechybělo. Nesnáším, když něco někde zapomenu. Nejvíc mě deptaji liché ponožky

Jsem skoro čtyři roky doma s dětmi a popisované chování jsem opravdu zažila minimálně. Situace v kavárnách/cukrárnách, kdy si dítě v botech stoupne na sedačku se stávají a nikdy jsem nebyla svědkem toho, že by to rodič ignoroval, naopak více či méně důrazně dítě upozornil, že tohle se dělat nemá. Na hřištích jsem jen párkrát zažila, že dítě si hráli samo a rodiče za plotem seděli na lavičce, kouřili a tlachali mezi sebou, jinak si většina své děti hlídá, učí je, že pokud si chtějí půjčit hračku jiného, mají se zeptat, dávají pozor, aby se jim nic nestalo. Nevím, kde žije autor příspěvku, že zažívá takové situace. Bez dozoru opravdu vídám jen starší děti, které dle mého také nijak nevybočují. Po generace je to stejné, staří si stěžují na mladé, jen teď to do vás nebudou hustit jen sousedky a babičky, ale každý, kdo umí zacházet s počítačem.

Takhle negativní příspěvek jsem už dlouho nečetla. Děti jsou děti, chovají se jako děti, zkuste být víc tolerantní. A problémy řešte s rodiči, případně s obsluhou v restauraci/kavárně. Každý má jiné měřítko, co je ok, co už ne. Já mám také občas problém přimět dceru, aby se ztišila, když jedeme autobusem a zrovna mi chce zazpívat písničku, co se naučila ve školce, ale ve třech letech zkrátka nepobírá, že ostatním by to mohlo vadit... Asi tu jednou napíšu příspěvek o lidech, kteří si bez dovolení hladí moje dítě, protože jim přijde roztomilé, nebo křičí na moje dítě, ať se v autobuse drží, i když já mám situaci pod kontrolu, ať tu máme i něco o oprsklých důchodcích a ne jen o rozmazlenych dětech