Tak jo, čas to zapakovat a odejít z civilizace.

Tak já teda nevím jo, ale vyloženě všichni moji gen z přátelé mají dvě a více prací, aby vůbec utáhli sdílené bydlení. Když se každý rok vše prodražuje a něco takového, jako vlastní bydlení, nebo třeba i auto, nebo počítač, jsou opravdu jen snem, protože nejenže vám po zaplacení složenek nezbyde absolutně NIC na uložení, nebo na investici, většinou jste ještě v mínusu. Zároveň vidíte, jak se hrozně investují peníze od daňových poplatníků, že zatím žádná vláda se opravdu nesnažila mladé lidi vůbec poslouchat, jako kdyby byli prašiví (nebo se zasekli 20-30 let zpět a mají pocit, že mileniálům a gen z je teprve 10-12 let a ne, že jsou v produktivním věku), že na západě, kde má většina mladých v době internetu kamarády, by za zdejší minimální mzdu ani kuře neklovalo a spousta věcí je frustruje, jako třeba zaprděnost politiků, ale přesně i haló efekt a okamžitou nesnášenlivost zaměstnavatelů ale obecně lidem 45+ vůči mladým lidem, aniž by je znali.

To je realita pro gen z, částečně i pro mileniály a co si budem, finančně i pro mnohem lidi 55+ kteří ještě do důchodu nemohou, ale už nemohou sehnat práci. Kecy typu "mladým se nechce dělat" jsou nesmyslné a možná, že by stálo za to se zamyslet, proč takovou nesnášenlivost vůči mladým generacím starší lidé mají. Co mě mrzí je to, že namísto toho, aby se opravdu mladých zeptali, co je tíží, a jak na celou věc nahlíží, je to neustále jen "o nich bez nich", ale na to jsou Češi experti. Takže ne. Mladí lidé opravdu nejsou líní. A upřímně, já být na tom finančně a existenciálně tak jako oni, taky se na to jdu vys*at.

Upřímně jedno z jeho nejlepších děl. Bez vosku.

Možná by bylo vhodné zmínit to, že se až 70% lidí s BPD (hraniční poruchou) alespoň jednou za život pokusí o sebevraždu, asi 10% ji i dokoná, aby to jen neznělo, že hraničáři "pouze jen vyhrožují". To je nejvyšší míra v psychiatrických onemocněních vůbec a mezi širokou populací. Je to naprosto nepopsatelně strašná porucha a nepřála bych ji zažít v životě ani svému nejhoršímu nepříteli. Bohužel většina informací na internetu, které o BPD naleznete, je až démonizující, a snadněji naleznete články typu "jak od sebe odradit člověka s BPD", než "jak si s BPD poradit, či nespáchat sebevraždu". Léčba je velmi neučinná a všeobecné články typu "jak být na pozoru před lidmi s hraniční poruchou" dělají vše jen horší, většina hraničářů si totiž velmi dobře uvědomuje, jak těžký život s nimi je a dochází velmi často k sebenenávisti. Na článku se mi také moc nelíbí zvýraznění slova "mohou" být velmi inteligentní - momentální výzkum ukazuje, že se BPD vyskytuje především u lidí s vyšším intelektem.

Antropoložka a neví, že sama patří do generace mileniálů a že myslí gen z... Všem mileniálům je už 30 a víc a myslím že jsou víc než funkční 🙂

Spousta lidí chodí do nemocnice později, protože musí. Opravdu je nebaví čekat hodiny v čekárně, není to výborná zábava, jak si očividně spousta doktorů myslí, nedělají to proto, že je to baví.

Snaží se to vyřešit či vytrpět doma, právě aby nezatěžovali systém, ale taky proto, že od lékařů dostávají signál, že pokud vyloženě nebudou umírat, nemají je vůbec otravovat. Mě z nemocnice poslali po kolapsu na ulici a symptomů mrtvice několikrát domu, že mi nic není a že simuluji, než jsem se konečně domohla ct a zjistili mi nádor na mozku. Při neštovicích v dospělosti mě velmi nepříjemně seřvali, proč je otravuji s takovou banalitou, a když jsem přišla znovu již se zápalem plic, křičeli na mě znovu, proč jsem nepřišla dřív. Dneska se bojím jít k doktorovi ne proto, že bych se bála zákroku, ale kvůli agresi a gaslightingu doktorů.

A to jsou jen dva příklady z milionů. Ano, lidé se opravdu boji chodit k lékaři ne kvůli léčbě, ale kvůli aroganci a nepříjemnosti lékařů.

A co se týče chození o víkendu - v práci vás často nepustí k doktorovi, nebo máte resty a černý puntík. Lidé jsou přepracování. Mají doma děti. Nemají vždy čas na to myslet hned na sebe a svoje zdraví.

A prosím, stačí projít noviny a dočtete se kolik zanedbaných případů skončilo smrtí, ač byli doktoři neustále žádáni a upozorňováni, že je něco v nepořádku. Takřka bez postihu.

Naprosto chápu frustraci doktorů, ale tato arogance vůči pacientům, které už neberou ani jako lidi, ale jako obtěžující číslo ve statistice, je opravdu neúnosná.

Možná by bylo od věci si trochu připomenout, že pacienti nejsou verbež.