Film je jednak natočen podle knižní předlohy Krvavé jahody Jiřího S. Kupky, ale inspirací byly i mnohé jiné příběhy osob, které vyprávěly cizí zážitky z gulagu jako své vlastní. A nejen z gulagu, i z koncentračních nebo zajateckých táborů.
Není jich tolik, ale ví se o několika. Prostě je to lidská vlastnost, že se někteří lidé chtějí přiživit těžkých osudech druhých nebo ospravedlnit své vlastní.
A myslím, že Strachův film to ukázal dobře.
1. Když už si někdo kupuje byt, tak samozřejmě je lepší, když má na něj našetřeno... a kolik je to procent z celkového počtu obyvatel? kolik procent z národa dosáhne na hypotéku? Půjčky od maminky a tak ve statistikách nejsou vidět...
- že část lidí nejenže si byt nekoupí nikdy, ale žije z ruky do huby, resp. z huby do huby, protože v ruce nic nemá a ryje držkou v zemi, to už článek nezmiňuje...
Tohle neměl být příspěvek na téma, čí vláda co po... a za které bylo líp, ale jen upozornění, že autor článku je negramot a nebo senzacechtivý bulvarista
Autorku znám, je to má bývalá kolegyně z terénu. Svého času jsme svorně nadávaly na organizaci, kde jsme pracovaly spolu. Ale to, co mi líčila každý den, co nastoupila do stacionárních služeb (a I když je pošuk, hyperkritická a všechno, nemám důvod ji nevěřit, byla toho každý den plná), bych snad nepřála ani nepříteli.
Přitom jsou tyto služby mnohem dražší než možnost zůstat doma a nechávat se obsluhovat tam.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Navrhněte ji! Je to jednoduché:
Odkaz 1