100 lidi 100 povah, sme 3 ségry. Já nejstarší. Moje děti rostliy, když rodiče chodili do prace.chapu nebylo tolik času. Od sestry 2 holky byly s našimi v baráku a pak hodne blízko. A nejmladší vnuk je miláček. Cítím se špatně vůči svým dětem ale babi a dědu ( to už vůbec ne) nejde změnit. Já jezdím k našim a makám na baráku. Naštěstí moje děti jsou daleko.. a to samé bylo i u tchyně. Asi mám komplex. Nekompenentni matky. Buď mám vnoučata a beru všechny stejné... nebo? Děcka co poradíte? Pustit se do rodičů v 80?
Nechodit, nejezdit, nemakat. Dát nohy na stůl a nedělat ze sebe v.la.
Pomoc bude dědouškům scházet a všimnou si, že je něco špatně. Možná se i v hlavě něco rozsvítí.
Ti, kdož disponují našimi penězi, daněmi, v žádném případě nemohou mít neomezenou možnost je utrácet na své odměny. Pokud je takto nastaven právní řád, je to špatně. Tito lidé jsou voleni námi a mají pracovat pro nás, své voliče a daňové poplatníky. Mají nám sloužit. Proto byli zvoleni. A ne pro to, aby si navzájem z našich daní dávali královské odměny. Chápu, že za dobrou práci si zaměstnanec zaslouží určitou odměnu. Ale přiměřenou. A ne takovou jakou by dostal u soukromého podnikatele. Protože, milí úředníci, vy podnikatelé nejste. Vy ty peníze nevyděláváte. Ty peníze vám neříkají pane. A my, daňoví poplatníci tu nejsme pro vás, abychom vám zajišťovali luxus, naopak, pro nás tu jste vy! Vy jste služba občanům! Chápete?
Stejně to nechápou, protože nechtějí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A co tak Vánoce u táty a jeho nové přítelkyně. Když vše kritizuje možná by to bylo u ní lepší