vánoce mám ráda a ráda všechno na ten Štědrý večer připravuji .Manžel mi nikdy nepomohl s ničím, takže jsem si zvykla a nakonec jsem tomu ráda. Stresu jsem nikdy nepodléhala. Jen teď, když mám víc času , odjíždím před vánoci , většinou na některý z Adventů do Prahy ke kamarádce, která je na vánoce sama .A tak si děláme svoje malé jen pro sebe. S povídáním, s dobrotami a s koukáním na pohádky , co mám na flešce. Prostě Štědrý večer před vánoci. Druhý den slavíme první svátek vánoční a třetí den ten druhý svátek. Pak odjíždím domů a věnuji se své rodině. A už se na to těším. Stres? Co to je ?
To jsme dopracovali ! Holčičky je mi líto a rodičů zrovna tak. Musí být hrozné vědět, že pojišťovna dává ruce pryč od vašeho nemocného, postiženého dítěte. Ještě strašnější snad ten pocit z doprošování se pomoci od lidí , kteří mnohdy sami nemají ani pro své děti nebo pro sebe. Ale většinou to bývají právě oni, kdo dají ze srdce oproti těm u těch koryt. Vláda by se měla stydět za to, že jen přihlíží nebo spíše přehlíží takové skutečnosti. Hlavně nezapomenout sami na sebe, že? A přidávat si a hrabat a chrochtat dál , co nejdéle u těch svých koryt. Snad ponese každý z nich důsledky své ožebračující vlády tohoto národa.
Ono je jedno jaký důvod k oslavě máme. Jedni slaví vánoce, druzí že mají jeden druhého a další, že odolali pokušení a v tuto chaotickou dobu umí zavřít a zamknout za sebou dveře a odjet někam do přírody , kde si vychutnají klid a pohodu, kterou nám poskytuje příroda. Důležité je zůstat sám sebou a užít si tyto dny podle svého,
ve zdraví a v pohodě.
Tajemství dokonale měkkých řízků není žádným tajemstvím.
Co si pamatuji, potírala maminka nasolené maso majolkou (domácí) a nechávala přes noc v chladničce. Bez klepání masa !! Druhý den je je obalila v trojobalu a šup s nimi na rozpečené sádlo do trouby na plech. Usmažené je pak dávala na sítko okapat a následovně jsme je pokládala do pekáčku a znovu vrátila do už vypnuté trouby. Tyto řízky dělám dodnes a věřte, že nemusíte ani kousat. Rozplynou se totiž v puse samy.
Ó ano ano, už jsem četla, že mi přidají 3 Kč k výchovnému. 1,50 za jedno dítě. Když počkám dva měsíce, mohu si koupit i o rohlík víc. Jéééé, já se mám. A děkuju moc, služebníček jeho jasnozřivosti Jurečkovi za ten úlet a krásný dar v tak vysoké finanční výši. A přežije pak naše vláda, když si ubere od vlastní nenažrané huby tolik peněz ze svých korýtek? No , já, že bych ty 3 Kč posílala zpět panu Jurečkovi . Aby mu nechybělo pak třeba na oslavu narozenin nebo jeho bratrovi n nové pneu na traktor .
Když pánové z Bruselu přišli na tak skvělou věc k ničemu, údajně proto, že se víčka všude válí, jistě nemysleli nás a naši republiku. U nás se víčka naopak sbírají pro ty, co potřebují pomoc. Ať už finanční , či materiální či zdravotní. Sbírají se a třídí podle barev dokonce někde. O naší republice toho vědí zřejmě málo. Chápu ale, že v ostatních státech se nejspíš o své občany stará vláda svědomitě .Takže nemusejí sbírat plastová víčka . A bude hůř, když to necháme tak.
Osobně víčko okamžitě odcvaknu minikleštičkami, jež jsem si pořídila jako přívěšek na klíče a nezajímá mě nějaké další nesmyslné nařízení unie. Pokud ho někdo nesbírá , putuje spolu s pet lahví do kontejneru na plast.
Krampus sem nepatří. Je to hnus . Ať si h nechají v Rakousku odkud přišel. A kdo ho chce potkat, ať si za ním zajede. Řekla bych totéž o Halloweenu. Prostě to sem nepatří. Že se to dětem líbí? Jistě. Bude se jim líbit všechno čím je nakrmí obrazovka televize či monitor počítače. A že to umí podat!
Na štěstí u nás doma je svět ještě v pořádku. Chodí tu Mikuláš s čertem a andělem, zpívají se koledy a přednášejí básničky. V listopadu se rozsvěcují svíčky našim blízkým, co s námi už nesedí u stolu a dýně? Dýně se zavařují. A je to opravdová dobrota. Na vánoce chodí Ježíšek a v kuchyni svítí svíčkami ozdobený stromeček. Mimo tyhle svátky si žijeme své životy v tvrdé realitě a radujeme se třeba teď zrovna z toho, že nám na výchovném vláda přidala 3 Kč . Když počkám na další měsíc, mohu si koupit rohlík navíc. A snad mi to bude stačit aspoň na ten jeden..
Téda! Vánoční muži ? Já asi žila na jiné planetě !Zajímalo by mne , kde na ta překroucená moudra pisatel(ka) přišel . Raději běžte dělat něco jiného než žurnalistiku. Třeba k pásu nebo k lopatě. Aspoň budete užitečný (ná)
U nás chodil Mikuláš, anděl a čert. Ten měl pytel na zádech a byl to zážitek panečku. Dostávali jsme v pytlících nebo ošatkách ovoce, ale hlavně perníky a čokoládu.. My zbožňovali lískooříškovou Zoru.Nebo nugátovou pochoutku. Taky banány v čokoládě a jahody v cukru a oplatky Dukla.
Čertovi padalo uhlí z pytle když odcházel a my si oddechli, že jsme odříkali nebo odzpívali koledu a dostali pamlsky. Byla to krásná doba. Mikuláš chodil jako dnes ve stejný datum , ve stejnou hodinu. Jen ho děti už vyhlížely za okny. Dávno totiž byly doma, když se setmělo. Ne jako dnes, že se musí nahlásit, jestli může dojít a zeptat se kdy, aby dětičky nemuseli rodiče vyzvedávat své ratolesti z kroužků dříve. Proč taky, že? Kvůli nějakému Mikuláši? když chce přijít, ať se podřídí.
No a o tom právě Mikuláš není. Takže nechte si své bajky o socialismu , my co jsme v něm žili , si pamatujeme jak chodil Mikuláš.
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
Podle ukázek bych řekla , že zatím nic moc. Ale nechám se překvapit. Když dobře, budu jen ráda.