A k čemu vůbec dítě potřebuje chytrý mobil? Na to, abych s ním mohl komunikovat, stačí obyčejný tlačítkový, co umí hovor a SMS.

To bylo řeči když si to dovolil zavést Čunek ve škole, jak se omezuje svoboda. A Finsko to klidně řeší s celostátní působností přes ministra a ještě si to finští rodiče chválí. To je ten rozdíl v myšlení u nás a ve Finsku...

Když jsem chodím na základku, tak v 8. třídě šly do Áčka děti s nejlepšími předpoklady ke studiu, Béčko obsadil průměr a do Céčka šly děti s jakýmkoliv problémem.

Po letech jsem se dozvěděla, že z toho Céčka střední školu dokončili všichni..

To jste si našla na interneti,jako děti které se nemusí učit,protože si vše najdou?

V názoru na nápad ministerstva se neshodujeme, protože mě to přijde jako celkem dobrý nápad. Dítě i jeho rodiče získají reálné zhodnocení studijních šancí a podle toho mohou podat přihlášky. Dnes se děje třeba to, že jedničkář si podá přihlášky na gymnázia nebo obchodní akademie, pokazí oba pokusy přijímaček (třeba kvůli nervozitě), nedostane se a zoufale shání jakékoliv místo v dalších kolech. Nebo naopak jiné dítě ani nezkusí přijímačky na maturitní obor, protože si nevěří, ale mělo by na něj.

Shodneme se v tom, že zásahy bohatých tatínků nebo ambiciózních maminek dítěti nijak nepomůžou. Být nejhloupější ve třídě chce málokdo... Pokud bohatí rodiče chtějí dítěti prospět, ať mu zaplatí kurzy (doučování) nebo zkoušky na nečisto, ale nic víc.

Jen technická poznámka: jednotné přijímací zkoušky (= testy Cermatu) se týkají jen maturitních oborů. Jiná věc je, že ti s minimem bodů si určitě mohou podat přihlášku na nematuritní (učební) obor a mohou v něm být úspěšní.

Encyklopedické znalosti jsou k ničemu... Mimochodem tím se mozek opravdu netrénuje... Něco jiného je vědění a pochopení problematiky... Vysvětlím to na jednoduchém příkladu... Je mi úplně k ničemu znát vzoreček pro Pythagorovu větu, když nechápu, k čemu je mi dobrá a k čemu ji použít... Vzoreček si vždycky mohu dohledat, ale ono použití, pokud nechápu, tak ten vzorec stejně nepoužiju... Je důležitější vysvětlit a pochopit problematiku, než se tupě učit onen vzorec... Mimochodem, právě tím používáním si ho člověk namemoruje, protože je pro něj časově výhodnější si zrovna tento vzorec pamatovat, než ho pokaždé dohledávat...

"Komu není shůry dáno..." tak má smysl takovému dítěti pořád opakovat, že je blbé a dávat mu pětky? Dosáhne takové dítě opravdu svého nejlepšího potenciálu? A bohužel v českých školách za "blbé" bývají označení i děti velmi nadané, které ale často jsou nadané pouze v části předmětů třeba matematika, ale v češtině jsou naopak podprůměrní. Ale pokud by se takový matematický talent rozvíjel a u češtiny mu dali úlevu, může takový člověk klidně vystudovat matfyz a holt, když bude psát odborný článek, tak bude muset projít jazykovou kontrolou. Mám takovou osobu ve svém okolí, střední školu šla nakonec studovat do Anglie, kde byli ochotní jí ty její hrubky odpustit, když dokáže, že je fakt dobrá. V ČR by ani neodmaturovala, dnes pracuje v NASA. Ale každý rodič nemá na to, dát dítě na základku nebo střední do zahraničí a hlavně pak takové talenty tu chybí, jsou tu jen demotivovaní průměrňákovi a podprůměrňákovi.

To byla nadsázka,ale když to člověk poslouchá co dnešním dětem ublyžuje,tak bych tu školu opravdu zrušil.Vždyť mají mobily ,počítače ,všechno si najdou,tak proč se má někdo snažit jim něco vysvětlovat a poslouchat jak to dělá špatně,že má moc peněz,dva měsíce prázdnin a jejich ,,atomového fyzika "nic nenaučil.

Všichni nemůžou být inženýři. Někdo je studijní typ někdo ne. Udělal bych hodnocení více objektivní a to tak, že by se psaly testy pod kódem, aby učitel nemohl zapojit do hodnocení své emoce a sympatie k danému žákovi. Hodnocení v procentech a podle toho výsledná známka. Je to pro všechny stejné. S tímto procentuálním hodnocení mám pozitivní zkušenosti od mého syna.

Já nesrovnavam sourozence, jen ukazují fakta. Podlé mě ségra byla hezčí, lepší ale jen kvůli tomu, že ji rodiče říkali že je hezká a šikovná, naopak já jsem byla ta horší a proto jsem věřila, že ségra je opravdu taká jakou jou popisovali rodiče. Pak kdy jsem se začala separovat od rodiny zjistila jsem, že opak byl pravdou. Popravdě já vždycky měla x kluků a ségra žádného, ale brala jsem to tak, že mě jen lituji, proč by měli chtít byt se mnou kdy jsem ošklivá... tak jsem to brala. Děti od ségry možná budou hezky, pokud se začnou usmívat, bohužel se chovají jak jejich maminka a se tváří furt nasra...ne...samá mám děti a právě tím co jsem vynesla se života snažím se k obu mít stejný přístup a vztah. U mně není někdo lepší nebo hezčí, jsou to moje děti a mám je stejně ráda. A proto u nás doma neexistuje přetáhnovani se nebo rivalizace 😊

Kolik jste viděla prokazatelně znásilněných žen? Nejspíš žádnou. Já za svou gynekologickou praxi jich viděl opravdu hodně a vím nejen, jak to vypadá fyzicky i v jakém psychickém stavu ty ženy byly, ale vím i to, jaké následky to pro ty ženy mělo. Všechny až na jediný případ mi přivedla k vyšetření policie. U toho jediného případu, kde šlo navíc o nezletilou, jsem věc nahlásil sám, ačkoli ona si to nepřála. Protože šlo o důvodné podezření na trestný čin, odmítl jsem její přání respektovat a zabránil jsem tak dalším podobným případům u jednoho pachatele. Našli se ovšem hlupáci, kteří tvrdili, jak že jsem té dívce ublížil. Další potencionální oběti je nezajímaly. Kubek má pravdu, že kdyby to nahlásily, mohly tím zabránit dalším obětem. Realita, kterou nechcete vidět, je ta, že Cimickým postižené ženy se také o další ženy, které Cimický nejspíše znásilní v budoucnu, také nezajímaly. Omlouvat je v tomto smyslu je nepoctivé, protože pohoršovat se nad trestným činem kohokoli a současně omlouvat někoho, kdo mohl pouhým nahlášením této trestné činnosti zabránit utrpení dalších obětí, je brutální pokrytectví ve spojení s lhostejností právě s utrpením příštích potenciálních obětí. Je mi z pokrytců jako Vy špatně. Horší jsou už jen ti, kteří sami postiženi nebyli, o této trestné činnosti věděli a nehlásili ji. Cimického nadřízené by měla policie také vyšetřovat a pokud to není promlčené, vést k trestně právní odpovědnosti. Můj soucit si zaslouží jen ty oběti, které stejný soucit projevily vůči možným příštím obětem. Z mnou vyšetřovaných pacientek to až ten jeden případ byly všechny.

Já jsem váš opak, a z toho co vidím, okolí cítí, že se snažíte a chcete být lepší a úspěšnější ale tím samým stavíte studenou bariéru. Jako příklad, mám ségru dvojče, vždycky lepší známky, podle mě byla i hezčí, je štíhlejší, vysokou skončila bez problémů, já jsem její opak a stejně učitele, žáci měli raději mě... Proč ? Protože ségra je namyšlena... A myslí si, že kdy měla dobre známky tak všechno ví lépe.... tak to nefunguje 😉 Naopak to já mám lepší práce, větší majetek, hezčí děti, hodně cestují a vzhledově jsem "už" hezčí , a především se hodně úsměvam a beru život taký jaký je. Moje životní filozofie, změn to co můžeš, akceptuji to co změnit nejde 😉

No a tenhle schématismus je myslím přesně jeden z důvodů, proč je slovní ohodnocení lepší. Protože pak není člověk, co nedá diktát, úplně blbý.

Tak jistě. Proč ne? Hloupé dítě, které dříve chodilo do zvláštní školy, aby nebrzdilo výuku těch chytřejších, je dnes, chudinka, frustrováno z toho, že dostane, za to že nic neumí, špatnou známku. A tak, místo toho, aby se pro ty hloupé opět zřídily speciální školy, nebo alespoň třídy ( to by ovšem asi nebylo dobře), tak zkrátka a dobře, přestaneme známkovat. Geniální. Tohle zlo, zvané korektnost, nás zahubí. Černej není černej, blbej není blbej, tlustej není tlustej, ohava není ohava...je mi z toho na...dál nepíšu, už jen za tohle bude zase „ban".

Jde o to jaké testy. Pokud se jedná o didaktické testy (schopnost myslet a spojovat informace), tak s tím většinou problém nemají. Pokud jde o testy na vycvičené postupy, nebo memorované informace, tak s tím problém mají - protože o tom dnes školství fakt není a nemá být. Doba se zásadně změnila. Před 40 roky bylo důležité narvat do paměti důležité informace a základní postupy. Dnes máte informace i pomůcky doslova v kapse, v telefonu. A daleko důležitější znalostí je umět s nimi pracovat, užít je v praxi. Proto zaostáváme v mezinárodním srovnání. Víme sice (zcela zbytečně), že nejvyšší horou Česka je Sněžka, někdo si i pamatuje nadmořskou výšku. Ale troufnu si tvrdit, že už jen jeden žák ze sta bude vědět, že výška nad mořem není stejná podle jadranské a baltské nivelace, a že něco takového existuje. (Dávám jen jako příklad na význam memorovaných informací vs. souvislostí).

Vemte to z jiného pohledu. Dítě, snaží se, rodiče se s ním učí, přesto nosi domů trojky. Pláče, vzteka se.. a ví,že trojka je špatně jenom proto, protože učitelka na ní křičí, že to neumí. Další příklad, má dcera, nosi domů jedničky. Když přinesla dvojku, nechápala, nezajímalo ji to, nevidela v tom prostě rozdíl. Ale! Měla velikou radost, že si umí přečíst text, že uměla to a to. A tohle je víc než nějaká známka. Stejně ty známky, to je jen pro babičky a okolí aby se pochlubili. Tomu dítěti to absolutně nic neříká v 6 letech.

Nefungovalo. Akorát to děcka nutí, aby se šprtala. Logické uvažování a schopnost samostatně přemýšlet to skoro neovlivní. Mluvím z vlastní zkušenosti. Na spoustu věcí jsem přišel sám mimo školu. Díky učitelům a známkám naprosto minimálně.

Jasne, vsechny vadne kusy vyradit do zvlastni skoly, kde se nenauci uz vubec nic. Zapomnel jste se ve stredoveku.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Školství je tedy názornou ukázkou systému, který za mnoho peněz poskytuje málo služeb. To, že studenti umí po 14 letech každodenní výuky jen trochu česky a anglicky, je velmi tristní výsledek současného školství. A nezachrání to ani 20 procent studentů přirozeně nadaných na matematiku. Pár měsíců po maturitě neumí mladí často téměř vůbec nic. Něco jiného jsou odborné školy, tam mohou být výsledky někdy i uspokojivé. Celkově je to ale bída a ubohost.👎😔

Teď jste se de facto střelila do vlastní nohy. Pokud vám v práci dají úkol, a vy ho splníte za polovinu času než váš kolega, očekáváte že za to budete lépe finančně odměněna, že? Těžko přistoupíte na stejné finanční ohodnocení (stejnou jedničku), když vy jste to měla za 30 a on za 59 minut.