Tak já v podstatě platím ČT 2x. Jednou ji platím jako koncesionářský poplatek a podruhé ji mám v balíčku kabelové televize a to ji nemám ani naladěnou, takže ji sledovat nemůžu. Mám návrh. Každá televize by měla zařízení, které bude hlídat, jaký program sledujete a podle toho by se platily poplatky té určité televizi. A hlavně bych zakázala reklamy. Na ty by byl speciální kanál a kdo chce ať na ně hledí. Je to sice sci-fi, ale možná někdy v budoucnosti........Kdo jste pro?
Hodně z vás tady píše o kohoutech, psech a kravách. Ale paní si stěžuje na traktory a kombajny. Já jsem se na vesnici narodila a žiju tu celý život. A bohužel jí musím dát za pravdu. Dřív (a není to tak dávno) se třeba u nás ve vinohradech většina prací dělala ručně. Doba jde kupředu a začala mechanizace a to ve velkém. Bydlím 20 let na konci vesnice. Za tu dobu se počet projíždějících aut znásobil 10x. Každý vinař si pořídil traktor a tím seče trávu, provádí postřik, zařezává výrustky a to pořád dokola. Když hrozny začnou dozrávat, spustí plynová děla a to někdy i v noci. Nejlíp jsem se v poslední době vyspala na návštěvě v Brně.
Dobrý den, viděla jsem video, na kterém ale není jasně vidět ten úder, ale samozřejmně ty zvuky jsou všě říkající, ovšem: Mám zkušenosti, že pejsci umějí být velice urážliví, a také výborní herci. Mladá jezevčice, jak letěla, praštila se do prední pacičky. Dokuď nezačal MVDr. ordinovat, tak to vypadalo na minimálně trojitou zlomeninu a navíc otevřenou (podle toho, jak se tvářila). Ovšem po přinesení do čekárny MVDr. najednou se pacička stala funkční a už čubinka běhala od jednoho pejska k druhému. Herečka.
Podívejte se ještě jednou. Je to tam vidět naprosto jasně. To jsou ti chovatelé, co mají pejsky jenom pro prachy. Žádný cit ani láska.
Bože vy už nevíte jak zaujmout článkem, návštěvnost stránky pak roste tak proč by to nezrušily,je to jen názor autora a zajímalo by mě jaký má autor vztah ke zvířatům.
Tohle není jenom názor autora. To je názor veterinářů a mnohých chovatelů. A v některém státě už jsou taková plemena zakázána. Vždyť ten pes se celý život dusí.
Až jednou nastoupí na vlastní noderně jím vychovávanou mámu, např. že mu nedala patřičné kapesné, bude se maminka hodně divit nad chováním svého potomka. Ndávno zde byl článek nějakého psychologa ohledně výchovy, a to v tom směru jak vychovávat demokraticky. Autoritu rodičů byť jen plácnutím zcela zavrhl.
Jak se říká a platí: "Když jsem byl malé dítě, nebrali mne k psychologovi ... Matka mi jednou fackou otevřela čakru, stabilizoval karmu a vyčistila auru ..."
A to dítě si nedovolilo nic na rodiče a pochopilo, kde je jeho místo nejen v rodině, ale i ve společnosti.
To by tu musel být samý násilník. Taky jsme občas dostali na zadek. I facka přistála, když už toho bylo moc. A ani já, ani žádný z mých tří sourozenců, nejsme násilníci. Svých rodičů jsem si vždycky vážiila a vzpomínám na ně s láskou.
Vlaštovčích hnízd tu máme 15, každý rok jich přiletí kolem 20-i, na podzim jich odlétá kolem stovky. Poserou všechno, ale po odletu všechno vybílíme a umejeme, vydesinfikujeme hízda a těšíme se na jaro. Bez nich by to nebylo ono. Jestli vám někomu vadí, pošlete je k nám. Místa dost. 😁
Každé jaro netrpělivě čekám, kdy konečně přiletí. A od té doby s nima snídám na dvorku i když se někdy musím zabalit do deky. Máme 4 hnízda a mají mladé 2x do roka.
No, evidentně jste se o nikoho takového nestarala. Neberete možnost, že maminka u sebe nikoho nesnese - například.
Budete se možná divit, ale doopatreovala jsem maminku, která byla ležící. Kvůli ní jsem odešla ze zaměstnání. Několik let potom jsem doopatrovala tchýni, ta zas měla alzhaimra a taky zůstala ležící. Dopoledne jsme platili paní, která se o ni starala a odpoledne jsme se u ní s manželem střídali. Teda většina péče byla na mě. A to mě tchýně pokud byla zdravá, moc nemusela. Pak byla ráda, že se o ni starám. Teď dělám opatrovnici kamarádce, která má dvacetiprocentní demenci.A půl roku jsem se starala o kamarádku, které jsem doslova(ne nadneseně) zachránila život. A ano, je to náročné, ale všechno jde.
Že by stačila jedna čajová lžička skořice na pět litrů vody, tomu se mi nechce věřit. Navíc dneska je všechno koření u nás drahé. Tohle se asi mohlo dělat za komunistů, kdy bylo koření levné, ale dneska? Bůhví, jestli je článek pravdivý. Většinou to sem píší lidé, kteří něco najdou na internetu, vlastní zkušenosti nemají a většinou ani nikdy v životě nic nevypěstovali. Protože sypat záhony skořicí, to by se pěkně prodražilo.
Já používám proti mravencům ve skleníku mletý hřebíček.
Konečně rozumný názor. Já sama mám počítač, ale právě proto vím, jak je to pro starší lidi složité. Stačí změna nějakého zákonu, začnou naskakovat různé tabulky a už jsem v háji. Děti jsou různě po republice tak je to složité. Kromě toho mě děti platí internet. Mám prostě štěstí, ale takové štěstí nemá každý. Takže nejen koupit počítač, na který každý nemá, ale i měsíční poplatky.
Možná by si autor/ka měl zjistit víc. V roce 1990 spartakiáda byla. Sice tomu z politických důvodů říkali nějak jinak, ale byla. Tutlalo se to tak, že i pražané v tramvaji na nás hleděli překvapeně. Všechno jsme si musely zaplatit. /bory, cestu, ubytování i stravu. Celou dobu nácviku nad náma někteří lidé ohrnovali nos. Některé ženy to vzdaly aby se vyhly urážkám. Přitom jsme byly jenom parta ženských která chtěla něco dokázat. A víte co je na tom nejhorší? Když jsme docvičily, požádali nás sokolové, aby sme to samé zacvičily na Sokolském sletu s tím, že nám všechno zaplatí. Takže celou dobu nácviku na nás málem plivali a pak jsme měly to samé cvičit s velkou slávou na Sletu. Tak asi tak to tenkrát bylo.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Přitom stačí dát menší talířky.