Mám dítě mladší jednoho roku. Chci se vrátit do práce na částečný úvazek a přestože bydlím v okresním městě, najít hlídání je prakticky nemožné. Jesle berou od 18 měsíců a mají tak malou kapacitu a dlouhý seznam, že není možnost se tam dostat. Soukromé skupiny takto malé děti nehlídají. Jediná možnost je paní na hlídání za 200 - 250,-/hod. Za 8 hodin hlídání tedy 1600 - 2000,- Když budu chtít jít do práce na deset pracovních dní, bude to šestnáct až dvacet tisíc. To je prosím realita, ať mi nikdo neříká, že se v této zemi podporují pracující matky, protože nepodporují 🤷♀️
Napřed by museli nastavit systém tak, aby matky mohli chodit do zaměstnání třeba na 4 hodiny denně. Potom si to dokážu představit. V dnešní době v 90% zaměstnání nereálné. Navíc by muselo být dostatek jeslí nebo podobných zařízení, kam by se děti na ty čtyři hodiny umístili. To je zde také prakticky nereálné. Tím pádem je dle mého tato debata bezpředmětná.
Nepřestává mě fascinovat, kde berou ty ,,průměry". Jsem zdravotní sestra na celý úvazek a platu 52 600,- hrubého nedosáhnu ani když si nechám proplatit přesčasy co každý měsíc navíc odpracuji. Věřím že ve velkých fakultních nemocnicích (Motol, Vinohrady aj.) to možné je, ale v okresní nemocnici absolutně nedosažitelná mzda. Nehledě na počet měsíčních odpracovaných hodin. Co se týče poplatků za pohotovost, nemám s jejich zvednutím problém, když vidím ty ,,akutní" případy např. ,,Týden mě bolí břicho tak jsem (sobota dvě hodiny ráno) přijel". ,, Měsíc mě bolí koleno a teď už se to nedalo vydržet" (opět víkend v nočních hodinách). Takové případy bych nechala pořádně sáhnout do kapsy.
Jsem zdravotní sestra a úplně to vidím, jak ,,čile" nabíhá skvadra sedmdesátiletých sester napolohovat každé dvě hodiny pacienta, tu ranní hygienu na lůžku, přebalování atd... To aby nás bylo na směně 6 sester minimálně. No což, už teď si v kolektivu starší ženský prohazují brýle, tak asi nastane čas, kdy si budou prohazovat i zubní protézy. Holky, zvoní zvonek, šestka, asi bude chtít přebalit. No co, napřed vyměním plenu sobě a potom tam zajdu... Nehledě na to, jak budou nadšení samotní pacienti až je budeme takto obstarávat. Kam to dopracujeme to fakt nevím...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Je to hrozně individuální a těžce řešitelné. Já sama pracuji na akutním oddělení, kde nám statisticky vychází, že naše obsazenost lůžek je kolem 80%, což na oddělení s 30 lůžky je zhruba 24 lůžek, to znamená 6 volných míst. Jenže jelikož jsme akutní lůžkové oddělení, znamená to že jsou dny, kdy máme obsazenost opravdu třeba 20 lůžek (v tyto dny vypomáháme většinou internímu oddělení a leží u nás jejich pacienti, kteří se ale do naší statistiky nezapisují), ale jsou i dny, kdy nemáme žádné volné místo, a že těchto dní není málo. Prostě se stane že máme za den 5, 6 příjmů, propuštění žádné a v tu chvíli prostě ty lůžka potřebujete. Kdyby se to stávalo jednou za měsíc, tak by se to třeba dalo řešit v rámci areálu, ale opravdu to jednou za měsíc není. Chirurgie není jen o operacích a plánovaných příjmech, máme dobrou polovinu oddělení plnou lidí, kteří na operaci nebyli/nepůjdou ale jsou chirurgičtí z jiných důvodů (např. komplikace chronických ran aj.). Takže já se zřizovatelům ani moc nedivím, že třeba lůžka chirurgie nechtějí omezovat, jelikož vykomunikovat převoz klienta jinam, z důvodu přeplněného oddělení je šíleně složité až prakticky v mnoha případech nemožné a akorát to znamená pro nás, jako pro personál další stres s tím, že si klienta zatím uložíme třeba na vyšetřovnu, kde mu zajistíme základní péči a řeší se, který ze stávajícího klientů bude propuštěn domů dříve (byť i jen o den třeba), ale už v tu chvíli je to pro personál opravdu další náročná situace navíc. A ano, stává se to i u nás, s obložností 80%. Problematika zdravotnictví je složitější než se zdá
3 odpovědi