Mně na článku zaujalo...Hřebecký, programový ředitel neziskové organizace EDUin, která se dlouhodobě hloubkově zabývá školstvím a vzděláváním. Expert na vzdělání.
To máme málo vládních expertů, poradců těch vládních, inspektorů, odborů školství aj. institucí zabývající školstvím, vzděláváním? Proč další neziskovka?
Projekt digitalizace stavebního řízení se zkrátka nepovedl. Není provázán s registry, nelze zadat potřebné informace, tudíž o zrychlení stavebního řízení nelze mluvit. Prezidenta mrzí, že se naplnily jeho obavy, ale odchod Bartoše by vše ještě zkomplikoval, pravil.
Člověk se nepřestává divit, to je omluva, či vysvětlení, kde je politická odpovědnost, nevadí jim kritika zejména ze stavebních úřadů, odborné veřejnosti např. z řad stavebníků. Ptáme se i my, kdo to zaplatí?
Ať se zamyslí ti nahoře a chytnou za nos. Správně investované peníze do škol, zájmových zařízeních pro děti, jsou ty nejlepší investice. Věřím, že i dnes mezi mladými lidmi jsou nadšenci, kteří soutěže a je přeci jedno, jak se nazývají, organizují. Důležité je, že jakékoliv tyto akce učí děti nejen vytrvalosti, ale také sounáležitosti, pěstují radost z výhry, učí je i prohrávat, nehroutit se z neúspěchu. Kolektivní soutěžení je i otoleranci. Základem je i fair play jednání... úcta k soupeři. Důležité je, nebloumají- li děti bezprizorně a bez cíle ulicemi. Proč so děláme problémy, máme jich malo?
Ani já nepamatuji, která "novodobá" pohádka se mně líbila. Vím ale, že pohádka má být laskavá, že lump může být lumpík, ale ne hrubý, vulgární, že dobro má vítězit nad zlem. Ale to bych nahrála kritikům, to přece byly pohádky tendenční. Věřím, že dnes, je těžké točit pohádky, "herců" tolik, že těžko vybírat, režiséry tlačí čas, peníze a potom diváci. Diváci nespokojení, znudění...Stále platí všude, kvalita vyhrává nad kvantitou. Přeji novým pohádkám hodně diváků. Divákům, zejména těm nejmenším, krásné, laskavé, pohádky.
Zatím adekvátní náhrada za pana Šípa v nedohlednu. Bohužel, je už za zenitem. Kdysi laskavý humor pana Šípa se ztrácí v přešlapech a pomalu se mění v bulvár. Kdo s kým aj. Ale porovnávat pořady Šípa, Krause, Dědka nelze.
Pan Dědek naprosto zklamal v uvádění Andělů, holt je to jiná kategorie, tam je nutná značná dávka improvizace, ale i přehledu...
Ano, pan Dušek nevnucuje své názory, ale ruku na srdce, kdyby nechtěl, nebudou jeho názory prezentovány, nebude vystupovat v TV, nebudou k dispozici videa, knihy. Je to dobrý marketingový tah. Ale na každém je, jak si vyloží, pochopí, přijme jeho styl.
Člověk, který po léta předkládá lidem, píše, mluví pro lidi s lidmi ví, že alespoň zrnko jeho pravdy padne na "úrodnou půdu". A o tom to je.
161 let od zrodu dnešního Mezinárodního hnutí Červeného kříže (ČK) a Červeného půlměsíce (ČP), které má v terénu 16 milionů dobrovolníků a zaměstnanců, je permanentně přítomno ve 192 zemích světa a každoročně poskytne pomoc či služby půl miliardě lidí na Zemi.
ČK se snaží zajistit dostupnost zdravotní péče i v době válek, aby se nemusela opakovat situace, kdy se 40 tisícům raněných a umírajících z bitvy u Solferina nedostávalo potřebného ošetření.
Maminko, Eliško, také jsem zažila okopávání, běhání, strkání, házení všeho a všude, co mělo dítko po ruce. Maminka se bavila mobilem, ne s dítkem. Co na to říci, je toto nedostatek tolerance od spolucestujících? Z vlastní zkušenosti a už i jako babička, jsem vezla vnoučka cca 5 hodin vlakem ( s přestupem). Malovali jsme, hráli pexeso a hlavně povídali. Pohádky jsme spolu vymýšleli, dotvářeli. Velmi milé bylo rozloučení mladé studentky, seděla za námi. Když vystupovala, děkovala, že tolik pohádek ještě za svůj život nevyslechla. I tak se dá s dětma cestovat...
1
Sledujících
3
Sleduje
1
Sledujících
3
Sleduje
Zajímavý rozhovor, velice si vážím všech, kteří pracují, věnují se lidem, kteří žijí tzv. na okraji společnosti. Drogy jako lék patří do rukou odborníků, lékařů...ne na tržnice. Kolik reklam propaguje pleny, vložky, alkohol, cigarety. Varování před užíváním drog jsem zatím nepotkala. Ano, do závislosti se dostává každý jedinec sám. Co tomu ale předchází? Někde je to nadbytek, jinde touha se vyrovnat těm, kteří na to mají. Rodiče, kteří se honí za zisky a nemají čas na svoje děti, škola, kde se pěstují propastné rozdíly mezi dětmi, společnost, která k tomu bezmocně přihlíží. Důvodů je mnoho, proto mluvme s našimi dětmi o všem i o drogách.