Po tom, co jsem cetla, že si němečtí turisté běžně v zahraničních hotelech stěžují na to, že kytky měly málo nebo příliš listů se už ani nedivím. Němci přírodu milují ale pouze takovou, která vypadá a chová se tak jak by podle jejich mínění měla, což zjevně není případ kaktusů. Už Jerome Klapka psal, že proto milují topoly, ty rostou uplně rovně, jak od stromů očekávají. Jako je fakt, že hodně stromů se klikatí celkem nepředvídatelně, to zase jo, taky mě to někdy irituje.
To je hezké 🙂 Jsem o něco mladší a Flashdance a ani Angeliku jsem pořádně nikdy neviděla, Betty jsem si mamčině knihovně našla. Já zase predstiram že jsem jsem v dětství nemilovala Eso, Beverly Hills a nepřečetla ve dvanacti každý den jeden roman od Rudolfa nebo Lanczové. Ale nejsou to pro mě klíčové věci, které by mě nějak znatelně ovlivnily si myslím, jako autorku výše zmíněné. Co mě opravdu ovlivnilo byli o pár let pozdeji právě Simone a Camus (ale s láskou k francouzštině jsem se už asi narodila, vůbec nevím kde je ten bod). Možná bych spíš měla předstírat, že mě neovlivnili primárně filozofové, zase nikdo nechce být za divného.
Nechapu, co je nepochopitelného na rozdílu dobrovolného členství v EU a nedobrovolného členství v bývalém východním bloku. Slováci můžou odejít, kdykoliv a můžou si pak rozhodovat úplně sami o uplne vsem. Vůbec nikoho nemusí poslouchat a všichni to ví. Navic EU bez Slovenska by byla stejná EU, Slovensko tbh není pro nikoho důležité. Ficova nová legislativa by se bez nadsázky dala označit za balíček pro usnadnění a rozšíření korupce na Slovensku. A čí peníze asi plánuje Směr krást?
Obecně se ví (opakovaně to potvrdily studie), že konzumace uzenin významné zvyšuje riziko rakoviny trávicího traktu. Není málo lidí kteří se díky tomu, že meli jidelnicek založený na uzeninach dopracovali k rakovine po tricitce. Běžně je vidím jíst děti nebo i rodiče dávat uzeniny nebo grilované potraviny dětem.
Tohle je jedna věc z mnoha která se vubec neresi. Nic podobne vyznamneho se u vapovani nepotvrdilo.
Osobně znám jenom dospělé kuřáky, kteří takhle přestali kouřit, dospělého nekuraka který začal vapovat neznám. Děti jsou jiná kapitola, dětí moc neznám, data nemam, neměly by každopádně kouřit ani vapovat.
Přítel má čtrnáctiletou neteř, která občas vapuje a tvrdila že pouze bez nikotinu, pak se zjistilo, že obcas tajně kouří normální cigarety, takže zjevně lhala, ale myslím že děti teď jinak právě skoro kouřit tradiční cigarety nezačínají - aspoň je s cigaretami nevidím, děti ale moc nesleduji abych byla upřímná.
Každopádně ministerstvo zdravotnictví by se stejnou logikou mělo zabývat alkoholem s různými příchutěmi a sladkými míchanými drinky, které lákají děti. Protože alkohol je pro ČR speciálně velký problém a škodlivost aktivní látky je řádově jiná a na alkohol máme stále reklamy - každému musí být jasné jak silná je alkoholová lobby a teď vidíme i jak tabáková, protože tohle jinak vysvětlit nejde.
To jsou fakt zásadní změny. Úplně mě to pobavilo. Já jsem měla angličtinu od třetí třídy (od roku 1992) a francouzštinu od páté (předtím jsem chodila na kurzy angličtiny pro děti a dva jazyky jsem měla protože jsem byla na ZŠ v jazykové třídě). Po více než třiceti letech by něco podobného měly mít teda všechny děti. Finové studují často čtyři cizí jazyky během základní a střední školy a nikdo se nad tím nepozastavuje. Vycházejí z toho, že finština je malý jazyk. Čeština je taky malý jazyk, takže my když se naučíme anglicky jsme pořád ve výrazné nevýhodě oproti třeba Francouzům mluvícím anglicky, kteří se už předtím mohli domluvit na téměř všech kontinentech, měli přístup k mnohem větší kultuře a mnohem více možností. Jediné v čem vidím problém je ta navaznost mezi základními a středními školami ale tenhle problém už existuje. Podobně s maturitou z matiky, Maďaři povině maturovat z matiky můžou, my bychom to nezvládli. Patrně s tím souvisí i to, že Maďaři mají mnohem více oceněných matematiků, výrazně lepší šachisty a násobně více vědeckých Nobelových cen. A v Polsku a Rakousku je povinná už taky.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jako první z Česka ziskala Nobelovu cenu Berta Kinská a to už v roce 1905 jako druhá žena vůbec, druzí byli manželé Coriovi v roce 1947 za práci v USA (česká židovka Coriová zase jako první oceněná žena v oboru lékařství vůbec). Řekla bych, že Heyrovský byl čtvrtý, ale byla to první Nobelova cena, která se počítá výlučně Česku - chtělo by to zpřesnit titulek - před 65 lety získal Heyrovský první čistě českou Nobelovu cenu, což zase zavání nějakým podivnym nacionalismem 🙂, ale stávající je zase nepravdivý.
2 odpovědi