On asi myslel že jsme měli každý rok v nejužším výběru nějaký film. Měli jsme tolik dobrých filmu najednou, že bylo až problematické nějaký vybrat, třeba ve stejném roce kdy se do nejužšího výběru dostal film Hoří, má panenko jsme mohli nominovat třeba Marketu Lazarovou, která je dodnes kritiky nejlépe hodnoceny český film ale nikdy nedostala příležitost o Oscara bojovat. Vzhledem k tomu, kolik filmu šlo do trezoru po roce 1968 a nikdy nesoutezily a kdo všechno musel přestat točit, tak jsme mohli mít Oscarů nejspis i víc. I tak je to na tak malou zemi strašně moc. Většina zemí žádného Oscara nemá a v přepočtu na obyvatele mají víc jen Danove a Švédové (ti ale mají všechny tri díky Bergmanovi).

Podle platných zákonů té doby byli i Židé v koncentračních táborech vraždění a stejně na to proto nepohlizely jiné země shovívavěji.

Není mi jasné jak vás technicky mohli Rusové osvobozovat, byli jste na straně agresorů, mohli vás akorát přijít porazit. Technicky byste měli platit reparace, atd. Vse, co normálně platí pro poražení. Nás osvobozovali, Maďary, Slováky ani Rakušany ne.

Jako první z Česka ziskala Nobelovu cenu Berta Kinská a to už v roce 1905 jako druhá žena vůbec, druzí byli manželé Coriovi v roce 1947 za práci v USA (česká židovka Coriová zase jako první oceněná žena v oboru lékařství vůbec). Řekla bych, že Heyrovský byl čtvrtý, ale byla to první Nobelova cena, která se počítá výlučně Česku - chtělo by to zpřesnit titulek - před 65 lety získal Heyrovský první čistě českou Nobelovu cenu, což zase zavání nějakým podivnym nacionalismem 🙂, ale stávající je zase nepravdivý.

Po tom, co jsem cetla, že si němečtí turisté běžně v zahraničních hotelech stěžují na to, že kytky měly málo nebo příliš listů se už ani nedivím. Němci přírodu milují ale pouze takovou, která vypadá a chová se tak jak by podle jejich mínění měla, což zjevně není případ kaktusů. Už Jerome Klapka psal, že proto milují topoly, ty rostou uplně rovně, jak od stromů očekávají. Jako je fakt, že hodně stromů se klikatí celkem nepředvídatelně, to zase jo, taky mě to někdy irituje.

Za časů Vasich babiček nebo spíš prababicek zase rodily běžne po 40, často i po 45 (aspoň moji předci v 19. století to tak měli). Období o kterém mluvíte bylo v rámci dlouhé časová řady úplná anomálie (rození pouze na spodní hranici obdobi plodnosti a obvykle dve děti, dva roky po sobě) a trvalo poměrně krátkou dobu. Jenom tak, pro širší kontext.

To je hezké 🙂 Jsem o něco mladší a Flashdance a ani Angeliku jsem pořádně nikdy neviděla, Betty jsem si mamčině knihovně našla. Já zase predstiram že jsem jsem v dětství nemilovala Eso, Beverly Hills a nepřečetla ve dvanacti každý den jeden roman od Rudolfa nebo Lanczové. Ale nejsou to pro mě klíčové věci, které by mě nějak znatelně ovlivnily si myslím, jako autorku výše zmíněné. Co mě opravdu ovlivnilo byli o pár let pozdeji právě Simone a Camus (ale s láskou k francouzštině jsem se už asi narodila, vůbec nevím kde je ten bod). Možná bych spíš měla předstírat, že mě neovlivnili primárně filozofové, zase nikdo nechce být za divného.

Nechapu, co je nepochopitelného na rozdílu dobrovolného členství v EU a nedobrovolného členství v bývalém východním bloku. Slováci můžou odejít, kdykoliv a můžou si pak rozhodovat úplně sami o uplne vsem. Vůbec nikoho nemusí poslouchat a všichni to ví. Navic EU bez Slovenska by byla stejná EU, Slovensko tbh není pro nikoho důležité. Ficova nová legislativa by se bez nadsázky dala označit za balíček pro usnadnění a rozšíření korupce na Slovensku. A čí peníze asi plánuje Směr krást?

Obecně se ví (opakovaně to potvrdily studie), že konzumace uzenin významné zvyšuje riziko rakoviny trávicího traktu. Není málo lidí kteří se díky tomu, že meli jidelnicek založený na uzeninach dopracovali k rakovine po tricitce. Běžně je vidím jíst děti nebo i rodiče dávat uzeniny nebo grilované potraviny dětem.

Tohle je jedna věc z mnoha která se vubec neresi. Nic podobne vyznamneho se u vapovani nepotvrdilo.

Osobně znám jenom dospělé kuřáky, kteří takhle přestali kouřit, dospělého nekuraka který začal vapovat neznám. Děti jsou jiná kapitola, dětí moc neznám, data nemam, neměly by každopádně kouřit ani vapovat.

Přítel má čtrnáctiletou neteř, která občas vapuje a tvrdila že pouze bez nikotinu, pak se zjistilo, že obcas tajně kouří normální cigarety, takže zjevně lhala, ale myslím že děti teď jinak právě skoro kouřit tradiční cigarety nezačínají - aspoň je s cigaretami nevidím, děti ale moc nesleduji abych byla upřímná.

Každopádně ministerstvo zdravotnictví by se stejnou logikou mělo zabývat alkoholem s různými příchutěmi a sladkými míchanými drinky, které lákají děti. Protože alkohol je pro ČR speciálně velký problém a škodlivost aktivní látky je řádově jiná a na alkohol máme stále reklamy - každému musí být jasné jak silná je alkoholová lobby a teď vidíme i jak tabáková, protože tohle jinak vysvětlit nejde.

De facto chce zakat vapovani, ty pravidla co zvažuje jsou nastavena tak, že by pak nikdo nevapoval (tedy kdyby se to nedalo dál kupovat v zahraničí). Poprvé se chystají zakázat příchutě něčeho co neni z tabáku. Když zakázali příchutě cigaret zbyla už jen chuť tabáku, když zakazete příchutě u syntetického nikotinu, tak je nepozivatelny, proto ho potřebujete různě sladit a dodávat další látky. Syntetický (a vůbec samotny) nikotin není škodlivý (resp. má svá určitá pozitiva - zlepšení koncentrace, do určité míry chrání před alzheimerem atd. i negativa - možnost předávkování, navykovost), příchutě jsou plně legalni, podobné věci koupíte v potravinách běžně. Tak co zakázat - nikotin? Co nikotinové žvýkačky, sáčky, náplasti, běžné cigarety, to nikdo nezakaze, navíc tabáková loby je silná. Vymysleli proto vlastní příchuť - tabákovou a její přesné složení bude v zakone. Bude tak nechutná, že si to nikdo nekoupí. Můžete si pak legálně koupit nikotin a míchat do něj třeba mandlovou trest z Alberta nebo si něco vyrobit doma, vypadá to jednoduše ale pokud někdo není chemik, tak bych to nezkousela. Ale spousta lidí to určitě zkusí a už teď se doktoři chytají za hlavu.

Spíš polština, tam se jezdí nakupovat častěji a Poláci jsou mnohem komunikativnější (zvlášť když jde o Čechy) takže ještě lepší možnost častější konverzace. A když tak arabština nebo hindština.

To jsou fakt zásadní změny. Úplně mě to pobavilo. Já jsem měla angličtinu od třetí třídy (od roku 1992) a francouzštinu od páté (předtím jsem chodila na kurzy angličtiny pro děti a dva jazyky jsem měla protože jsem byla na ZŠ v jazykové třídě). Po více než třiceti letech by něco podobného měly mít teda všechny děti. Finové studují často čtyři cizí jazyky během základní a střední školy a nikdo se nad tím nepozastavuje. Vycházejí z toho, že finština je malý jazyk. Čeština je taky malý jazyk, takže my když se naučíme anglicky jsme pořád ve výrazné nevýhodě oproti třeba Francouzům mluvícím anglicky, kteří se už předtím mohli domluvit na téměř všech kontinentech, měli přístup k mnohem větší kultuře a mnohem více možností. Jediné v čem vidím problém je ta navaznost mezi základními a středními školami ale tenhle problém už existuje. Podobně s maturitou z matiky, Maďaři povině maturovat z matiky můžou, my bychom to nezvládli. Patrně s tím souvisí i to, že Maďaři mají mnohem více oceněných matematiků, výrazně lepší šachisty a násobně více vědeckých Nobelových cen. A v Polsku a Rakousku je povinná už taky.

Určitě jste hodný člověk ale vzhledem k tomu že u toho parku (který je vedle ukrajinského domu) bydlím, tak vim, že ty odpadky tam nechávají hlavně Ukrajinci, hlavně po začátku války to bylo úplně úděsné. Ne že by Jihlava byla dříve nějak čistá, naopak s tímhle vždycky bojovala ale tohle bylo pro mne jako Češku (resp. Moravačku) úplně jako z jiného vesmíru. Nicméně už je to lepší 🙂 Jen doufám, že ne hlavně proto, že se přestěhovali z ukrajinského domu do bytů po celé Jihlavě.

Ve 20. letech 20. st. měla nominálně česká část Československa (Čechy, Morava a Slezsko) nominálně celosvětově nejvyšší HDP na obyvatele. Částečně za to můžeme děkovat Rakousku, ale z největší části sami sobě (resp. naším předkům). V horních Uhrách jsme neměli co dělat, ale ani Masaryk na lepší variantu nepřišel, nevím, co byste vymyslel vy. Celá historie je o tom, že někdo neměl někde co dělat, my jsme ti poslední, co si mají co vyčítat. Slováci hlavně díky nám patří mezi národy, jež 20. století vyhráli v ostrém kontrastu třeba k Polákům. Podle mě se dostali někam kam sami nedozráli a nemají velké historické osobnosti, z nichž svou identitu každý národ odvozuje a v důsledku toho, neví, co se sebou. S náma mají společného mnohem méně než bychom si rádi mysleli. Za náš úpadek do roku 1989 může z části sponzorování Slovenska z větší části Sovětský svaz. Jenže musíte vnímat historické události perspektivou té doby, my, úplně stejně jako Francie jsme po válce hledali nové cesty protože staré nás dovedly k holokaustu a vecem, které si těžko do té doby dokázal někdo představit, a to vedlo k přesvědčení, že něco bylo esenciálně špatně i podstaty zřízení Československa, nic nebylo špatně u nás, i na dnešní poměry jsme k národnostním menšinám pristupovali skvěle a byli jsme společně s Francií a Velkou Británii jedinou stabilní demokracií v Evropě. Problém bylo čistě Německo, které bylo specifické a imho dodnes je. Jako Češka se určitě budu bičovat za naše úchylné sousedy a za to, že moji předci se v bezprostřední reakci na jejich zrůdnosti rozhodli jít špatnou cestou.

Zrovna Zlín 🙂, tamní zoo jsem jako dítě milovala ale nikdy by mě tam nenapadlo posílat turistu. Co třeba Olomouc, historické centrum je podobné Praze a narazite víceméně tak akorat na turisty z Polska. Já si právě myslím, že naopak regiony mají co nabídnout, turismus funguje tak, že se vytvoří hype kolem něčeho a vedle úplně podobné město zeje prázdnotou. Navíc s pokračujícím úpadkem Karlovarského kraje mi připadá nešťastné, že by měli turisti vidět jen tohle a Prahu. Karlovarsko je statisticky nehorší skroro ve všem (teďka necituju Babiše 🙂, to jsou čísla prostě), cizinci co mají ČR procestovanou se pozastavuji casto nad absurditou toho, že to co si představí pod slovem východní Evropa připomíná jen nejzazší západ ČR, teď jsem se dívala na jednoho youtubera, co říkal, že fungování karlovarskych taxikářů je porovnatelné pouze s taxikáři v Kazachstánu. Fakt se chceme zrovna tímhle prezentovat?

Na rozdíl od Ruska jsme ale zeme s jednou nejnižších příjmových nerovnosti na světě (Rusko má jednu z nejvyšších v Evropě) a podíl střední třídy je jeden z nejvyšších taky (jak jej definuje OECD, první je myslím Norsko), ruska střední trida je řádově jinde, ta spíš skoro neexistuje. Od Německa bych se neinspirovala radši vůbec ničím (kromě marketingu - mistrovství jak vyrobit levne v ČR a prodávat to jako německou kvalitu s vysokohorskou přirážkou, i sami někteří Češi si rádi priplati za svoji kvalitu která jde v nějaké fázi přes Německo, místo aby si kupovali ceske výrobky přímo, což už je fakt dementní). Na agenturních zaměstnancích z Ukrajiny a Bulharska stojí např. byznys nejmenované velké německé firmy (jednoho z největších zaměstnanců na Vysočině).

Ne náhodou máte německé příjmení. Třeba je to možné, třeba by nám Němci pomohli odvrátit komunismus i když na jejich vlastním území se jim to nepodařilo. I když jej dokonce vlastně oni sami vymysleli. Dnes s jistotou nemůžeme tvrdit nic. Na druhou stranu jsem osobně přesvědčena že mírové soužití by po roce 1945 nebylo možné, i česká neagresivnost a mírumilovnost má své hranice a už za první republiky jsme se k nim chovali mnohem lépe než se kdy oni chovali k nám za R-U, kam bychom jim tak jeste mohli ustupovat? To mi připomíná text jedne písničky "moudřejší ustupují a už se nikam nevejdou."

Nevím, co je buzerplace. O zeleň přišlo při rekonstrukci v roce 2009, která je obecně vychvalováná, já jsem ji nechvalila. Teď tam jsou velké květináče, letos měly přibýt další prvky a hlavně se tam daly na podzim lípy, které tam byly i za první republiky, coz chtěli sami novojicinaci. Strašně dlouho trvalo než to povolili památkáři, pak začali lide zase remcat, že budou zakrývat krásu náměstí a když je tam stejně zasadili, tak byli občané zase naštvání, že jsou tak malé, že ani nejdou vidět.

Já sama to asi těžko dokážu obektivne posoudit, když jsem byla mala, myslela jsem si že definice namesti je plac na rovině, ktery je pravidelny ctverec a ma po celem obvodu podloubi jako to v NJ, vzdycky kdyz jsem někam jela, bylo mi hrozne lito obyvatel ostatnich mest, ze nemaji opravdové náměstí a náměstí jim musí nahrazovat kde co. Pamatuju si šok, když jsem poprve videla podloubí, ktere konci uprostred namesti, z niceho nic, snazila jsem se jej na sobe nedat znat, aby se mistni necitili trapne. Dneska se tomu směju, jenže to stejně ovlivnilo mé estetické normy a mimo NJ mi přijde hezké jen v ČB (větší NJ ale chybí jim kus podloubí).

No však jo.