Nedovedu si představit, že bych žila více jak tisíc kilometrů od domova a můj manžel, syn či vnuk bojovali ve válce za to, abych se mohla vrátit domů, do svobodné země............ Hodně si toho nedovedete vysvětlit. Já si dovedu představit, že moje rodina je někde a já jinde pro její dobro něco konám. Konec konců je to 80 let a dva dny co můj děda psal dopis z fronty své ženě a mému tehdy malému strejdovi. .... Obdobné to bylo za první světové- prababi na hospodářství a 3 děti sama a praděda na frontě v Haliči.... A na druhé straně fronty druhý praděda ..... A k současnému vztahu lidí k llidem z Ukrajiny? Myslím, že takové to není jak popisujete. K slušným se chovají lidé slušně... To zas pokud odmyslím extrémní část společnosti je reálné rčení...Šanci dostali, pracují-li - tak asi ani nevím o jediném případu nějaké nenávisti. Jsem bývalí policista a tak z lidu informace mám. Mám ženu z Ukrajiny a tak vím jak jedni za vlast bojují a tak jako i u nás jsou tací co jen kšefty honí. No to tady bylo za protektorátu taky. drobnou technickou- od roku 1969 do roku 1945 předci žili v carském Rusku, na Volyni, potom Polsko, Sojuz, A taky nyní je to Ukrajina. Tak mi tady povídejte o lidech, Katyni, Gulazích a sojuzu a místních poměrech a jak bylo dobře. To vše zažili příbuzní, předci a kamarádi a současní příbuzní. Děda mé ženy měl pas ČSR a můj děda měl občanku - rozuměj doklad osobowy- meziválečného Polska
Tolik bouře v dnešní době kdy nepřejdete město z jednoho konce na druhý aby nebyl člověk nahrán. Vše je OK, jen se nesmí chodit rychle aby mu nedošla fotka od kamerového bandity. A v důsledku když dojde na loupež tak je problém, že obraz obličeje je neostrý. Zde dle mého jen porušení školního řádu. Co s tím má GIBS společného? Nehodnotím morální stránku věci.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Smekám a blahopřeji.