To sice jezdíte, ale reakční doba v takto pokročilém věku při rychlostech lyžování je nedostatečná. Pokud se stane nenadálé situace např. objeví se překážka, tak místo 0.5s máte reakci 5s a to již nabouráte.
Mám v počítači test na rychlost reakce, tak to občas zkouším. A ejhle, dokážu reagovat i jak čtyřicetiletý a to už mám 70 +. Mám několik kamarádů, kteří lyžují, jezdí na kole a mají přes 80. Před měsícem jeden vystoupil s dcerou na Volovu vežu ve Vysokých Tatrách a je mu 80let. Samozřejmě po hřebenu, ale přeci. Tím nechci říct, že se reakce s věkem nezhoršuje. Každý jsme jiný.
Německo jde totálně ke dnu. Němcům nezbyde, než vzít právo do svých rukou a začít se bránit. Historie se opakuje. Začne to ekonomickou krizí a potom se objeví nová strana, hnutí, které se velmi dobře bude prosazovat. S tim už potom neudělá nikdo nic.
V Německu vypukne občanská válka a pak se to přenese dál na západ.
Tak já na střední také díky učitelce propadal z matematiky a nebyl jsem sám.
Naše učitelka vysvětlovala látku neuvěřitelně rychlým způsobem, že jsme si to ani nestačili psát a prostor pro otázky nula.
Dědův bratranec matematik mi v klidu za dvě hodiny byl schopen vysvětlit látku za celé pololetí a závěrečnou zkoušku jsem udělal za 25min, když ostatní tam seděli hodinu.
Ono opravdu ne každý učitel umí učit a správně vysvětlit látku.
Na střední jsme také měli mladou, hezkou, ambiciózní matikářku a ta jela. Jednou: "Dokažte, že A = B". Byl to takový chyták a domácí úkol. Nevěděli jsme si s tím rady. Ale přišla hodina mechaniky a tam učil starý matikář, důchdce a my jsme mu to předložili, že si s tím nevíme rady. On se zasmál: "Ale mládenci, to je jednoduché". Začal psát, vysvětlil celý postup a my to pochopili, ale hlavně opsali. Úča byla z toho hotová a my se k ničemu nepřiznali. Vícekrát jsme tuto metodu použili.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Kdysi dávno jsem četl takovou lékařskou úvahu. V Rakousku se dali dohromady němečtí vojáci, kteří přežili Stalingrad a ruské zajetí. Bylo jich kolem stovky a každý rok se scházeli na pokec. Zažili neskutečné strádání a hlad. Zajímavé bylo, že nikdo z nich neonemocněl rakovinou. Umírali na jiné nemoci. Tak se toho chytil nějaký doktor a začal bádat. Závěr byl, že hladovění má něco do sebe. Naše tělo se lépe umí vypořádat s hladem, než přejídáním.
2 odpovědi