Kromě váhy, která Kláře neumožňuje žít naplno, má vše, po čem ženy touží. Až zhubne, bude nádherná, resp je i teď. Tak hezký obličej s pravidelnými rysy a laskavým očima, se jen tak nevidí.
Přeju ji moc štěstí a přebudování vztahu k jídlu! Určitě najde i nízkokalorické a zdravé potraviny, které ji budou chutnat a partner s dcerou ji přivedou k pravidelnému pohybu.
Když jsem byla malá, měli jsme doma tři druhy mouky z pšenice, dělené jen podle hrubosti mletí. Dnes mám ve spíži jen z pšenice muk pět, kromě bílé také celozrnnou a špaldovou. Dále pohankovou, jáhlovou, ovesnou. A nemluvím o celých obilovinách. Quinoa, amarant... .Cizrna v ČR zdomácněla.
Když čtu článek, tak si říkám jestli mi bude velká skříň stačit. 🤣
Zemědělcům přeju, ať se s novými plodinami daří!
Nevím, co napsat... chápu!
Kdysi jsem odmítla císařský řez s tím, že chci rodit normálně... a nešlo to. Po hodinách, kdy jsem se neotvirala, a mimino nemělo kyslík, skončil porod stejně sekcí.
Kvůli mojí pýše, má dcera k vysokofunkčnimu autismu, ještě ADD. Je naštěstí inteligentní, ale způsobila jsem ji celoživotní problémy s pozorností, soustředěním, schopnosti uklízet... jako by nestačilo, že musí řešit úzkosti z kontaktů s cizími lidmi, agorafobií a vším dalším, co přináší PAS.
Můžeme za to nebo to byl osud a my jen jeho služkami? Nevím. Každopádně jedná blbá myšlenka uvedená v praxi, mění životy.
Obě jsme se snažily pomoct, rozumem by nám odpuštění mělo patřit, teď ještě aby to tak cítila duše.
Hodně štěstí!
Objímám vás na dálku!
Slyšela jsem pana primátora a vůbec nic o to neví.
Dcera je ve třeťáku gymnázia, na přijetí potřebovala o 20 bodů víc, než děti dva roky před ní. (Brno)
Je problém v tom, že jsou silné ročníky, děti jsou chytré stejně. Loni to bylo nejhorší a pomalu bude deváťáků ubývat.
Spíš mě překvapuje, že se to neřešilo dřív. Od začátku života děti narozených letech 2006-8 se vědělo že jich je hodně. Nebyly pro ně ani pleny, natož místa v MŠ.
Jsem z rodiny, kde jsme studovat nemohli, takže vím, že lze i cestou vyučení-SŠ-VŠ, ale jednak už člověk nejde na svůj vysněný obor, volí lehčí, protože už pracuje, má rodinu... a je to dlouhá cesta.
Blog je ovšem o tom, že pan Svoboda nemá pravdu, což podepisuju.
Ono se nic moc nemění. Naštěstí. Semišové věci jsem vylovila z šatníku, dcera si koupila hedvábnou kravatu v sekáči, vzala si moje prastaré úpletové halenky, háčkované šaty a polo trička.
Širokých džínů I kalhot máme dost, ona i barelky. Jediné, co je fakt nové, je semiš a dlouhé vesty, které se naposled nosily v padesátkách. Hnědá je in už od loňska. Obě jsme si pořídily sukně z hedvábného saténu ve výprodeji.
Přeju ženám radost z procházení obchodů, hezkých věcí je všude spousta.
38
Sledujících
6
Sleduje
38
Sledujících
6
Sleduje
Moc mě mrzí, že pravdu se o tomto tématu nedozvíme. i tak je fascinují, co se vědělo před lety a dnes.
Jsem vděčná, že mám místa, kde žili tak blízko a když člověk v těchto jeskyních přespí nebo jen posedlí, po odchodu turistů, hladí stěny... má pocit, že aspoň trochu se vrátil v čase.
Často mě napadlo, že vysokofunkčni autisté, geniální v logice a 3D a selhavajicí ve schopností analýzy, s výraznou sociální neobratností, která je samotné trápí, jsou jim podobní.