Příliš neuznávám nutnost jít příkladem. Považuji to jen za jednu z forem snahy o zalíbení se. Někdy se lidem může víc líbit jít příkladem, jindy se lidem líbí takzvaný "silný vůdce", někdy lidé oceňují pompu rituálů. Je to spíš o náladách. O každém veřejně činném člověku se dá říct, že buďto jde málo příkladem, nebo málo dbá na tradice, nebo se chová málo slavnostně. Nebo se dá vyzdvihovat skromnost a schopnost jít příkladem, nebo vyzdvihovat dodržování tradic, nebo vyzdvihovat zachování lesku. Pro každý přístup se najdou příznivci.

Asi bych toto nechal na rozhodnutí konzumenta, jestli chce mít na talíři pochoutku za takových okolností. Toto je přesně jedno z těch témat, která mohou lidé rozhodnout sami tím, jestli a co koupí.

Zase už si může odškrtnout šachtu pro schodiště.

Great guy, doing perfect job!

Neutralita je historicky neprověřený koncept. Neutralita je k ničemu, když ji druzí nebudou dobrovolně respektovat. Země uprostřed Evropy neutrální být nemůže, i rakouská neutralita by v případě konfliktu vzala za své do několika týdnů.

Energie máme poměrně levné, velkoodberatelé nakupují napřímo. A jen velmi málo provozům tvoří energie víc než 10 % nákladů.

.

Cokoliv řešit by znamenalo, že většině podniků to nijak zásadně nepomůže, ale náklady by byly miliardy.

.

Je ale jasnou prací šéfa svazu průmyslu toto téma akcentovat.

Osmdesát Čechů ze sta už ve vlastním bydlí, a kromě krátké doby, kdy jim dorůstají děti, Češi nepodporují výstavbu. Kdo by také chtěl zažívat nepohodlí stavby za humny, zvýšené výdaje obce, která by pak neměla tolik na jiné aktivity, a ještě by současným vlastníkům přestala růst cena nemovitosti. Politici tedy dělají to, co osmi Čechům z devíti vlastně vyhovuje.

.

Tu a tam někoho napadne "pomoci mladým" penězi něco půjčkami na bydlení, ale to jaksi nevyřeší nedostatek výstavby. Jen to zvýší ceny, protože zase ještě víc kupců bude mít na nemovitosti v současné nabídce.

.

Pokud chceme něco změnit, je nutné sebrat (omezit) obcím právo územního plánování a stavebního řízení tak, aby nemohly blokovat chuť stavět. Jenže to prostě osm z deseti voličů nechce.

Myšlenka stojící na rozhraní Nobelovy ceny za ekonomii a míru.

Evropa bude logicky kontrovat, ideálně asi pobídkami, aby to bylo atraktivnější než se poddat clům. Farmaceutické firmy také budou jistě zvažovat, jak dlouho se cla udrží, a jestli se skutečně vyplatí přizpůsobit se. Zatím se kroky Donalda Trumpa nevyznačují přílišnou trvanlivostí.

Rus nikdy nelže. Pro Rusa totiž pravda a lež nejsou pojmy, které by rozlišoval, rozuměl jim a chápal jejich význam. V Rusku neplatí, že se pravda vyplácí a lež trestá, a neplatí to ani naopak. V Rusku se vyplácí nekonfliktnost, bezproblémovost a servilita. Jestli k těmto vlastnostem vede pravda nebo lež, je nepodstatné.

Rád bych řekl, že toto je Ficova politika, protože skoro ve všem ten člověk dělá Slovensku špatně. Ale toto není podle mě důsledek jeho politiky. Podle mě se jedná o zcela jednoduchý důsledek toho, že Slovensko začíná být dražší. Nadnárodní firmy mají provozy v různých zemích, a když přijde čas na škrty, začne se řešit, ve které zemi se nejvíc vyplatí zůstat a v které zemi se provoz zavře.

.

Slovensku určitě škodí geopolitická nerovnováha. Je reálné riziko, že se Rusko přiblíží Slovensku, a to už avizovalo, že je to země v první linii, na kterou se budou s dalšími zaměřovat.

.

Obávám se, že Česko, díky nízké nezaměstnanosti (nejsou lidé na práci) a rostoucím mzdám a daním, je ve stejném ohrožení. Pokud by se ruský vliv šířil dál Slovenskem, pak i u nás budeme zjišťovat, že se investoři budou bát pouštět peníze do naší země.

Tady nejde o to, jestli jel na dálnici v Německu. Ani v Německu není v pořádku jet 200 km/h s jednou rukou na volantu a druhou fotit. Jen blb toto považuje za projev svobody. Je to přesný opak toho, co se v Německu razí: nebudeme omezovat rychlost, očekáváme, že řidiči budou zodpovědní ve vlastním zájmu.

.

No, a ještě hloupější člověk se tím pak chlubí, a hloupost na kvadrát to je, když je to zároveň i politik.

.

Zároveň však uznávám, že je klidně možné, že si spočítal, že jeho voliči jsou z takového těsta, že jim je to jedno, nebo to i ocení jako formu hrdinství, vzdoru proti systému a tak dále.

To není "pod rouškou". Příměří se vždy nabízí, když má druhá strana buďto pocit, že na tom vydělá, nebo aspoň neprodělá. Příměří se proto dojednává dopředu, aby si obě strany srovnaly, jestli na něj chtějí přistoupit i přichystaly jednotky k provedení příměří. To totiž skutečně není tak, že o půlnoci udeří zvon a všichni pustí prst ze spouště.

.

Ruské jednostranně vyhlášené příměří bez předchozího jednání považuji spíš za krok v informační válce, způsob jak překvapivým krokem získat malou výhodu a zahájit dohadování o tom, kdo, kde a jak příměří porušil.

Probliknutí považuji za nebezpečné, protože ho může někdo, komu není určeno, pochopit úplně jinak. Typicky, na křižovatce, chce řidič pustit chodce (naznačit, že je vidí, že už mohou jít), a místo toho to pochopí řidič jiného vozidla, jako že mu dává přednost v jízdě. Ve výsledku může být chodec o to víc ohrožen. Situací, kdy probliknutí může vyvolat nedorozumění a být nebezpečné, se najde poměrně hodně.

.

Kromě postihu pro toho, kdo problikává, bych raději vysvětloval, proč se to nemá dělat. A trpělivě bych vysvětloval těm druhým, aby se probliknutím příliš neřídili. Když dojde k nehodě, těžko se kdo bude dohadovat, že mu ten druhý dával světly přednost.

Budu to muset jednou, za střízliva, pořádně promyslet.

Prahu osvobodili a zároveň politicky dobyli Sověti. Nebylo to dáno tím, že by byli nejsilnější a nejrychlejší, bylo to dáno politickou dohodou. Rudá armáda, aby dostála svým závazkům a dosáhla demarkační čáry, spěchala hlava nehlava, a i díky tomu měla poměrně vysoké ztráty. Stalin Rudou armádu nehnal z touhy pomáhat druhým, ale z touhy získat politický vliv nad osvobozeným území, a to se mu i povedlo.

.

Otázka kdo osvobodil Prahu je tedy velmi hrubě zjednodušená a v postatě na ni neexistuje úplně správná odpověď, ke které by se nedala najít výhrada. Díky tomuto vulgárnímu zjednodušení se pak v diskusích mydlí ti, co znali pouze socialistickou úpravu dějin, ti, které krasnoarmějci skutečně zbavili okupantů, a ti, kteří vnímají následujících 40 let politického a posléze i silového područí Sovětskému svazu.

Příměří se vyjednávají dopředu. Náhle vyhlášené příměří je vojenský nesmysl. Může zanechat jednotky nepřipravené, v ohrožení, anebo naopak v situaci, kdy nemají na výběr než "porušit příměří". Toto je spíš součást informační války, než snaha o zklidnění situace.

Pokud je původní název hotelu takzvaně přirostlý, má se zachovat aspoň jako dovětek k novému názvu. Podobně jako nezmizí z mluvy benzina, lux a mnoho dalších.

.

Přijde mi, že majitelé ze svobodných zemích nerozumí tomu, že jedním z fenoménů totalit byla neměnnost, a tedy, že jeden název (navíc mnohdy i monopolní) se stane pojmem pro celé generace. Jasné, že Češi nejsou cílovka hotelu, ale na druhou stranu "kontík" má svoji reklamu v desítkách let propagační i obecné literární, rozhlasové i filmové tvorby, a o to se zbytečně připravují.

Toto neskutečně deformuje celou společnost, protože opravdu existuje velká část populace, která se najednou začne "zamýšlet", jestli celý život nežili ve lžích a vládních manipulacích o infekcích a hygieně, když najednou vláda připouští úplný opak.

.

Je to vlastně úplný rozvrat důvěry v základní funkce zřízení, ve kterém žijeme. Někdy by mě zajímalo, proč to třeba takový lékař nebo ministr vlády dělají, jaká je jejich vnitřní motivace. Jestli je to skutečně jen radost nad tím, že mají moc nad lidmi? Třeba u nás to u některých kroků Miloše Zemana skutečně vypadalo, že nemají za cíl nic jiného, než aby se povyrazil.

Po dvou totalitách u nás lidé neradi dávají veřejně najevo politickou podporu, maximálně politický nesouhlas. Jediný formát, který funguje, jsou komorní, uzavřené besedy, kde každý příznivce na konci může říct "já ho sice nevolím, ale chtěl jsem si ho poslechnout". Tím je ale také dané, že strany podle svého zaměření takové akce najdou, nebo nenajdou. Proto vidíme prakticky jen setkání ve školách, setkání v hospodě a setkání v domovech pro starší.