Nelly žádá, aby nebyla odsuzovaná za rozhodnutí, že nechce svému vzhledu obětovat tolik, aby musela podstoupit plastické operace, hubnutí s pomocí prášků a každodenní drill špičkového sportovce po 20ti úspěšných letech v šoubyznysu, které mimochodem těžko zvládne líný člověk. Takže článek je o toleranci.
Tak jste se vyklidnila, když vám reakci na mou odpověď smázli, bohužel tedy i tu mou odpověď. Nevadí, jak jsem psal, můj záběr nejen teoretický je mnohem širší, ale tahle diskuze není o mě. Znovu se vás tedy ptám, když tak rezolutně popisujete PHP jako ostré psy, kolik jich máte a z jakých chovných stanic, protože pokud jsou "ostří", jak tvrdíte, nesplňují standard plemene, neměli by být dál připuštěni do chovu a je třeba zjistit, kde se stala chyba. Ale jak jsem psal ve smazané odpovědi, myslím si, že PHP znáte leda z obrázku. Ale můžu se mýlit... 😉
Pane, už nemám chuť zde cokoliv dokazovat. Do loňského roku jsem po řadu let pracovala v Německu u velkých ovčích stád. Používali jsme různá plemena jak ovčáckých, tak pasteveckých psů. Do téhle diskuse jsem se zapojila, protože se mi nelíbilo jak se velmi problematická situace v této oblasti zlehčuje a lakuje na růžovo a veřejnost přesvědčuje o tom, jak je bezvadné vyhazovat peníze oknem na ochranu vlka, která nakonec ochranou není, protože vlci v oblastech, které pro ně neposkytují dostatek prostoru a potravy strádají.
Bohužel se tu jedná spíše o vzájemné osočování a na vás jsem reagovala protože možná máte znalosti o pyrenejských horských psech, ale ne o celkové situaci v oblasti chovu ovcí, kterou šíření vlčí populace postihlo nejvíce. A jednoduché soudy o tom, jak snadno se dá stádo zabezpečit pomocí pasteveckých psů jsou zkreslené představy, protože náklady finanční i časové tuhle věc v podstatě pohřbívají předem. Podotýkám, že v Karpatech může být použití pasteveckých psů o něco jednodušší než hustě osídlené krajině. Howg, domluvila jsem.
Prima. Pokud máte se psy problémy, obraťte se o radu na chovatele, kteří to umí lépe. Žádný učený z nebe nespadl a vy v tom po dvaceti letech pořád ještě nemáte jasno 😉
Ano, všimla jsem si, že váš záběr je opravdu široký....
Od psů přes dřevostavby..... Jen závidět ten hluboký vhled do problematiky všeho druhu.😉
Já se věnuji jen tomuto tématu, protože k němu mám vztah a léta v tom pracuji....
Dva případy - z kolika???
🤣🤣🤣
Vlk se psovi vyhýbá nebo jej zabije - není to partner, ale konkurence...
___
K nám vlci migrují zejména ze severu, západu a jihu, z východu (Slovenska) naprosto minimálně a jen do severních Beskyd. Takže věříš - ale marně...
Psala jsem o Německu, pokud jste četl... Článek je také o situaci v Německu.
Vy jste teoretička bez praxe, viďte? Pyrenejský horský pes je cíleně vyšlechtěn jako zcela neagresivní pes. K ochraně stád je využíván v Česku i na Slovensku, znám chovatele ovcí se smečkami pyrenejců také v Německu. O generické základně v Pyrenejích můžete psát jen proto, že nejspíš ani nevíte, o kterého psa jde, to platí i o vámi zmiňované agresivitě. Chovy psů není třeba tvořit, madam, ty existují v tomhle případě více než 1000 let a fungují tak, jak jsem psal, koneckonců to mají zaneseno ve standardu. A vytvořit smečku netrvá 15 let, to je úplná pitomost. V případě již existující smečky vlků v okolí se nesmí začít jen se štěňaty, ta nemají šanci. A je jisté, že není vhodné do smečky zařadit štěňata, která nebyla odchována u stád, i když genetické predispozice jsou i u těch domácích. S právní stránkou není problém, dokud nějaký všeználek, jako vy, nepošle stížnost, že jsou někde psi na volno a eventuálně by mohli někoho ohrozit. O výstavách a vlivech na hodnocení také moc nevíte. Z jednoho vrhu nikdy nebývají všichni jedinci výstavní především proto, že jejich majitelé ne vždy chtějí bonitaci, takže výstavy nepotřebují, nebo je přímo nebaví. To neznamená, že kvalita vrhu je nějak rozkolísaná. A nakonec - s "Pyrem" (a nejen s ním) mám opravdu, opravdu osobní zkušenosti. Koneckonců jeden tu právě leží vedle mě...
Nejsem všeználek a proto děkuji za teoretický úvod do psí praxe. Konečně se mi ho po 20ti letech u ovcí a psů dostalo.
Tak na Slovensku mám zrovna přátele, kteří svá stáda chrání smečkami Pyrenejských horských psů. Viděl jsem prchat medvědy i vlky. O regulaci vlků nevím, koneckonců nelze porušit příslušnou evropskou směrnici. Problém s medvědy si pravděpodobně vytvořili lidé sami, protože krmit je je ta největší pitomost. Údajně to dělali i někteří myslivci s naprosto sobeckým úmyslem touhy po trofeji. Každý ví, jak dostat šelmu do obydleného území. Stačí mu nabízet potravu blíž a blíž k obydlí. Pak už jen stačí vyděšená veřejnost, tedy tlak voličů na zákonodárce (kteří si také rádi vystřelí) a už je vystaráno. Že to má dalekosáhlé negativní důsledky v mnoha rovinách je nasnadě, ale co by lovec neudělal kvůli trofeji...
Nezlobte se, ale zřetelně nemáte konkrétní zkušenosti. Pyrenejský pes funguje v Pyrenejích. Tedy tam, kde má rozsáhlou generickou základnu a existují pracovní linie těchto psů a zároveň je tam dost prostoru pro ostré psy kteří s cizími lidmi nepřijdou do kontaktu. Stejně jako když se chovají psí pro výstavy tak když máte štěstí je jedno štěně z vrhu výstavní. To samé je u pracovních psů. Z vrhu je v našich podmínkách použitelné malé procento štěňat. Kromě toho socializace a ochrana stáda jdou z hlediska výchovy psa trochu proti sobě a v naší civilizované malé zemi je to složité téma. Vytvořit chovy psů, kteří budou spolehliví vůči člověku ale chránit proti vlkovi je běh na dlouhou dobu. Kromě tohoto speciální skupinou jsou lidé se psy.... To se za 15 let nestíhá. Další věc je právní stránka, protože v tom jsou taky velké mezery ...
Ale i u nás.....koukněte do starších mysliveckých statistik
Věřím, jde o to, že vlci často migrují z východu.... Kromě toho v Německu aby podpořili vlčí migraci vysadili jednotlivé vlčice v oblastech, kde by se dle jejich názoru měla usadit smečka. Když vlčice hárala a žádný samec nebyl v dosahu, vzala za vděk toulavým psem... Vím o 2 konkrétních případech. Z každého vrhu byla 4 štěňata.
Návrat vlků i do naší české přírody sice vypadá sympaticky, ale chápu obavy a námitky chovatelů ovcí. Dlouhá léta až doposud(většinou celý jejich dosavadní profesní život) jim stačil elektrický ohradník a měli vystaráno.
Najednou se objeví vlci a co mají dělat? Klasický jednoduchý starý elektrický ohradník nepředstavuje pro vlka naprosto žádnou překážku. Jediné řešení je nejspíš pořízení minimálně dvou nebo třech pasteveckých psů, kteří jediní mají šanci stádo ochránit. Ale to není zadarmo + je nutný alespoň nějaký základní výcvik - tzn. to nějakou dobu trvá a vlci si zatím chodí do stáda jak do samošky...
S tím jde ale zároveň ruku v ruce další problém, kdy při agresivitě pasteveckých psů vůči komukoliv cizímu je také třeba dostatečně zabezpečit okolí proti těmto psům. Takže původní ohradník tak či tak nepostačí. No, je to prostě past vedle pasti a hromada starostí navíc, které doposud tito chovatelé a farmáři nemuseli řešit...
Také jsem moc nepochopil, jak tam paní odbornice mluví o té samoregulaci vlčí populace. V momentě kdy tu máme aktuálně 20 vlčích teritorií, tedy 20 vlčích rodin a tyto každá co dva roky vyprodukuje dejme tomu průměrně 12 štěňat. Máme tu během prvních dvou let až 240 nových jedinců kteří opouštějí původní smečku a hledají vlastní teritorium. I kdyby byla 50% úmrtnost štěňat, tak při průměrném dožití se 6-8let tu máme za poměrně krátkou dobu vlka přemnoženého... Tak nevím no, možná to funguje celé ještě trochu jinak, ale abychom náhodou nedopadli jako Slováci s medvědama... Vše, i ta ochrana přírody by se měla dělat s rozumem.
Ano, souhlas, jde o to, že lidé jako obvykle bez skutečných a praktických znalostí určují a předpokládají co nastane... To se zpravidla nevyplácí, v lepším případě společnost vydá nemalé peníze daňových poplatníků a vše vyšumí do ztracena. V opačném případě se situace vyhrotí a bude třeba přemnožené vlky decimovat, co třeba vypustit slony..... Zadotujeme, zpracujeme projekty, postavíme ohrady, vyškolíme chovatele a certifikuje mě chovné stanice..
Tento článek je lakování na růžovo. Mám osobní zkušenosti z práce s ovcemi z Německa. Pokusím se některé skutečnosti přivést na pravou míru.
1) Vlk je plachý v naší krajině nemá důvod útočit na dospělého člověka, (v případě malého dítěte - batolete bych si jistá nebyla, pokud by nebyl dospělý nablízku) máme tu dost ovcí, koz, slepic atd . Migrující vlci se ale kříží se psy, což má vliv na plachost. Čas ukáže.
2) Ochranářka z článku žije z dotací na ochranu vlka na kterou se v Německu (a v dalších zemí EU) vydávají neuvěřitelné peníze, jen je třeba zpracovat projekt. Oblast Lüneburger Heide je podporovaný ekosystém tradičně udržovaný vypásáním ovcemi (pochází odtud ovce Vřesová) a dotace na vše zde tečou proudem. Logicky je pro ni Evropa plná vlků sen. Náklady na celý systém včetně státní správy jsou ale obrovské.
3) Nic proti znalostem života vlků, vztahů ve smečce atd. Celý problém naráží na to že v osídlené krajině jsou plochy kde vlk najde dostatek potravy nedostatečné, a pokud se smečka rozrůstá, nezbývá vlkovi nic jiného než živit se hospodářskými zvířaty. V oblastech okolo Meklenburských jezer se prokazuje, že investice do vysokých elektrických sítí, pasteveckých psů, atd. které roky fungovaly po letech vlci překonají. Tím jak migrují a sbírají zkušenosti je těžké být o krok napřed. Znalosti vlčí populace se mění a vylepšují. Pro chovatele je i přes rozsáhlé dotace obrana stád těžká, časově nesmírně náročná. Ubývá malých stád, která dříve vypásala nepřístupné plochy a tím udržovala v krajině jinak ohrožené druhy hmyzu a rostin.
Je to tedy skutečně to co chceme?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
S tím souhlasím, já myslí, že to jde, ale člověk na to musí fakt myslet. Skutečně hodně. Pak se to udrřet dát. Ale stejně to není to samé.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Mě přijde, že to sdělení je o tom, že si momentálně nastavila jinak priority a žádá toleranci.
Nechápu to jako adoraci nadváhy, nebo zanedbávání zdraví.
Říká: jsem jaká jsem, i když ne jako dřív.....
Kromě toho mám osobní zkušenost s tím, že přílišná snaha o zhubnutí blokuje úspěch. V pubertě jsem nakynula a tak do 20ti jsem se toho nemohla zbavit i když jsem sportovala a omezovala jídlo. Pak jsem si to předkládala v hlavě a bez diet a stresu jsem zhubla, šlo to celkem samo a po dětech jsem zhubla ještě více. Od té doby vážím stejně +/-3 kg celý život. Nejsem Twigy ani velryba.
1 odpověď