Mě se jednou s bráchou na procházce s kočárkem stalo, že nějakej chlap bafnul na mýho syna do kočárku a natáčel si to na mobil. Pak jen řekl, že obličeje vymaže a odešel. Byly jsme úplně v šoku. Přítel pak řekl, že ten chlap měl štěstí, že tam nebyl on, jinak by dostal na budku. Lidi jsou fakt idi*ti.

Jako značka ve školce se prý reálně používají i dva párky. To by asi zanechalo stopy na každém 😀

Ano, dělám vychovatelku v družině a kolikrát nestačím zírat, co ty děti všechno neumí. Nechci to tu nějak rozvířit, ale hlavně některé ukrajinské děti - to jsou spíš zvířátka 🤐

Jako že s na nich ti třeťáčci třeba oběsí? 😅

Česnek, česnek, česnek.

Prosím vás, jak vy můžete vědět, jestli se mu doma věnuji nebo ne? 😀 Do školy ještě nechodí. A až bude, budu se zajímat, ale nějaká zpětná vazba od učitele kromě známek 1-5 bude prima. Určitě svoje dítě nebudu denně zkoušet, abych zjistila, kde má mezery. Na aktivech se toho tolik probrat nestačí, to by tam učitelka musela být do půlnoci, aby se všemi pořešila nedostatky a úspěchy každého žáka. Dělám na základní škole, tak to vidím i z toho druhého pohledu.

Ano, syn takovou stavebnici dostal a první co bylo, že jsem ověřila, že kuličky nemagnetizují. Jsou většího průměru. Ale existuje taky kuličková stavebnice, kdy jsou kuličky magnetické a skládá se jen z těch kuliček, ty mají právě asi tak ty tři milimetry.

Tak ten závěr tomu dodal korunu. Opilý na službě? To jsme na tom opravdu tak bídně, že necháme dál ošetřovat lidi někým, kdo si dovolil přijít do práce s 1 promile?

Já bych udělala kompromis. Zanechat známky a ty doplnit slovním hodnocením. Samotná známka mi neříká nic o tom, co všechno se (moje) dítě naučilo nebo kde má mezery. Samotné slovní hodnocení je pro spoustu lidí nic neříkající, je to jasná a stručná stupnice toho, jak si děti v daném předmětů vedou.

Tak to stačí, když si tři dny neumyju hlavu.. 😀

Mne také zaujal ten závěr - prvorodičky v Texasu musí ze zákona na vyšetření na poporodní deprese. Myslím, že takové vyšetření by měl být standart všude. Psychický stav ženy po porodu je dost často přehlížen a bagatelizován, ženy se stydí někam jít, nebo si to ani neuvědomují, že je něco špatně. Pro mne první dva měsíce po porodu byly - co se týče psychiky - nejtěžším obdobím v životě, kdy jsem si říkala, že už tou jednou nohou v Dobřanech jsem.

No po bitvě je každý generál, že. Ne všichni hned přemýšlí logicky a s ledovým klidem, bohužel.

Pořád lepší řídit vězeňský autobus, než se v něm vézt 🙂

.. a on si snad myslel, že to dítě má manželka v batůžku na zádech..? 😅

Dušek má o kolečko navíc. Psychosomatika - stav duše úzce souvisí se stavem těla. Ale rozhodně to není tak, že by člověk onemocněl a zemřel na rakovinu jen proto, že nenávidí svůj život. Tohle musí urazit a dotknout se všech onkologických pacientů a jejich rodin, hlavně, pokud se jedná o malé děti a to se bohužel také stává. Tenhle chlap vypouští do světa nebezpečné superbláboly jen aby se zviditelnil.

Tyhle lidi nechtějí peníze, ale moc. Je to pro ně jak droga.

Jedna malá výchovná na zadek - když už jen domluva nestačí - je za mne v pořádku, pokud to dítě ví, za co to bylo. Fackování po hlavě a fyzické trestání za každou blbost je určitě trestuhodný. Pokud nemá dítě žádný strach z následků, bude si časem dělat co chce.

Přesně.. mě porod vyvolávali o dva týdny dříve a dali mi na výběr, ale zpětně mi přijde, že mi tu vyvolávačku spíše vnutili, aby měli míň starostí.. malý měl prenatální srdeční arytmii a vypadalo to docela blbě, dokonce když byl "na půli cesty" měl do hlavy zavedenou sondu.. naštěstí vše dobře dopadlo a srdce má zdravé. Kdyby nastala u druhého stejná situace, raději asi výběru císaře, vyvolávaný porod už nikdy..

Já měla vyvolaný porod dva týdny před termínem a bylo mi následujících 24 hodin tak strašně zle, že když jsem vstala šla jsem k zemi a spodek jsem měla jak po výbuchu granátu a ne že bych malýho nechtěla vidět, ale popravdě jsem byla ráda že mi ho ten první den sestřičky přiváželi jen na kojení.

Já mám Kozí příběh ráda🙂 a proč je to asi kozinoribeh, hm🤔😅