Školní, dotované stravování je problém napříč státy a ve státech, které jsem zaregistrovaka - UK a US musela proběhnout nějaká společenská debata, takže je to zdravé i tady. Jako máma, která se snaží jíst i vařit vyváženě a zdravě a tohle s menším či větším úspěchem předávám potěru, tak jsem za změnu jen ráda.

Letos jsem dceři změnila školku, abychom předškolní rok dořešily, co je soukromá školka za tři roky dosud třeba neřešila. Vybrala jsem státní a hned za rohem díky recenzím jiných maminek a spokojenost maximální. Včetně startování. Pro srovnání:

Soukromá se starší ředitelkou - majitelkou preferující zajeté a pro ni a personál funkční přístupy a stravování z dovozu z nějaké jídelny střední školy v jiném městě vs. státní s cca stejně starou ředitelkou, která za státní/městské peníze dělá pro děti maximum a má k dispozici vlastní kuchyň a kuchařky. Úžasné. Ryby a luštěniny nechci kecat jak často, ale řekla bych každý týden a i když dcera nemá důvěry v ty pomazánky, tak mne chutnají. Celkově tam dceři chutná, tak jsem spokojená.

Hlasuju pro zveřejnění úspěšných receptů, abych je mohla dělat i doma a dcera si tak lépe zvykla na nové chutě.

Já jsem pro. Sice mám zatím předškoláka, ale jak o nástupu do školy přemýšlím, tak si říkám jak s mobilem. A začínám být zastáncem čistě tlačítkového mobilu. Znám případy kyberšikany na prestižní škole i na prvním stupni.

Asi z dítěte udělám outsidera, ale upřímně, proč se ve všem podřizovat davu? Chci, ať si o přestávce odpočine, baví se s kamarády nebo si čte knihu, hraje deskovky nebo jen tak kouká z okna...

Prokrastinovat u displeje bude mít dost času i v pozdějším věku a ve škole je pro mne prioritou vzdělání a návyky, ne virtuální sociální kontakty...když se zadaří.