Asi je to pro vás novina, ale třeba balet jako divadelní druh je na tom založený.

Pořadí od poroty se oboduje: první v tabulce 3 body (Hes), druhý 2 body (Dancingerová), třetí 1 bod (Vondráčková). Stejným způsobem se oboduje pořadí od diváků: pár s nejvíce hlasy 3 body, druhý 2 body, s nejnižším počtem hlasů 1 bod. Tyto body se pak sečtou a kdo má nejvíc vyhrál, kdo má nejmíň, je poslední, atd. Pokud mají dva páry stejně bodů, má přednost hlasování diváků.

Z toho logicky vyplývá, že Hes musel dostat nejvíc hlasů od diváků, protože kdyby dostala více Dancingerová, měli by oba po 5 bodech a zvítězila by ona (přednost diváckého hlasování).

Chcete ho pozvat na drink?

Měl zraněné tříslo, proto přetěžoval celou dobu druhou nohu, kde se jeho kotník dostal do stavu, že mu hrozila únavová zlomenina. Pokud se nepletu, takto to bylo vysvětleno. Nehledejme ve všem konspirace.

Nejsem velký fanoušek Hesovy tanečnice a jejích choreografií, ale jako jeho máma rozhodně nevypadá, i přes věkový rozdíl. Navíc k sobě nejlépe sedí výškově.

Vždyť to už vyhrála.

Tomu se říká osvěta, a je dobře, že existuje. Když jsem v 16 letech v roce 2000 onemocněla ulcerozni kolitidou já, dětská lékařka ani netušila, že bych mohla mít takovou nemoc. Myslela si, že hubnu, protože mám anorexii. Testy na krev ve stolici byly až to poslední, co zkoušeli. Když vyšly pozitivně, byla jsem odvelena na dospělou internu: kolonoskopie s nálezem těžké postižení celého tlustého střeva, chudokrevnost, hospitalizace, kapačka, 14 prášků denně včetně kortikoidů. Naštěstí léčba zabrala a nemusela jsem na operaci. Když se moje mamka snažila o nemoci něco blíž zjistit, jakou dietu dodržovat atd., existovala jedna úzká brožurka, která se prodávala v knihkupectví. Žádné podpůrné skupiny a milion informací na internetu. Bylo to pro moji mámu extrémně psychicky vyčerpávající, 2 roky předtím umřel můj táta a já najednou v mladém věku celkem těžce nemocná a ona nevěděla, jak mi pomoct, kromě pár základních informací od doktorky. Ta míra informovanosti a sdílení zkušeností je dnes úplně někde jinde, a to i díky tomu, že se o těchto nemocech mluví a píše. Díky za všechny pacienty.

Cumberbacht! 😂 A dvakrát, takže žádný překlep.

Jinak Catherine vypadá skvěle jako vždy, tak snad se i dobře cítí a je vše na dobré cestě. Mimochodem se dnes setkala i s Barborou Krejčíkovou, na netu koluje moc hezká fotka Báry, Catherine a Charlotte s raketou v ruce.

Klobouk dolů, paní vypadá výborně a moc držím palce, ať jí to vydrží. Jen bych nějaké ty cardio dny nahradila posilováním, 5x týdně cardio podle mě není ideál, je potřeba budovat i svalovou hmotu.

Je to u Krásného Studence, vede kolem turistická značka směr Jílové nebo Horní Oldřichov. Ale kdybych nebyla zrovna z toho koutu Děčína, tak taky netuším.

Tolik faktických nepřesností a spekulací...

Rodiny, pane Majere, rozbíjí úplně něco jiného.

Kalhotky jsou i na silnější menstruaci, ale pak by bylo třeba je asi aspoň jednou ve škole vyměnit - což znamená se na školním WC svléknout i z kalhot, punčocháčů apod. Když si vzpomenu na záchody u nás na gymplu, kde se nedaly ani zamknout dveře a musely jste si je jednou rukou držet, tak nevím nevím. S kalíškem je problém s vyplachovaním a taky nebude pro každou dívku použitelný, ostatně i některé dospělé ženy s ním mají problém.

Kalíšky většině holek na ZŠ nebudou sedět, ostatně nesedí ani některým dospělým ženám. O kalhotky a látkové vložky (a i o ten kalíšek) je potřeba se starat - já s tím problém nemám, ale jsem dospělá, pracuju polovinu pracovní doby z domova a můžu se zařídit, jak potřebuju. 12letá holka to tak většinou nemá, zvlášť pokud je ze složitějších sociálních poměrů. Nevidím problém v tom mít ve školách na dívčích záchodech k dispozici aspoň základní typ vložek. Nepočítám, že by si to děvčata, která si mohou dovolit svoje, pakovala s sebou domů.

Možná taky ne. Možná používají jeden kartáček půl roku, pastu tu nejlevnější, nebo taky žádnou. Že vy něco nechápete a netýká se vás to, neznamená, že to tak nemá nikdo jiný. Já zas nechápu, jak někdo, klidně i s VŠ vzděláním, může uvěřit přiblblým přeposílacím mailům a whatsappům. A děje se to.

O výchovné může žádat i muž, pokud doloží, že se o dítě primárně staral. U samoživitelů by to neměl být vůbec problém, pokud byl muž primárním pečovatelem i v době manželství, asi budou chtít nějaké potvrzení/dobrozdání, nevím. Každopádně jde primárně o to, kdo byl s dítětem doma na rodičovské a pak např. během nemocí dítěte, protože tomu člověku to potenciálně zabránilo v kariérním postupu, dosažení vyššího platu a posléze vyššího důchodu.

Oba moji dědové přežili moje babičky o dost let. To, že se ženy dožívají statisticky vyššího věku než muži, je do značné míry dáno vyšší úmrtností mužů v mladém a středním věku (což je opět do značné míry dáno rizikovějším životním stylem).

Nikdy nebyl zcela vymýcen.

Prodělala jsem to na přelomu roku 2018 a 2019, bylo mi 35. Nejdřív taková slabší viróza, hlavně suchý kašel, rýma a teplota ani moc ne. Po cca 14 dnech se to začalo zlepšovat, vypadalo to na ústupu, pamatuju si, že jsem i byla o Vánocích v kině. A pak začátkem ledna jsem se několikrát dusila, záchvaty kašle, po kterých třeba na 10 sekund nemůžete popadnout dech. Docela děsivé, když nevíte, co se děje a jestli to přejde.

Tři doktoři nebyli schopni správně diagnostikovat (2 praktici a jeden plicař) - teorie byly astma, alergie, reflux (!). Přitom stačilo si dát na youtube "whooping cough" a věděla jsem přesně, že jsou to ty záchvaty, co mám. Na kokrhání kohouta zapomeňte, tak to podle mě vůbec nezní. Probíhají několikrát denně, a mezi nimi je úplný klid. Ke kašlání vás pak vyprovokuje i jakákoli nepravidelnost dýchání, takže např. i kýchnutí, škytání, smích. Dvěma ze tří zmíněných doktorů jsem řekla své podezření na černý kašel a oba to zavrhli s tím, že přece jsem byla jako dítě očkovaná. Postupně se to zlepšovalo, až to nakonec cca po 2,5 měsících samo odeznělo.

Až cca po 3 měsících byla pertuse potvrzena krevními testy na protilátky, když jsem se o téhle zkušenosti zmínila na pravidelné kontrole na gastru. A to se pak najednou volalo na Bulovku na infekční, co se mnou - v době, kdy jsem už dávno infekční nebyla (předtím jsem chodila do práce, protože "alergie").

Kde jsem to chytila, netuším, nikdo kolem mě to neměl, asi v MHD. Každopádně pokud byste měli podezření, trvejte na krevních testech, přinejhorším si je lze i zaplatit. Očkování z dětství nechrání celý život.

Vždyť se o tom psalo už za jejich života, je to známá věc už 30 let.