Totálně to zasírá plynové ventily kotlů, obce které provozují bioplynku mají permanentní návštěvy servisu od domu k domu. Fakt se to vyplatí, když každý rok vypláznete 5 - 7 tis. za práci a náhradní ventil. Bioplyn obsahuje více čpavku než ten LNG z USA a reakce s měděným potrubím vytváří šedý prášek a šupiny, jako když nastrouháte tužku.
V distribuční soustavě se nejedná o bioplyn, ale o biometan, kterého je v ní zatím tak málo, že na ni nemůže mít vliv, i kdyby to bylo možné. Nicméně není, kvalitu dodávaného biometanu neustále hlídá chromatograf kvůli striktním pravidlům, která jsou dána distributorem.
Metan je sklenikovy plyn nasobne horsi nez CO2 - priblizne 28x. Pri vyrobe, zpracovani a manipulaci s nim vzdy dochazi k jeho unikum. Co je potom na jeho pouzivani tak zeleneho bez ohledu na jeho puvod?
Souhlasíme. Metan je skleníkový plyn, který v rámci naší činnosti odkláníme ze skládek, z nichž uniká do atmosféry, a to zpracováním odpadu jako jsou například kuchyňské zbytky z domácnosti. Tento biologicky rozložitelný odpad, který nemá jiné využití, přijmeme do našich bioplynových stanic a s minimální emisní stopou jej zplyňováním (nikoli spalováním) zpracujeme na elektřinu, teplo a biometan.
Vážená paní Formánková,
- zní-li formulace na začátku
"Obsahuje z 95 procent metan, který má stejné chemické složení jako přírodní fosilní metan (CH4). Běžný zemní plyn obsahuje asi 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého (CO2) a další příměsi."
je z toho naprosto zřejmé i nechemikovi, že se jedná o porovnání CHEMICKÉHO SLOŽENÍ, a pak platí jednoznačně to, co jsem napsal výše. Jinak to ani nedává smysl.
- Byla-li míněna uhlíková stopa biometanu (přibl. GHG), což je něco JINÉHO než složení plynu, mělo to být V DANÉM POPISKU jasně definováno. Zemní plyn a bioplyn mají přibl. stejné složení organiky, tedy jejich spalováním vzniká stejné množství CO2. To je zkrátka základní stechiometrie, kterou se učí i děti na základní škole(snad i dnes). ALE biometan má SAMOZŘEJMĚ podstatně nižší uhlíkovou stopu. Uhlík v něm obsažený se recykluje z CO2 v atmosféře fotosyntézou rostlin na organické sloučeniny, které řízenou fermentací opět přecházejí na CH4. A ten opět na CO2 atd. dokola.
Omlouvám se za tuto polopatičnost, ale nejsem si jist, zda všechny tyto pojmy jsou některým účastníkům této diskuse jasné.
Vážený pane Zajíci,
v první řadě Vám děkuji za slušnou diskuzi i upřesnění, o jakou informaci šlo. Formulaci v článku jsem přehlédla, protože byla v rozbalovacím menu. Omlouvám se Vám za školáckou chybu 🙂
Proto jsem vycházela z jasnější informace, která zazněla v rozhovoru i článku, a týkala se GHG faktoru: Měla jsem dojem, že došlo k nedorozumění ohledně toho, co tento faktor je, co vyjadřuje.
Po dohlédání konkrétní citace už samozřejmě vidím, kde se stala chyba, kterou jsme po diskuzi s redakcí okamžitě opravili.
Došlo k editačnímu nedopatření.
Původní formulace zněla:
„Obsahuje z 95 procent metan, který má stejné chemické složení jako přírodní fosilní metan (CH4). Běžný zemní plyn obsahuje asi 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého (CO2) a další příměsi.“
Opravená formulace zní:
„Obsahuje z 95 procent metan, který má stejné chemické složení jako přírodní fosilní metan (CH4). Běžný bioplyn obsahuje asi 55 procent metanu, 40 procent oxidu uhličitého (CO2) a další příměsi.“
Věřím, že nám všem jde o přesné a pravdivé informace, přičemž v tomto případě nešlo o nic jiného než záměnu slov. Stávat by se neměla, ale přesto věřím, že ji lze pochopit. Práce redaktora jako každá jiná občas přinese chybu. Jde o to, jestli ji umíme vysvětlit a napravit.
Děkuji Vám. Za skupinu EFG
Barbora Formánková
Paní Kubátová, čtu Vaše články docela rád, protože přinášíte celkem pravdivé informace, ale dnes jste střelila kozla. Zemní plyn má metanu více než 90% a i další složky etan, propan atd. jsou hořlavé a výhřevné. Kdyby měl zemní plyn tolik CO2, jak uvádíte, tak bychom se z něj věru moc neohřáli.
Vážený pane Zajíci,
v rozhovoru se uvádí hodnoty C02 z hlediska takzvaného GHG faktoru, nikoli z hlediska C02 obsaženého v zemním plynu, respektive biometanu.
GHG faktor zmíněný naším výkonným ředitelem v rozhovoru vyjadřuje emisní náročnost jednotlivých zdrojů energie v ekvivalentu oxidu uhličitého (C02 ekv.).
Za skupinu EFG
Barbora Formánková
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Vážená paní Formánková, proč tedy přebytečný plyn spalujete když je tak bez emisni?
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Fléra, o níž hovoříte, slouží k tomu, aby spálila nadbytečné množství plynu, které by mohlo být z jakéhokoli důvodu nebezpečné. Je to standardní bezpečnostní prvek všech bioplynových stanic. Oproti celkovému objemu plynu, který podléhá fermentaci, respektive zplynování, je to zanedbatelné množství. Emise ze spálení tohoto množství plynu jsou v rámci celkových, až záporných emisí našich stanic, nesrovnatelně nižší oproti produkcí emisí odpadu ze skládek, který uniká do atmosféry. Důkazem o nízkoemisním provozu a produkci elektřiny, tepla a biometanu je tzv. ISCC certifikace. Viz např.: Odkaz .