Tuto metodu použili bulvární novináři už před více jak dvaceti lety na Pavla Vítka. Narychlo se dohodl s MF Dnes a oficiálně se s Janisem Sidovským veřejnosti představili na dvou stránce jejich magazínu. Tehdy měli rubriku kde se každý týden představila jiná partnerská dvojice.

Také bych souhlasila s tím, že děvčátko má sníženou pestrost stavy, nechce jíst co z domova nezná. Za sedm let co mi děti chodily do školky jsem s jídlonosičem byla nesčetněkrát a to co se mi nelíbilo by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Když tam byla dcera asi měsíc jedna učitelka měla problém, že dcera nejí pomazánky. Po nějaké době se v celé školce zavedlo, že byl koutek se suchým pečivem dostupný téměř celý den. Dále dcera do čtyř let jedla špenát, pak jako když utne mi ze dne na den řekla, že už ho nechce a dvanáct let jsem jí neviděla ho jíst. Doma používám široké množství různých surovin od polenty až k vepřovému/hovězímu jazyku.

Před osmi lety jsem pracovala pro jeden řetězec pizzerií. Naše prodejna byla v rámci obchodního domu a vedle bylo řeznictví. K nám si lidé chodili s krabicemi na kterých bylo několikeré použití viditelné na první pohled. Vedlejší, již zmíněné řeznictví, odmítalo zákazníkům dávat do vlastních nádob s odůvodněním hygienických nařízení. Jsou prodejny, které jsou ochotné ale sama toto nevyužívám. Před časem toto testovali v pořadu Černé ovce, byli i v zahraničí. Budu si epizodu muset dohledat, už nevím jak reportér v Německu dopadl.

Trauma až do důchodu a dodnes jí nikdo nechápe? Pokud se nepletu, pohádka až tak stará není když se vysílala loni. Takový titulek bych čekala u nějakého staršího díla. Ani jsme si jí s rodinou nepustili, vlastně každý rok v době vysílání pohádky rozbalujeme dárky, takže vždy jsme viděli jen začátek.

Když nastoupila v roce 2012 dcera do MŠ, platili jsme za kopírování výukových materiálů či tisk omalovánek. A nosili toaletní papír nebo papírové sáčky. Když tam o pět let později začal chodit syn, dcera mezitím nastoupila školní docházku, stal se z poplatků dar. A ten toaletní papír už po nás nechtěli. Na ZŠ zase po dceři chtěli ( 1. stupeň ) eurofolie, po synovi chtějí několikrát do roka papírové utěrky a kapesníky.

Zrovna včera v jedné menší prodejně místo tyčinek systém načetl jednorázové holítko a ještě jeden druh pudinku načítal nesmysly, naštěstí si pokladní všimla sama, že něco nesedí a začala kontrolovat vše co dosud namarkovala. Jednou se mi něco takového stalo i v Lidlu.

Knihu Pekárna s vůní skořice jsem četla a ano je to něco úplně jiného než knihy Julie Caplin. Ale zrovna u této jsem to podle anotace očekávala, zaujala mě v ní ta zápletka s babičkou a Halleholmovými. Jsem zvědavá i na její dvě pokračování.

Obě mé děti šly do školky s tím, že přes den již nespí. Jaký to však byl z mé strany omyl. Protože měli ve školce jiné povinnosti než doma, syn i dcera byli tak unavení že si v té školce zdřímli. Samozřejmě žádné z dětí nebylo trestáno za to, že jen leží a neusnou, to už je něco jiného když učitelka dítě potrestá. Ano, řešilo se, že by předškoláci odpolední klid neměli, ale za doby mých dětí k tomu nedošlo a nyní nevím, nikoho známého tam nemám. S jídlem je to jako u jiných dětí. Něco jedí, něco ne.

Na podzim jsem měla nemocného jedenáctiletého syna. Doktorka se sestrou se podivovali, že jsem ho s manželem nechali o samotě. Sestra říká, ano máte pravdu že ošetřovné je do deseti let. Ale v odůvodněných případech vám ho můžeme vystavit i na starší dítě. A taky mi ho vystavili. A jak paní KH píše o matkách samoživitelkách. Měla jsem kdysi kolegyni vdovu, děti 12 a 15 a nemusela o víkendech chodit na směny, tak jako my ostatní. Na druhou stranu chodila Po-Pá 6-14, zatímco my ostatní měli nárok na náhradní volno po víkendové směně. Co vím, tak často i takové děti déle studují. Měli jsme v jedné práci brigádníci co dělala už třetí učňák protože jí stát vyplácel sirotčí důchod i po 18 roce věku.

U nás ve městě teď provozovatel MHD, který předloni vyhrál výběrové řízení, musel zajistit autobusy se dvěma místy pro kočárek. Dřív nesměl brát víc než jeden. Je mi jasné, že ve špičce by se v autobuse stálo i kdyby byl autobus sedaček plný. Ale byla možnost ( nevím jak teď v nových podmínkách ) že i rodič s dítětem v nosítku měl stejné podmínky - jízda zdarma, jako kočárkáři a bylo to využíváno minimálně.

Mě jednou neměli na vrácení, ale to bylo ve tři odpoledne. Byla to menší pekárna s vlastní výrobnou. Prodavačka mě poslala do vedlejší prodejny, tam naštěstí měli. A pravidelně nemá na vrácení paní ve stánku s pečivem který mám po cestě na autobus když jedu na ranní směnu. Neříkám, že bych jí dávala tisícovku, ale kolikrát nemá co vrátit ani na stovku 😱 a tvrdí, že v pět ráno odevzdávala tržbu.

Dejte slovo Zemanovi, ten ví jak to tenkrát bylo!!

No já bych spíš řekla ty nejméně oblíbené. Pro mě to je ten o Banderovcích nebo ten s Květou Fialovou.

Povedený je třeba o ten o Hertě Černínové. Kde se mimochodem do titulků omylem dostalo skutečné jméno pachatele.

Z článku: Představa, že by si studenti sami vybírali, co je důležité se učit, byla nemyslitelná!

No vidíte, a u nás na gymnáziu uvažují o zavedení seminářů, kde by si žáci vybírali předměty podle preferencí VŠ. A jedna maminka na třídní schůzce říkala, že i tento systém tu již byl.

Jojo, hlídat si drobnosti v doméně. Jednou si takhle příbuzní zrušili pojistku a po čase jim ta pojišťovna napsala email, že nevědí kam jim částku poslat a ať emailem pošlou číslo účtu. Majitel pojistky - důchodce a jeho asi čtyřicetiletý syn naštěstí čekali na jiného příbuzného. Já je varovala, ať si zkontrolují adresu ( vždyť někde v papírech musí pojišťovna mít pojištencovu adresu, ne ? 🤔🤔 ) a ten co jim to zařizoval, že ať se nestarám. No naštěstí to skutečně byla pojišťovna, ale přijde mi zvláštní, vyžadovat takto číslo účtu. Už si ho mohli vyžádat při zrušení pojistky, nebo poslat složenkou.

Simona Kijonková Zásilkovnu založila, ale vlastnila v ní pouze 49%? Nadpoloviční většinu snad nechtěli ani ti investoři z pořadu který před časem vysílala ČT, byl tam třeba Ivan Pilný či Tokio Okamura.

Kdysi jsem při čekání ve frontě zaslechla, jak kadeřnice zákaznici řekla, že šediny nesmí vytrhávat nebo jich vyroste jednou tolik 🤔🤣

Já před lety viděla nějakou reportáž, kde paní Stránská povídala, že ten den byla ve škole. O úmrtí dcery se dozvěděla až když vstoupila z autobusu a na zastávce na ní čekali příbuzní.

Nevím jestli by si na paní Zdenu někdo vzpomněl kdyby jí čas od času nepřipomněl Kovy 🤔

Ze zkušenosti, někteří dodavatelé chtějí v hotovosti protože mají zkušenost, že zákazník neplatí včas. Výplaty na černo jsou též u menších provozoven běžné. Třeba jeden zaměstnavatel se ošíval když jsem chtěla výplatní pásku, naštěstí jsem pro něj dělala jen krátce. Ale bylo to na přelomu roku a když jsem pak řešila daňové přiznání, tak jsem se od účetní dozvěděla, že jí nepředal dokumenty které měl, třeba že si děti na sebe uplatňuje manžel nebo jako místo trvalého pobytu jí uvedl místo narození. Přitom ode mě vše potřebné měl.

Já jsem první návštěvu u gynekologa absolvovala v 16 letech. Sama, dobrovolně, právě z toho důvodu který uvedla paní Žižková. V nějakém letáčku jsem objevila tuto informaci. Rodičům jsem o tom neřekla, pouze spolužačce, která mě k jednomu přivedla ( bral bez objednání ). Ale i když jsem to chtěla, styděla jsem se a blekotala něco o tom, že nevím jestli jsem panna. O HA jsem požádala až o 3 roky později. Nyní chodím do ordinace, kde se střídají dvě ženy. Žádný zážitek, kdy bych řekla kdo je lepší nebo horší nemám. Jak říká paní Žižková na ty dotazy, jednou jsem doktorku překvapila otázkou na domácí test na rakovinu děložního čípku, tenkrát to propagovala Monika Babišová. Loni jsem se dotázala na nějaké informační letáčky pro dospívající, my dostávali ve škole balíčky od Johnson & Johnson. O ničem nevěděla ani sestra, prý snad pediatr, oni na gynekologii nic takového pro dívky nemají. Mám dceru v tomto věku, je přesně v tom obdobím kdy jsou jí rady dospělých k smíchu a při odbočení na nějakou osvětu prchá. Tak nevím co by mi na otázku potřeby gynekologa řekla.