Paní autorce bych doporučil zopakovat si učivo prvního stupně základní školy, aby pochopila rozdíl mezi číslem a číslicí. Nedělá mi sice problém počítat i v binární, osmičkové nebo šestnáctkové soustavě, test jsem zvládl na 10/10, umím si dokonce najít (to zpaměti nevím), že staří Řekové používali písmeno tau jako symbol (číslici) pro číslo 300, lambda pro 30 a gama pro 3, ale o "číslici 333" jsem ještě neslyšel. (Ano, dovedu si představit číselnou soustavu o základu větším než 333, případně nějakou jinou nepoziční, obdobnou římským číslicím, která bude mít symbol pro číslo 333, ale obojí mi připadá poněkud nepraktické.)

Hned v první otázce je "tradičně" chybná odpověď: Podle Wikipedie, na kterou se autorka odvolává, leží Sucre 2790 metrů nad mořem. (Stejný údaj uvádí česká, anglická i španělská verze; dál jsem nepátral.)Je sice i tak nejvýše položeným hlavním městem na světě, ale odmítám věřit tomu, že 2790 > 3000.

Dovolím si jen "technickou" připomínku: Velký pátek není (stejně jako Velikonoční pondělí a vánoční svátky), státní svátek, ale "ostatní" svátek - tj. je to den pracovního klidu, ale např. státní vlajky se při jeho příležitosti nevyvěšují.

Na to, že v testech paní/slečny Rostovské lze pokaždé najít aspoň jednu chybu, už jsem si zvykl, ale tentokrát se autorka opravdu "vycajchnovala". Netuším, jaký jiný účel než vyprovokování rozhořčené diskuse může mít takový "test".

Kde, prosím pěkně, přišel Pythagoras k fazolím, které pocházejí z Ameriky? Podle ilustrace použité v článku i podle vlastního textu ("bob fava") se jednalo o bob obecný - Vicia faba L.

Navrhuji přijmout jako axiom tvrzení: "Je-li autorem testu Blanka Rostovská, test obsahuje nejméně jednu chybu". Tentokrát stačilo přečíst si otázku č. 1. Pro autorku: viz např. Odkaz  .

Na otázku č. 4 jsem netipl "správnou" odpověď, ač na rozdíl od autorky mám z matematiky dvě státní zkoušky. Doporučil bych jí aspoň si přečíst heslo "Přirozené číslo" na Wikipedii, nebo aspoň následující odstavec - je skoro na začátku:

"Podle některých z používaných definic (např. standard ISO 80000-2) přirozená čísla začínají číslem 0 a označují tak celá nezáporná čísla (tj. čísla 0, 1, 2, …), zatímco podle jiných definic přirozená čísla začínají číslem 1 a označují tak celá kladná čísla 1, 2, 3, …"

Lidé s IQ vyšším než 145 tedy podle autora testu (resp. titulku) nejsou schopni znát význam těchto slov?

K první otázce: Kde je, prosím, to Hanácko? Že bych si tam někdy, pokud to od nás z Olomouce není daleko, udělal výlet.

Jinak na Hané se bramborám říká různě, třeba taky zemáke, nebo (zemsky) jabka.

Stalo se už "dobrým zvykem", že test na Seznamu musí obsahovat aspoň jednu chybu, I tady má autorka splněno: Žádná ze tří možností nabízených ve 4. otázce není správná. Pchjongčchang je oblast v Jižní Koreji, a tedy nemůže být hlavním městem té severní - tím je Pchjongjang.

Přemýšlím, k čemu by mi tak mohl být dobrý zadek JLo, a navíc, kdybych za něj musel platit. Prozatím jsem si vždycky nějak vystačil s tím svým.

Jak má čtenář vědět, která odpověď na otázku č. 6 je ta "správná", když se nabízejí dvě země, které té otázce vyhovují?

Proboha, nestrašte nás, že Trump bude i 49. prezidentem USA - jako by nestačilo, že byl 45. a je 47. Prosadit zrušení 22. dodatku Ústavy by pro Trumpa možná nebyl problém, ale za osm let, kdy se nejdřív bude ujímat funkce 49. prezident, už mu bude 86 let. (Připouštím, že 49. prezident by se teoreticky mohl volit už za 4 roky, ovšem to by znamenalo, že se toho D. Trump nedožil.)

Žádám, aby náš magistrát změnil diskriminační vyhlášku o poplatku za psa a vydal místo ní vyhlášku o poplatku za psa a fenu!

Na samoobslužné pokladně (chodím nakupovat do Billy, kterou mám nejblíž) vidím tři nedostatky:

1) Některé zboží na konci záruky (typicky balené pečivo nebo mléčné výrobky) bývá ručně označené slevou třeba 30 %, ale tuto slevu nelze na pokladně načíst.

2) Při nákupu nebaleného pečiva je třeba, pokud si nevyberete zrovna některý z asi osmi druhů, pro které je předvolba, proklikávat se seznamem, který má i několik stránek. Nehledě na to, že u některých druhů, které nekupujete často, může být problém vzpomenout si, jaký název byl napsaný na štítku u boxu - podle obrázku to nelze vždycky poznat..

3) Pokladna neumí přijmout mince a vrátit menší bankovku. Například: mám-li platit třeba 106 Kč a nemám stokorunu, mohu sice vhodit do pokladny napřed 6 Kč a potom vložit 200Kč bankovku, ale pokladna mi vrátí napřed těch 6 Kč, načež k nim přisype další mince za 94 Kč, místo aby mi vrátila celou stovku.

Přesto jako důchodce chodím radši k samoobslužné pokladně.

Rozumím tomu, že autor nemůže přijít Rusům na jméno. (Já také ne.) Ale proč ze jména Roman Busargin dělá Romnu Busarina? U křestního jména to může být překlep, ale příjmení je v článku napsáno chybně ve všech třech případech. Přitom odkazy v článku vedou na telegramový kanál se jménem "busargin_r", takže by to mělo "trknout" i toho, kdo nezná cyrilici. Jak potom mají čtenáři věřit tomu, že pan Švamberk správně tlumočí, co se na těch odkazech píše? Takto jen nahrává těm, kdo chtějí relativizovat ruskou agresi vůči Ukrajině a zpochybňovat podobné zprávy.

Domníval jsem se, že "pokoj" ve smyslu "klid" se slovensky řekne stejně jako česky. Zkusil jsem tedy Google Translator, ale ten dokonce i frázi "Dej mi s tím pokoj!" přeloží jako "Daj mi s tým izbu!"

Technická poznámka: Poslední čínský císař se nejmenoval Pchu I. (tj. Pchu První), jak se píše v článku a opakovaně i pod fotografií. To "I" je součást jména, jeho oficiální přepis do latinky (pinyin) je Pu Yi.

Jedna věc nebyla zmíněná ani v článku, ani v dosavadní diskusi: Domnívám se, že dítě, které se chce hlásit na gymnázium nebo jinou výběrovou školu, by se mělo účastnit soutěží typu matematická (fyzikální, ...) olympiáda. Jednak mu to dá možnost srovnání s vrstevníky z jiných škol, jednak si tím zvykne na zvládání stresu - úkoly jsou náročnější než ty, které řeší při běžném testu v rámci výuky, musí je zvládnout v časovém limitu, vyšší kola zpravidla probíhají jinde než jejich škole atd. Pokud se dítěti nepodaří uspět, prozatím se nic neděje, Pokud ano, pak k účasti v olympiádách se také (aspoň kdysi; netuším, jak je tomu dnes) přihlíželo při přijímacím řízení.

Dotaz na autorku: Co má loď na posledním obrázku společného s potopením lodi Wilhelm Gustloff?

Odpověď na otázku č. 7 mi připadá nelogická. Proč bychom se v zimě neměli setkat s izobarou? Místa se stejným atmosférickým tlakem snad existují, a tedy se i znázorňují na meteorologických mapách, celoročně. (Ona ta otázka vlastně ani nedává smysl - s jakýmkoli meteorologickým pojmem se můžeme setkat kdykoli, na rozdíl od některých meteorologických jevů.)