Vlastně se nestalo nic výjimečného. Tento způsob okrádání je naprosto běžný nejen ve státních, ale i v soukromých zařízeních. Rozklíčovat takové zlodějny vyžaduje systematickou práci, znalosti z oboru účetnictví, paragrafů obchodního zákoníku, osobní zkušenost s podnikáním (ideálně tu negativní, protože chybami se člověk nejvíc naučí), notnou dávku trpělivosti a odolnosti úplatkům, zastrašování atd. Tam, kde je takového člověka nejvíce třeba, tam ho nenajdete. Investigativní novináři sice často odvádějí kvalitní práci, ale jsou malí páni.
Zkuste si vzpomenout! V r. 2020 a pak i 2021, kdy bylo kvůli covidu významně omezeno cestování auty a letadly, tak např. v Praze zůstaly stromy déle zelené, neusychaly už v srpnu/září a v zimě tady dokonce napadl a držel se sníh několik dní. Vzduch byl mnohem dýchatelnější (dokud ho nepokazily ohňostroje)... V tomto roce se jen nad Evropou vznáší trojnásobek letadel ve srovnání s rokem před covidem. Podobné to bude s auty.
Až na to, že to jsou především ženy, které jsou od přírody naprogramované ke schopnosti bezpodmínečně milovat, a to zejména proto, aby se zcela obětovaly pro své (ale i příbuzné nebo i cizí dítě), odnosily ho, porodily, kojily ho, pečovaly o něj, nespaly kvůli němu, zestárly ve starostech a péči - a to nejen o ty děti, ale i rodiče své i partnera. A pak ji čekala zrada od muže nevěrníka, který to má přece v genech... Zamilovanost je v chemii, v hormonech. Např. je prokázáno, že žena se snadno zamiluje do toho, kdo ji (konečně) přivede k orgasmu, kdo ji ochrání před ostatními, proto dříve fungovaly domluvené sňatky... To muži svými historickými zálety a zlehčováním věrnosti způsobily, že ženy (aby nemusely být na práškách) "ztvrdly" a vracejí to mužům jako v zrcadle. Bohužel, necitlivost se projevuje i na vztahu k dětem a jejich výchově. City u žen vymírají. A protože příroda chce rovnováhu, začínají se množit citliví (přecitlivělí) muži.
Když mi bylo 9 let, ukecal mě sousedův 12 letý kluk, abych šla místo něj v sobotu roznášet noviny, protože on měl fotbalový zápas. Šla jsem. Sice na poště remcali, že jsem moc mladá, ale byla jsem vysoká a spolehlivá a neměli nikoho jiného jako náhradu. Osvědčila jsem se, kdekdo mi přidal dýško (hlavně v zimě), máma se styděla a ráno mi nedovolila si přispat, protože když jsem to jednou vzala, tak musím být v 7:00 na poště! Táta mě chválil, že si umím vydělat a našetřit... Nakonec jsem roznášela pravidelně až do svých 18, kdy jsem nastoupila na univerzitu. Co mi to dalo? Pravidelný pohyb za jakéhokoliv počasí, pocit zodpovědnosti, poznání lidí a často i jejich domácího cukroví nebo ovoce ze zahrady, víru, že si umím vydělat a abych stihla Studio kamarád, běžela jsem - a běh 10 km mi zůstal dodnes - no ale především mě to přesvědčilo o tom, že se chci živit hlavou a ne fyzickou prací. Nicméně fyzické práce druhých si nesmírně vážím.
Po předchozím činu si změnil jméno a oženil se... Chudák manželka, jeho děti (jestli jsou), celá rodina... Všímám si, jak se naše společnost u podobných případů soustředí hlavně na to, jestli byl sex legální či ne, jestli holka vypadala na víc a chtěla to... Kdyby se učitel uspokojoval v kabinetu s kolegyní, třeba vdanou, tak se zasmějeme, že? Možná by někdo záviděl, že to mohli dělat v pracovní době... A tam to začíná - morální aspekt a dopad na okolí nikde žádný.
Je třeba odbourat předsudky o tom, že kdo dá rodiče do pečovatelského domu, tak je nějaký vadný a nevděčný. Oni totiž potřebují neustálou a odbornou péči, ne jen pocit naší lásky. A láska ubývá, když je vyčerpávající a frustrující, vlastní rodina, práce a život jsou zanedbány. Je ale také nutné vybudovat pečovatelské domy takové, aby byla radost tam žít, kde je zachována důstojnost a soukromí, a stejně tak aby bylo příjemné pro příbuzné a známé jezdit tam na návštěvy. Odborná a laskavá péče personálu je nezbytná, a ano, je extrémně náročná, proto je to drahé. Některé domovy to tak už mají. Vznikají tam hezká přátelství, žádné osamění proti vlastní vůli. Proto prodat dům nebo byt a platit to z toho je naprosto v pořádku!
Teď je ale ještě je nutné, aby si to uvědomovali i ti naši rodičové, kteří ale bohužel vyrůstali s tím, že důchoďák je pro ně hanba a peklo, což tak dříve bylo a opravdu stále ještě někde je.
S problémem klesající porodnosti se potýkají všechny vyspělé země, čím víc jsou technologicky napřed, tím dříve je to postihlo. Zkuste si najít informace třeba o porodnosti v Japonsku. S tím rozhodně nemá nic společného současná vláda! Je to daň za to, že se nenudíme, nefantazírujeme o sexu, protože ho známe "ze všech úhlů" díky pornu na 1 kliknutí. Předčasně erotizovaná mládež je sexem znechucená, vnímá ho jako zdroj snadného zisku. Hormony už jen tak něco nevyprovokuje. Ani na to nemáme čas, protože ten nám užírá sledování všeho možného on-line. A mít dítě znamená věnovat se mu, sledovat ho reálně 24/7, ne jen on-line, když je na to nálada. Ráj pro "nadržence" starších ročníků, kteří ještě dokážou zblbnout mladou holku. Nebo ještě pro ty, kteří vyspívali v podmínkách nezahlcených vyspělou technologií.
Postrádám ještě jeden aspekt: Ženy, které se obvykle dožívají vyššího věku než muži, se často nedočkají vdovského důchodu po manželovi, protože ten manželku právě pár let před důchodem nebo v důchodu opustí a jde investovat do jiné ženy, která takto snadno brzy přijde k vdovskému důchodu. Totéž platí obráceně.
Korporátní psychopaté - Výborně o nich píšou autoři Robert Hare a Paul Babiak v knize Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce. Smutné je, že tito psychopaté nakonec zlikvidují nejen velkou firmu, ale často stojí za rozpadem jinak stabilních rodin. Slušní lidé proti nim nemají šanci. Ten, kdo zažil, ví. Kdo viděl seriál, možná právě pochopil.
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
A teď si představte, že jste žena, kterou doma tyranizuje manžel, najdete sílu se s ním rozvést a nedejbože požadujete výživné, a to u soudu, kde rozhoduje tento...
Pro existenci společnosti není nejhorší to, že se v ní děje bezpráví, ale to, že zůstává nepotrestáno.
1 odpověď