Popíši vlastní zkušenost :

Před léty jsem jako dědek před důchodem hledal práci. Na ÚP mi doporučili počítačový kurs pro uchazeče 60+. 2 dny nás lektorka učila zapínat pc, přihlásit se a zase vypnout. No byli tam i takoví, co to za ty dva dny nepobrali 🙂. Potom nás týden učili jak si napsat ve Wordu motivující dopis zaměstnavateli. Další dva týdny nás učili základy excelu.

Kurs se zakončil, dostal jsem osvědčení, že jsem IT "boryš". Samozřejmě jsem byl úplně marný, kurs byl na houno🙂.

Přišel jsem do kursu jako "hornická lopata" a odešel jsem zrovna tak.

To co mě chtěli naučit přes ÚP, jsem už všechno dávno uměl a naučila mě to moje dcera za jedno odpoledne doma 🙂.

Jaký jsem si odnesl poznatek? Jediný, kdo měl ze všeho užitek, byly pracovnice ÚP a pořadatelé těchto kursů (většinou známí těchto pracovnic).

Všichni si udělali značku "splněno" a shrábli nemalou dotaci od státu. Vzpomínám na ně se slzou v oku 🙂.

Napsal jste to hezky a plně s vámi souhlasím!

Máte to s bábi velmi podobné, jako vy. Máme svůj dům, děti už jsou z domu, životní náklady minimální. NIKDY jsem se neměl tak dobře, jako teď v důchodu. Nekouřím, nepiju, mám své koníčky, dětem nic nerozdávám (mají slušné vzdělání a vydělávají o dost více, než máme my se ženou), prostě krásné a spokojené stáří, díky Bohu. Dnes už jen s úsměvem vzpomínám na roky práce na šachtě v podzemí, na náš obchůdek s potravinami i na práci na našem hospodářství při dobytku. Co jsem v životě dělal, dělal jsem rád a na všechno rád vzpomínám 🙂.

Náklady paní Silvie mi přijdou úplně v pohodě a věrohodné, držím palce.

Jako to, co tu někteří píší, je pro mně mimo chápaní. Pokud se doma vaří a část surovin je z domácí zahrádky, tak se dá stravovat docela levně (vlastní zkušenost).

Zase abyste něco měli doma, musíte doma pracovat a to se mnohým nechce. Prostě jsou rodiny, kterým stačí na slušné žití 60000 kč měsíčně a ještě ušetři, taky jsou rodiny, které mají problémy vyjít měsíčně se 150000 kč, ale to už je jen jejich problém. Takový je prostě život.

Krásný večer při fotbale. Do poločasu jsem podřimoval, začátkem druhého poločasu jsem tvrdě usnul a probudil jsem se až po fotbale.

Kdybych takhle "makal" v práci, tak bych tam musel peníze nosit, aby mě nevyhodili.

Z rozhovoru s vojákem z povolaní z misí....

"Pokud jsem šel do misí v Afghánistánu, v Iráku nebo kdysi v Jugoslávii, tak mi doma šel plat 40-50000 měsíčně a na misi jsem k tomu dostával 5-10000 dolarů/měsíčně.

Bylo to někdy o hubu, ale jinak pohoda a za ty koruny, no neber to?

Na Ukrajinu ne, tam to je fakt o pysk."

Není toto pravý důvod nechuti? Čest vyjímkám, ale hodně vojáků uvažuje takhle.

Dnes plat cca 50000 kč v hrubém se dá vydělat celkem v klidu doma a vo tom to je 🙂.

Je to hrdina! V politice přes 30 let, 20 let ve "fuj" Evropském parlamentu a vidíte, všechno vydržel 🙂. V EU za těch 20 let "zarobil" minimálně 120 milionů kč (průměr od 0,5 mil/měsíčně) a prozřel, až se musel rozloučit s evropským "korýtkem". Není první ani poslední.

U nás se takovým bojovníkům za národní zájmy říká "kulevaloš" a tlučhuba 🙂.

Německo se probouzí velmi rychle se zbrojením do reality. Nikdo nechce, aby k nim přišel cizí voják nepřítel, vykopl vám dveře okovanou botou, vás s rodinou zastřelil, vyraboval vás majetek a zbytek spálil. Kecy "já bych se s nim nějak domluvil" jsou holé nesmysly. V každé válce vítěz bere vše, platí to od počátku lidstva! Jediná jistota je být pořádně vyzbrojen a chránit si svoji rodinu.

O migrantech víme své. Klidně přijďte, jsme celkem bezpečná země, ale jen takoví, co něco umí, chtějí pracovat, netahají nám tady své náboženství, nejsou pro nás hrozbou. Hlavně přijít legálně s doklady, legálně pracovat. V opačném případě pochytat, zavřít do lágrů a vypakovat, odkud přišli.

Prosté a jednoduché 🙂

.

Hned po ránu přes slzy smíchu skoro nevidím na monitor 🙂.

Pro takového platí jen "ČSD" (člověče seď doma).

Borec je podobný tomu frajerovi, co šel do bor""lu na gru"áč.

Šéfová mu povídá, že u nich se provádí všechno potmě a každý s každým a může si všeho užít bez omezení dosyta. Borec vpadne do temné místnosti a po hodině se ozve řev. Co to tu máte za bor""l, já už 3x kou"il a ještě ani jednou nekukal? 🙂.

Neberte všechno tak doslova.

Třeba herec Karel Heřmánek, když umřel, zůstal po něm majetek přes 100 milionů.

Podobně, když umřel Přemek Podlaha, zůstal po něm majetek přes 60 milionů.

Prostě, kdo všechno nepřechlastal a neroztočil s lehkými děvami, tak nezůstal s holými rukami. Těch příkladů je docela hodně, nemají se všichni špatně a nejdou všichni po žebrotě 🙂.

Jsem už starý dědek. Podle toho, co jsem dnes tady přečetl, jsem byl na své děti despota, tyran, dá se říci skoro terorista. Vždycky jsem odpovídal za výchovu svých děti a co jsem řekl, bylo pro ně zákon, který se musel respektovat. Dřel jsem se svou ženou na našem hospodářství a děti MUSELY pracovat s námi. Zároveň jsem pracoval jako havíř na šachtě a později ještě pracoval jako OSVČ ve svém obchůdku. Děti jsem fyzicky netrestal (kromě pár facek), ale mnohdy jsem na ně řval jak na lesy, neměly to se mnou jednoduché. Na druhé straně jsme všem dali peníze na VŠ a dnes jsou z nich učitelé a zdravotníci. Také jsem nikdy nelitoval času, který jsem věnoval svým dětem (fotbálek, kolo, malé výlety do okolí, karty a různé deskové hry).

Děti se s vnuky stále vracejí k nám domů, máme se rádi, ale do jejich životů se nepletu. Mám takový malý "poradní" hlas, ale rozhodnutí je vždy na nich a tak to má být. Tak nějak si představuji štěstí a pohodu.

Miluji "investiční" poradce, kdy investuji moje peníze ber rizika u sebe. Když vydělají, berou pěknou provizi.

Když prodělají, tak "sorry jako", nevyšlo, ale to je jen tvůj problém, já jsem v dobré víře blabla...

V 70tých létech jsem si koupil pár hektarů pozemků i s domem za 0,20 Kčs/m2. Dnes mám nabídky cca 1000 kč/m2. Ani nechtějte počítat zhodnocení za ty léta 🙂

Jinak paní přeji vše nejlepší a držím palce. Aby se daly vydělat slušné peníze v kadeřnictví, musíte toho hodně umět a pěkně se "obracet" a dbát o svou klientelu.

Konkurence totiž nikdy nespí 🙂.

Cena vypadá lákavě, třeba to bude i dobré (podle různých dochucovadel). Každé zboží si najde svého zákazníka. O vývaru si nedělám velké iluze, ale kostka masoxu, pár nudlí a trochu dochucovadel to spraví. Polévka z kuřecích skeletů taky pro mně asi nebude, ale udělat fazolovou polévku v kotli, vyvařit tam uzené kosti, proč ne? Hlavní jídlo za 50-80kč jde udělat v pohodě a hlavně ve velkém objemu.

Spíše mě zaujal ten stánek. Pokud obsluhuje někdo z rodiny, nemáte stůl, židle, neřešíte světlo, teplo, nemusíte umývat nádobí, neřešíte úklid, vše dáváte jen do krabiček a jíte maximálně na "stojáka a vaříte jen jako bokem, jde to.

Hlavní náplň k podnikání je přece rozvoz firmám, které mají jídlo pro své zaměstnance a náklady si odepisuji z daní. Potom to jde bez problémů.

Prosím, nepleťte si to s restauraci, tam jsou úplně jiné náklady!

Text je pravdivý. Byl jsem havíř čtvrt století, vydělával jsem i 4x více než chlapi na povrchu. Na šachtu jsem šel místo vojny a v rekordech jsem vydělával peníze o kterých se mnohým ani nezdálo. Práce v rubáních (těžba v uhelných slojích) a čelbách (budování chodeb k novým uhelným slojím) byly těžké, nebezpečné a náročné. Nebylo žádnou výjimkou, že jsem měl 25-29 šichet za měsíc, ale ta dřina mi za ty koruny stála, nedám na svoji, dnes neexistující, šachtu dopustit.

Dnes, jako starý dědek, vůbec nechápu, jak jsem v těch podmínkách mohl pracovat tak dlouho. Tehdy jsem však byl mladý, brzy jsem se oženil, měl děti.

Hlavně jsem se však chtěl s rodinou uživit a zabezpečit se na stáří. Díky Bohu, všechno se mi povedlo a dnes jsem šťastný a spokojený důchodce!