Alma Mater: FFUK / Stav: vdaná feministka / Děti: mám - a jaké! / Povolání: přece to "poslání" / Hobby: Historie, Literatura, Biologie, Cestování, Umění
Je normálka, že když vám v něčem neni dobře, tak jdete jinam. Jen ty děti bohužel jinou možnost nemají, evidentně takto Vánoce netráví vůbec rádi a jsou v tom nedobrovolně. Vaše sestra má možná potíž s nastavováním vlastních hranic, včetně ohledů ke svým blízkým, ale svobodná výchova tohle rozhodně není. Ta by vypadala tak, že i puberťáci mají možnost rozhodovat o podobě svátků a že i oni jsou v nich dobrovolně. Věřte, že pokud by se cítili rovnocenně, tak ani blbé kecy, ani mobil u večeře by se nekonal, pokud by se rozhodli přijít. Už jen to, že musí s vámi do kostela, i když by radši nešli, je prostě totálně nakřivo.
Jistě - nutit jít do kostela s rodinou někoho, kdo nechce, je hloupé. Na druhou stranu existují pravidla slušného chování (mobil u stolu, způsob rozbalování dárků atd.), na kterých je naopak potřeba důrazně trvat.
A co ty děti, které ty koncentráky zažily, ty neměly psychickou újmu? Jsou to dějiny, a ty se mají připomínat.
Samozřejmě měly - a většinou doživotní. A jistě, že se to MUSÍ připomínat - ale tehdy, kdy jsou na to děti dostatečně psychicky zralé - což je tak kolem 15 let. Proto se i u filmů a knížek doporučuje minimální vhodný věk. Vskutku to není hlavně kvůli explicitnímu sexu, vyobrazení násilí a utrpení je daleko větší zátěž na psychiku.
1. České děti podle mezinárodních srovnávání PISA a TIMSS patří k těm nejméně zatěžovaným žákům domácí přípravou ze srovnávaných zemí.
- Podle školského zákona školy smí domácí úkoly zadávat i vyžadovat jejich splnění - takže s tou dobrovolností to není tak úplně pravda. Školy dokonce smí i DÚ známkovat. Pouze nesmí být známky z DÚ převažujícím a hlavním podkladem pro klasifikaci, a nesmí nevypracovaný DÚ hodnotit pětkou.
- Nikdo po rodičích nechce, aby s DÚ dětem pomáhali. To je dokonce kontraproduktivní, protože DU je pro učitele zpětnou vazbou, do jaké míry žáci látku pochopili. Po rodičích se pouze chce, aby dohlédli na to, ŽE dítě DÚ vypracuje, nikoli na to JAK ho vypracuje. A jestli je tohle pro rodiče problém - tak patrně někde ve výchově něco podstatného "prošvihli". Dítě by mělo plnění domácích i školních povinností totiž považovat za samozřejmé. Pokud má rodič problém ho k nim "dotlačit", je to doklad selhání ve výchově - a měl by se nad svým stylem výchovy zamyslet.
A neprotirecite si trochu? Říkáte, že k pochopení aktuálních záležitostí je potřeba znát ty předcházející, ale záměrně tohle těm dětem odeprete. Já si ještě pamatují, jak jsem to ve škole vnímal. Samozřejmě že poslouchat příběhy ze starověku a středověku je zajímavé - snad právě proto, že je to velmi abstraktní a v podstatě odtržené od současné reality. Stojím si za tím, když říkám, že můžete děti zkoušet z letopočtů a takzvaných historických událostí, které se musí naučit nazpaměť, ale spojitost se současnou realitou jim v 99.9% uniká - případně se jí naučí zpaměti taky, kvůli potřebě pochvaly, nikoliv že zájmu o historii. Nevím, proč by jeden kus historie měla děcka chápat a jiný ne. Asi bude chyba jinde.
Osobně vinim tento systém z toho, že mě vůbec nenaučil chápat realitu, to až život sám - a bylo to velké rozčarování.
A nestavět dům od střechy, to je ale právě ono. My stojíme v současnosti, to je naše zem, ta střecha je ta hluboká minulost
Nikdo (a fakt myslím, že nikdo) děti už dneska nezkouší z letopočtů. Já osobně jsem spokojená, když se trefí do století. CO komu kdo odepře, proboha? Prostě v historii je potřeba postupovat tak, jak se ubírala - brát dějiny "pozpátku" nedává smysl - protože události pak nedávají smysl.
Pokud by školy učily toto, tak by to bylo super. Bohužel to tak není. V páté třídě musela dcera umět vyjmenovat všechny Přemyslovce. Stejně jako se teď v šesté učí stále spoustu nepotřebných informací nazpaměť jen kvůli písemce. Někteří učitelé nejsou schopni podat látku v souvislostech a zajímavě. Jen říkají to, co je v učebnici. Takže takový přírodopis dceři vysvětluji v souvislostech já, protože na to mám vysokoškolské vzdělání. Ale co děti, které nemají studované rodiče, kteří by jim mohli dovysvětlit to, co ze školy nechápou a jen nesmyslně memorují zapsaná data. Pokud neznají souvislosti, tak jsou tyto informace naprosto zbytečné, protože jak rychle je do mozku natlačí, tak rychle zase zmizí. Naštěstí nejsou všichni učitelé takoví, ale bohužel jsou zatím v menšině.
Memorovat Přemyslovce se nevyžaduje ani na druhém stupni, takže buď to není tak, jak říkáte ...a nebo tu vlastivědu učil někdo, kdo to učit nemá. Což je ale dneska běžná věc...protože učitelů je málo, aprobovaní a kvalifikovaní chybí - takže ty "méně důležité" předměty se často dávají učit "komukoliv", kdo je "po ruce". A věřte, že bude nejspíš ještě mnohem hůře. Sborovny stárnou, mladí se do školství nehrnou - nebo po pár letech odchází - buď nevydrží s nervy (protože to je hodně "o nervy" - snad ještě více s rodiči než s žáky), nebo dostanou někde nabídku podstatně vyššího platu. Takže - pokud se něco radikálně docela brzy nezmění, co by učitelskou profesi učinilo pro mladé schopné lidi atraktivnější - tak celý systém českého školství narazí s rachotem do zdi. A to, že dětí bude v příštích letech ubývat nám nepomůže - učitelé ubývají daleko rychleji. Za pár let začne do důchodu odcházet až 5000 učitelů ročně, kdežto všechny ped. obory a fakulty jich vyprodukují ročně maximálně 2500. A z toho třetina vůbec do školství nenastoupí a třetina do 5 let školství opustí. České školství je zatím drženo "na zádech" učitelů-srdcařů - ale těm pomalu docházejí síly - a chuť, protože MŠMT a NPI jim práci spíš komplikuje než co jiného.
Inu, nesouhlasím ani v jednom bodu.
- Současnost je výchozí bod, ze kterého se díváme do minulosti, nikoliv naopak. Tedy pochopení současného stavu by měla být počáteční otázka, postupné noření se do historie odpověď. Je nanejvýš sporné, kde určit bod počátku při opačném postupu.
- Irelevantní. Pokud mohu děti učit o Křižácích, nevím, proč bych je nemohl učit o holocaustu.
- Studená válka apod. Opravdu nevím, čím jsou dějiny 20. století natolik nepochopitelné. Osobně v tom vidím spíše potřebu kantora mít bezpečný odstup. Děti bych nepodceňoval, vše záleží na výkladu. Naopak učil bych je o tom co nejdříve. Dokud kolem sebe mají dědečky a babičky, co to pamatují.
S tím, že nesouhlasíte, asi nemohu nic dělat. Takže vám jen napíšu, že mám za sebou 20 let praxe ve výuce dějepisu, kdy jsem zkoušela jak různé postupy, tak různé metody. Zároveň jsou i v různých profesních a didaktických skupinách - a všichni máme shodné poznatky. Moderní dějiny mladší děti ani nebaví - ani jim nerozumí, taková výuka ztrácí jakoukoliv efektivitu a je vlastně zcela zbytečná. Ono i ten věk 15 let je poměrně "na hraně". Moderním dějinám se měl věnovat čas především na SŠ - a nikoli tam jet znovu výuku "od pravěku". ad druhá námitka: Nesmysl. Pochopení novějších záležitostí vždycky vychází z jejich příčin - a ty jsou v minulosti. Nikdo nepochopí brutalitu Francouzské revoluce, když nebude znát životní podmínky francouzských poddaných PŘED ní. A situaci s poddanými ve Francii nelze vysvětlit bez znalosti utužení absolutistického systému o cca100 let dříve. A důvody utužování absolutismu nelze pochopit bez povědomí o náboženské reformaci a Třicetileté válce...atd. Události logicky vyplývají jedna z druhé, barák nelze stavět od střechy.
Nevím, jak se učí dějepis dnes, ale mně vždy přišlo absurdní, jak zdráhavě se vykládá to nejpodstatnější, tj. historie posledních několika desetiletí, zatímco události předminulého tisíciletí se vykládají s kamennou jistotou. Navíc se začínalo někde od pravěku, a to podstatné přišlo až na konec, jako takový jakoby bonus. Když už byl člověk z nepříliš věrohodné nalejvárny znavený. V přemýšlivém dítěti to nebudí velkou důvěru - stejně jako zcela scestný výklad matematiky, fyziky a často i chemie. S tím jsem se setkal tedy já, třeba je to dnes lepší.
Někdo tady psal, že většina dětí nemá vlastně o nic pořádného zájem, a tedy je potřeba do nich pod tlakem lít zbytečná data, aby se naučili šlapat brázdu a neměknul jim mozek. To je jedna z nejsmutnějších věcí, co jsem kdy četl nebo slyšel. Pochopitelně takový názor získává desítky srdíček. Škola udělala svou práci dobře. Tenhle rezignovaný cynismus mně vždy lezl krkem. A z principu věci budu vždy hájit a podporovat jakýkoliv podnět vyzývající české školství, jakkoliv je blbě napsaný. Vždyť se podívejme, kde jsme. Kolik lidí nedokončí VŠ. Jaká je produktivita našeho průmyslu. Jak každou pitomost musíme kopírovat ze západu, protože tady nikdo není schopný nic vymyslet nebo prosadit. O potřebě reformy školství už roky hovoří všichni úspěšní podnikatelé. Ale my, naučení ze školy a priori nemyslet, si to budem furt přichvalovat a vesměs se vyvyšovat nad ty, kterým ten systém tolik nesednul.
Moderní dějiny se učí "až nakonec" z několika vážných důvodů. 1. Nikdo by moderním dějinám nemohl porozumět, pokud by nevěděl, jak se společnost do této situace dostala - vyvinula. Nikdo nemůže pochopit revoluce, když netuší, co byla šlechta, buržoazie, proč máme patriarchální a ne matriarchální, nebo třeba polygamní, rodinné zřízení. 2. Děti dříve než v 9. třídě nejsou na pochopení moderních dějin dost psychicky zralé. Zkusit vykládat třeba dvanáctiletým dětem o holocaustu by bylo téměř za žalobu za psychickou újmu. problémy Studené války a rozděleného světa, rozdíly v ekonomice socialistické a kapitalistické - to prostě mladší děti nemohou pochopit.
Úkolem základní školy je připravit děti na základní porozumění světu kolem nich - a připravit je na další, už profesní, vzdělávání - učební obor, SŠ a třeba i VŠ. Pokud mají ty patnáctileté děti porozumět světu kolem sebe, musejí umět funkčně číst, psát a základní "kupecké" počty a pochopení finančních zákonitostí. Musejí mít reálnou představu o tom, jak fungují věci v přírodě a ve společnosti, jak a proč vznikly významné kulturní památky a hodnoty, které nás obklopují, jak funguje technika kolem nás, jak funguje stát a státní orgány, měli by znát svá práva a povinnosti jako občané. Měly by pochopit zásady zdravého životního stylu, rozumět tomu, jak funguje jejich tělo, jak fungují mezilidské vztahy, rodina, partnerství, demokracie. Nejde o nějakou "super odbornou" úroveň - jde o porozumění běžnému tematickému textu v médiích, běžné informační tabuli na naučné stezce nebo kulturní památce. Jde o porozumění běžnému návodu k použití, informacím od státních orgánů, od lékaře, od zaměstnavatele. Měly by také získat zásady samostatnosti, odpovědnosti, vytvořit si pracovní návyky a sebekázeň. Tohle všechno se jim škola snaží předat. Nicméně - je k tomu potřeba, aby tuto snahu rodiče a společnost aspoň nesabotovali, když už se na tom často nechtějí podílet. Podrývání autority školy a učitelů, neustálé rozporování všech pravidel a snaha dětem "ulevovat" a získávat různé výhody a "vyšlapávat jim cestičky" vede k pravému opaku. Dehonestace škol a jejich často zcela nepodložená a laická kritika v médiích vede pouze ke snižování podpory škole ze strany rodin - a pak k odchodu učitelů.
Příjde mi to v pořádku z jakéhokoliv důvodu, kdy se rodič (ať už je policistou či nikoliv) domnívá, že dochází k porušování práv (nejen) jeho dítěte. Pokud k porušování práv dítěte dochází, pak je nahrávka pravděpodobně jediný způsob jak tomu zamezit, jinak dojde na "tvrzení proti tvrzení" a věc ustrne na mrtvém bodě a k porušování práv může dál docházet. Pokud k porušování práv dítěte nedochází - v čem je pak taková nahrávka závadná? Opět zdůrazňuji - pokud nedojde ke zveřejnění nahrávky, pak je právní situace složitější.
Co se před katedrami děje tak "tajného", že to rodiče dětí nesmí za žádnou cenu vědět?
Spíš, než jako učitelce, by mi to vadilo být rodičem některého z těch dalších dětí (spolužáků), protože oni byli tím pádem nahráváni také. A představa, jak si nějaký polda, nebo kdokoliv jiný, kdo může být úchyl, nahrává mé dítě, je mi z duše proti srsti.
Nic na učitele neříkám. Říkám to, že děti už nechteji dělat nic, vše je utalacuje a obtěžuje chápu, že mají spousta kroužků atd. Ale řešit DOBROVOLNY úkol odposlechem. Přišlo by vám normální, že byste byla pozvána do ředitelny na kobereček, protože přišli rodiče a stěžovali si že říkáte, dceři Terezo ? Ona to nemá ráda říkejte ji Terezko. Učitelky odpověď jmenuje se Tereza jmenuje. To už není ani k smíchu.
Naprosto souhlasím.
29
Sledujících
0
Sleduje
29
Sledujících
0
Sleduje
Dovolím si nesouhlasit. Při nepochopení probírané látky rodič může svým laickým způsobem do vysvětlit. A u mé druhorozené svetry, která měla vývojové poruchy učení byla naše pomoc přímo vyžadována i poradnou.
Obojí se našim dětem vyplatilo, protože se mohly přihlásit na jimi vybranou školu, kterou už bez naší pomocí obr úspěšně ukončily a za mladší ještě nejdřív bezproblémové vystudovala bakaláře a po zpřísnění podmínek i magistra.
Starší dcera u svých školou povinných dětí postupuje stejně
1 odpověď
Alma Mater: FFUK / Stav: vdaná feministka / Děti: mám - a jaké! / Povolání: přece to "poslání" / Hobby: Historie, Literatura, Biologie, Cestování, Umění
123
Sledujících
2
Sleduje
Alma Mater: FFUK / Stav: vdaná feministka / Děti: mám - a jaké! / Povolání: přece to "poslání" / Hobby: Historie, Literatura, Biologie, Cestování, Umění
123
Sledujících
2
Sleduje
Ok. Samozřejmě, pokud dítě potřebuje pomoci, tak mu rodič, pokud to dokáže, určitě pomůže. Ale rozhodně by neměl dělat domácí úkoly "za" dítě - i když je to možná někdy rychlejší a pohodlnější varianta. Protože takový DˇU je jednak úplně k ničemu, jednak děti vedeme k podvádění a jednak uvádíme učitele v omyl - pokud bude DÚ "bez chybičky", usoudí učitel, že děti látku bez problému pobírají a je možné dát třeba test nebo postoupit dále. Zatímco když učitel vidí, že se s tím děti ještě "perou", tak bude daný jev dále procvičovat.