"Hanba není pro nás, je pro ně." Odvážné a správné. Bravo. Stále se mluví o ponížení oběti, ale je třeba změnit úhel pohledu. Na nejnižší úroveň klesl ten, co čin páchal, ten dosáhl tak hlubokého ponížení, ze kterého není návratu. Paní Pelicot děkuji za nesmírnou odvahu a hrdost, kterou projevila svým rozhodnutím, vystoupit s celou kauzou veřejně. A přeji, ať dosáhne svého cile.
Pokud chce lékař pečovat o klienty veřejných zdravotních pojišťoven, pak musí být hodně retro. Cenu jeho práce (a frekvenci výkonů, kombinace výkonů apod.) určuje pojišťovna. Takže zatímco soukromník nezvedne zadarmo ani telefon, a je to tak v pořádku, tak lékař tzv. na pojišťovnu dělá mnoho úkonů skutečně zadarmo, a to nejenom těch čistě administrativních, ale i expertních. Za mě je naprosto v pořádku, pokud u lékaře platím za každý výkon, na který veřejná zdravotní pojišťovna není dosud schopna (nebo nechce, nevím) vytvořit kód, tedy neexistuje jeho ohodnocení. Ráda zaplatím např. za online objednávkový systém (když voláte o termín do ordinace, stráví s Vámi sestra/lékař na telefonu nějaký čas a dělá to přitom zadarmo), za ultrazvuk navíc (pojišťovna uhradí jen určitý počet za rok), za odeslání receptu podle mého přání na e-mail/SMS (lékař také musí platit za software (licence, update apod.), který tyhle elektronické vymoženosti zvládá. Je smutné, že klient pojišťovny většinou vůbec neví, v jakém rozsahu si může "dovolit" péči např. u ambulantního specialisty a má lékaři za zlé, když po něm žádá poplatek.
To je zvláštní. Neumím si představit, že bych odešla bez svého zvířete (kočky/psa/křečka..). Bez většího přemýšlení bych je brala s sebou, přestože by se třeba následně ukázalo, že bude velká potíž se o ně řádně postarat. Na druhou stranu nevím, co bych dělala, kdybych měla hospodářská zvířata, nebo třeba teraristická zvířata, rybky... Těžko asi soudit.
Neumím si představit svět, kdy bude povinnost mít dítě/děti, protože si to žádá aktuální nastavení důchodového systému. Vlastně se to tak nějak očekává už nyní (jen se to nikdy nepojmenovalo), tím víc, čím větší problémy ohledně důchodů vyplouvají na povrch. Pokud to tak má být, pak je potřeba kompletně změnit výchovu budoucích generací a už od útlého věku potomkům vštěpovat tuto povinnost. Aby to pro ně bylo něco tak samozřejmého, jako že dýchají. Něco, nad čím se nepřemýšlí, prostě to tak je. Těžko teď "obviňovat" ty dobrovolně bezdětné. Já sama mezi ně patřím. Nikdy jsem nepocítila žádnou touhu po dítěti. A co když bude v budoucnu takových jedinců víc? Lze pouze spoléhat na nějakou biologickou potřebu člověka mít dítě?
Jak vlastně přemýšlí pár, který si pořizuje vlastního potomka? Jde o nějakou pudovou záležitost, kdy není možné odolat té touze mít vlastní dítě, část mě a část tebe, nějakého pokračovatele, nebo jde o racionální úvahy o tom, že se o mě někdo bude starat v stáří, podpořím důchodový systém, podpořím lidskou populaci? Nebo je to obojí? Osobně si myslím, že je to ta první varianta, nazvu ji romantickou. Třeba je čas na to, změnit od základu důchodový systém - na stáří si bude muset spořit každý. Nebo zavést zákonnou povinnost mít potomka pro všechny, kteří jsou reprodukce schopni, což mi přijde šílené.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A kruh se uzavřel. Máme to zase pěkně zpátky.