Šidilo se před socíkem, šidí se dnes a šidit se bude jak to jen půjde. A nešidili šmahem všichni prodavači, byli i poctivci. Ale prodat se muselo prakticky vše, co prošlo, na to byli vedoucí rasi. A riziko prodavače, že narazí na kontrolu z ČOI, bylo taky velké a pokuty citelné. Také chléb měl spotřební lhůtu 72 hodin, takže se mohl normálně prodávat 3 dny. A ten chleba ale taky týden dobrý vydržel.

Dnes nešidí ani tak prodavači, když je skoro všechno balené, jako rovnou výrobci nebo obchodní společnosti, které si u výrobce zadají složení i váhu, nejlépe co nejmenší za co nejvíc. A až kvantita začne moc bít do očí, sníží se kvalita. Nebo nejlépe všechno dohromady.

Takže srovnání? Menší výběr, větší kvalita. Nebylo hůř ani líp, jen jiné.

Všechno se po čase vrací.

To, že z několika dětí si rodiče vychovali líné příživníky, neznamená, že celá generace je stejná. Tam, kde jsou děcka vedená správně, ví, že když něco chtějí, musí si na to vydělat. Válet se za peníze rodičů, není čím se chlubit. Prázdná budoucnost, prázdný život.

Z dílenské práce jsem si občas vzala domů nějaký nepovedený výrobek, který jinak normálně končí v odpadu, ale vždy s vědomím a dovolením vedoucího.

V obchodě tohle neexistovalo, tam jste jako zaměstnanec první na řadě v podezření z krádeží a svou pověst si musíte neustále udržovat, namátkové kontroly všeho jsou časté. Když jsem pracovala v kantýně, odepsané se mohlo konzumovat na místě, ale ne odnášet domů. Ovšem každá jídelna nebo stravovna to může mít nastaveno jinak, někde se zbytky vezmou domů a fungují jako bonus k mizernému platu a zároveň se neplýtvá jídlem, jinde po tom šlapou a raději to vyhodí do popelnice, než aby si někdo přilepšil. Další věc je, jestli se té kuchařky nechtěli zbavit a záminka byla na ráně. Každopádně pravidla určuje vedení a tam už záleží, na čem bazíruje. Podle mě odnesení zbytků by neměla být krádež, ale mělo by to být s vědomím a dovolením vedení. Krádež by byla, kdyby kuchařka šidila na váze porcí, aby zbylo hodně.

To je zákon, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Jak chtějí prodejcům dokázat, že o kazítku věděl? Kazítko se přece zpravidla projeví až po konci záruky. A výrobce to nepostihuje, takže příčina problému dál může zůstat. Kompletně o ničem.

Už roky dělám něco podobného, když zbude bramborový knedlík. Nakrájím na kostky a opeču na sádle. Lze použít do spousty jídel.

Máme na zahradě jak chrousty, tak i zlatohlávky a také se tam objevují velcí roháči, kteří také mají podobné larvy kdekoliv je trouchnivějící dřevo, kterým se živí. Necháváme to žít, ničeho není příliš a naopak pomáhají spíš rozkládání kompostu a jako potrava pro ptáky, kteří tam žijí. To víc škody v záhonech udělají mravenci.

Bububu, bojte se a plaťte supermarketům. Stejně z tohoto světa živí nevyváznete. Ještě nikdo svůj život nepřežil. A zemřít zdravá a nevědět na co, to by mě vážně naštvalo.

Pokud je rostlina jen nalomená, jde ji narovnat a v místě zlomu něčím zpevnit, třeba jednou nebo dvěma špejlemi, velmi volně omotanými nití nebo isolepou. Rostlina se zahojí a zpevnění jde celkem brzy odstranit. Když jsem vylamovala větší zálistky (vlky), píchla jsem je do země až po první listy a zalila, velmi rychle pustily kořeny a byla další úroda.

100%, přestože to jsou seriály z dětství mých dětí.

Moc hezky napsané, děkuji

asi sedm let jsme bydleli na vesnici, kluk chodil ven s kamarády od sedmi, ale museli být spolu. Někdy se najedli všichni u některého z kamarádů, jindy mi přišli všichni k nám a dostali oběd u nás. Pak jsme se přestěhovali do města a do deseti let se musely děcka držet kolem domu, max. na blízké hřiště nebo v okolí.

A když se do těsta přidá nastrouhaný kousek slaniny nebo Gothaje, budou excelentní.

Kdo všechno má máslo na hlavě?

Za život jsem byla u čtyřech gynekologů. Dvakrát doktorky, které se asi učily u Mengeleho, jeden doktor, výjimečně empatický, jemný a citlivý a nakonec jedna paní doktorka, která je tak neosobní a přitom zároveň jemná a skoro nic není cítit, že mě její chování uklidňuje a necítím se být otravný kus masa, ale respektovaný člověk.

Autor článku je dobrý sepysovatel.

Existují ostnaté pásy na vrch plotu proti kočkám nebo vodorovné volně rotující válce, přes které kočka nepřeleze.

Kočky nesnáší pach tee three oilu, takže kam ho kápnete, tam kočka nejde. Je olejovitý, takže v hlíně nebo máznutý na plot vydrží poměrně dlouho a velmi silný, takže ho stačí opravdu jen máznout prstem nebo pár kapek do vody v ostřikovači rozprášit.

Pokud dáte někam do rohu zahrady sypkou zeminu nebo větší hromádku štěpky, kočky by mohly chodit na záchodek tam, místo do záhonů. Lze tam i nakapat kozlíkové kapky, které je vábí a udělají místo lákavější než ten záhon.

Existují plašiče zvířat se senzorem pohybu. Možností je mnoho a nenásilných, jen popřemýšlet.

Rybenky jsou celkem neškodné, mají rády vlhkost a tmu a živí se zbytky rostlinných organických látek, má ráda papír, zbytky mýdla, celulózu, žere i plíseň v koupelně, ale vydrží hladem i rok. Pokud se nepřemnoží někde v knihovně, není potřeba je hubit, živí se i roztoči z prachu, takže i nějaký užitek mají.

Nejlépe by udělal, kdyby se tam nechal sám zavřít a byl týden bez vody, dva bez jídla. To by dokázal, že mu na utrpení zvířat opravdu záleží a sám by věděl, co předvádí. A bez trápení zvířat. Jinak je to stejné, jako když ochránci zvířat demonstrují v kožených botách a jedí u toho hamburgry.

Zase staří lidé překážejí?