Dělají to všechny národy bez rozdílu. Češi mi ještě přijdou umírnění. Jsou národy, které si udělají vlastní švédský stůl a pak po nich zbydou hory nesnědeného, rozpatlaného jídla. Dobří v tom jsou Turci i Bulhaři. Ti vždy utvoří tlupu nanosí vrchovaté talíře a z nich jedí všichni společně. Naopak Čech si nandá na talíř jen pro sebe.
Pán redaktor bude nejspíš letecký turista, který letěl v letadle asi jen ve snu! Při přistání na JFK let z Londýna, byli většinou pasažéři z USA a ti taky tleskali. Pilot jim za to poděkoval, asi z toho měl i trochu radost. K tomu jídlu v letadlech, opravdu to za moc nestojí jídlo teda lepší z domu, jestli se někomu něco podaří do letadla pronést, ale řízek v alobalu to určitě nebude!
Jídlo se do letadla brát může, jen ho většinou musíte sníst na palubě. Např. v USA by vás s ním nenechali vystoupit. S pitím je to horší, někde vám ho nechají někde ne.
Joudové s prominutím. Když nevím jestli mi vydrží zásoba inzulínu na dovolené, tak nikam nejedu. Ale to ne, pojedeme za každou cenu, pak brečí, ale hlavně že mají selfie od móóře na Insta a FB
Aha, a můžete mi prozradit jak mám v lednu, když si kupuji dovolenou, vědět, že v červenci nebude inzulín dostupný? Jsem diabetik a inzulín už není více než rok. Doktor vám více než na 3 měsíce nenapíše a tak každých 1/4 roku pořádám turné po lékárnách v ČR. Zvláštní je, že v zahraničí je. Navíc ten inzulín potřebuji ať jsem v ČR nebo v zahraničí.
Děti jsou dneska strašně zmlsané. Polévky z domova většinou neznají, ani žádná normální jidla. Jedly by jen hranolky, pizzu a burgry. Žádná jídelna nemůže konkurovat restauraci. Když se to rodičům nelíbí, tak ať jim vaří doma a do školy dávají krabičky. I v cizině mají děti obědy z domova a to; ve školkách.
do hypermarketu chodím jen z naprostého zoufalství a nutnosti koupit něco, co nemají ve večerce v blízkém městečku, kde nejen že má člověk živého člověka za kasou, ale navíc je to člověk, co se tupě neptá, jestli mám aplikaci, ale sám ví, pro co tam chodím tak sám řekne, kdy přijde jaké zboží, pochválí mi vlasy a říká dobrý den a nashledanou. o kus dál je podobně osobní farmářská prodejna, kde si koupím místní kuře místo babišáka a místní mlíko místo madeťáka.
jako dobrý, ale zkuste to např. v Praze, Brně atd.
Tak se mi zdá, že je to taková psychologická hra. Ta úplně zbytečná informace na konci článku, o počtu aplikovaných injekcí.. Takové to mimoděk podsuneté, že vlastně vůbec nevadí dostat 43000 injekcí. Taková ta příprava na tu posilující bůstr dávku s pořadovým číslem 27666. 😂
A představte si, že fakt nevadí. Mám diabetes už několik let protože nemám slinivku a denně si píchám inzulín min.4x někdy i vícekrát, takže za rok min. 1460 injekcí do břicha a fakt mi to nevadí, naopak žiju celkem normálně.
10
Sledujících
0
Sleduje
10
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Sešity zdarma? To rozhodně ne. Dostali jsme od školy seznam, od rodičů peníze, a šupky dupky di papírnictví.
Učebnice byly zapůjčené, poškození bylo třeba zaplatit.
A pracovní sešity? Pokud slouží k tomu, aby se do nich psalo, těžko je může skoka chtít na konci školního roku zpátky.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ale ano, bylo všechno do školy skoro zadarmo. Sešity, knihy, vodovky, tužky, základní pastelky, čtvrtky na kreslení, písmenka v 1.tř. atd. Kupovala se jen aktovka, penál, obaly na knihy a sešity. Jo a ještě kufřík na potřeby na kreslení. Družina byla také zadarmo. Jsem ročník 64.
1 odpověď