Pracovala jsem ve firmě, která měla sice více než 100 zaměstnaců, přesto jsme se hodně znali, atmosféra byla výborná. I nejvyšší ředitel chodil mezi nás, potřásl rukou, zeptal se jak je. Měli jsme kontakty na centrálu, spolupracovali jsme a bylo fajn. Pak se firma spojila s jinou, vznikl korporát, změnilo se vedení, nejvyššího ředitele neznám, když meziředitel po mně něco chce, tak i když okolo mne projde, neřekne mi to a nevysvětlí, ale dá to za úkol mé nadřízené. Ztratila se lidskost. Na centrálu víceméně už volat nesmíme, mají toho tolik, že už to ani nestíhají a mnohokrát už nejsou milí jako kdysi, asi proto, že je na ně větší tlak. Tím se ale všechny úkony prodlužují a odnese to spotřebitel. Není i už zde tak hezky jako dřív.
Ať už s tím něco udělají, proboha. Když uháckuju třeba kuře, ze 100% atestované bavlny, nemůžu ho prodat ani jako dekorativní předmět, protože to vypadá jako hračka a na hračku musí být přísné a drahé atesty. A přitom nic nehrozí. Tohle vypadá jako cukrovinka a v pohodě??? Tohle si děti můžou vzít omylem. Někdo jim to ze srandy nabídne a neštěstí je hotové.
Jééé, zrovna je kečup a není tam Wade? To je škoda, určitě by říkal, jak se to skvělé a že jste dali na jeho rady 😄. Jinak langoše doma děláme už přes 30 let. Na Slovensku babička vyškemrala recept, v té době nebyl u nás nikde k sehnání. Původně ho tam dělali bez kečupu, jen s česnekem a sýrem. Teď už teda děláme i s tím kečupem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Toho prince snad nakreslili podle staršího vnuka. Jako by mu z oka vypadl.