Rád bych přidal komentář pro naše skvělé kuchaře ohledně kuřecích pařátků. Možná se budou divit, ale toto jídlo se jedlo dříve i v Československu. Buď byly pařátky uvařené, nebo upečené. Stejně jako slepičí hřebínek například. Pocházím z vesnice a tato jídla se standardně podávala. A ne jen u nás. I v Rakousku atd...P.S. a je to dobré :-)
taky na to vzpomínám, mňam
Ano, babička je spolu s ostatními droby uvařila ve vývaru. Pak jsme jedli polévku a ona si na tom s dědou "pochutnávala" během jídla. Vždy se mi navalovalo....
Přesně, nám je taky babička ve vývaru vařila a my děti se o ně praly, nám to chutnalo moc. Mňam, dala bych si je spíš než ty škubánky. Někdy nám je babička ještě před vařením omotala vypraným drůbežím střívkem.
Samozřejmě! Jinak on je manažerem luxusní restaurace v Sydney, tak má jakou profesní deformaci...
Ooo, chodí k vám opisovat. Kouká, co by mohl u sebe nabídnout, protože australská kuchyně neexistuje. To je pocta 😉 Jen to bude podávat přímo v pravidelné misce, aby to bylo souměrné. No a nakrájet brambory na stejné kusy, tak jako zkusit to může, ale bude mít hodně zbytků. 😊
A byla šance alespoň některé z nich přesvědčit, ať alespoň dospoří těch 24/60 měsíců, aby se nepřipravili o vlastní naspořené prostředky, resp. i dříve vyplácenou státní podporu?
Většina má dospořeno, vždyť možnost penzijního připojištění skončila před více než 60 měsíci. A ti, co náhodou dospořeno neměli, se přesvědčit dali. Ale je jich minimum.
no myslíte že tak vypadají ženy po rakovině v rodině jsme je měli bože chraň mám k té nemoci respekt ale ale není za tím něco je pravda že určitě má tu nejlepší péči což se každé ženě nedostane nedávno kolik jich odešlo jen u nás byli tady taky děti
To snad není možné, vy jí snad přejete, aby jí bylo zle. Trochu se nad sebou zamyslete. Také byste si měla zajít na kurz psaní českého jazyka.
Pracovala jsem ve firmě, která měla sice více než 100 zaměstnaců, přesto jsme se hodně znali, atmosféra byla výborná. I nejvyšší ředitel chodil mezi nás, potřásl rukou, zeptal se jak je. Měli jsme kontakty na centrálu, spolupracovali jsme a bylo fajn. Pak se firma spojila s jinou, vznikl korporát, změnilo se vedení, nejvyššího ředitele neznám, když meziředitel po mně něco chce, tak i když okolo mne projde, neřekne mi to a nevysvětlí, ale dá to za úkol mé nadřízené. Ztratila se lidskost. Na centrálu víceméně už volat nesmíme, mají toho tolik, že už to ani nestíhají a mnohokrát už nejsou milí jako kdysi, asi proto, že je na ně větší tlak. Tím se ale všechny úkony prodlužují a odnese to spotřebitel. Není i už zde tak hezky jako dřív.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
..., to jako myslíš Tomáši vážně??? Husu z Lidlu!? Jednou jsme ji měli, došel jsem k poznání, že... je velký omyl, myslet si, že se husy vykrmují, aby když je upečeš, abys si pochutnal na lahodném masíčku a posbírané sádlo pak na chlebu..., božská mana. Jo, domácí, anebo od prověřeného chovatele. Jednou nás doma zlákala "AKCE v LIDLU", koupili jsme husu..., a zjistili jsme, že se dá husa chovat a krmit ne na maso, ale "na kosti". Po její upečení, vypadala jak egyptská mumie... A že manželka husu upéct umí...
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jsem si říkala, jak to asi chutná, když to stojí stovku kilo. My máme domácí a vyšla nás na dvojnásobek.