Zase píšete o něčem, co jste nezažil? Ach jo. Brannou výchovu jsem zažila na vlastní kůži. Jestli měla probíhat ve školce?....tak to nevím. Na základce na mě vyběhnou vzpomínky, kdy jsme v maskách dělali slony a měli z toho prču. Vyhlášení planého poplachu (asi 1x ročně) jsme brali jako ulejvárnu z výuky.... A pochoďáky?..ty byly fajn, končily opékáním buřtů. Fakt to na nás dětech žádné následky nezanechalo.... Na střední škole jsme tento předmět už neměli ,o)
Nejhorší vánoční pohádka je Slíbená princezna s hodnocením 21%. Princezny, které vypadaly jako lehké ženštiny...a vůbec milion přešlapů. Hlavní princezna, kterou hrála tenkrát ještě neznámá M. Dancingerová...ještě že to negativně neovlivnilo její další kariéru, je to skvělá herečka... Za tuto rádoby pohádku měl dostat režisér aspoň přes prsty...
Ja mam na starosti pacienty v jejich domacnosti, takze s nimi bydlim a staram se o ne cely den, jeden den v tydnu mam volno, vzdy mam na starosti jednu pani, takze mam na ni cas, nejsem vystavena zadnemu casovemu tlaku a stresu jako pecovatele - osetrovatele v pecovatelskych domech, kteri maji na starost nekolik pacientu na smenu. To bych nazvladla Svoji praci si mohu rozvrhnout dle jejich diagnozy, povahy a zdravotniho stavu. Mela jsem stesti, ze me dosavadni pacientky se nechaly umyt, osprchovat, vymenit plinu, plenkove kalhotky bez problemu.
Akorat jednou jsem poznala pana, ktery se v zadnem pripade nenechal umyt, osetrit, byl schopen i fyzicky napadnout. Takze jsem odesla. Ranni hygiena u lezici pacientky mne zabere 40 minut, pokud je nocni plina spinava od vykalu, tak i hodinu, muzu si dovolit pracovat pomalu.
Ma kamaradka pracovala v pecovatelskem dome, kde mela na kazdeho pacienta vyhrazeno 10 minut v ramci ranni hygieny.
Také pracuji u klientů doma...sice ne celodenně, ale...opravdu vím, co tato práce obnáší...
Starala jsem se o pacientky s Alheimerovou chorobou v terminalnim stadiu, ktere jsem doprovodila i do jine dimenze, pokud to bylo prijatelne pro obe duse, u me rozhoduje vzdy pacienka, pokud me prijme, coz se pozna jiz behem prvniho pracovniho dne, tak se o ni staram peclive az do jejiho skonu, aniz by me to zatezovalo. Pokud me pacientka neprijme, tak se po par dnech sbalim a odejdu o dum dal, coz se mi take take ojedinele stalo. U nemeckych lekaru a reditelu pecovatelskych sluzeb mam respekt, chvalili me a vazi si me prace. Je nekolik druhu demence. V demenci se odrazi povaha cloveka, ale i jeho prozity zivot vcetne traumat, ktera vypluji v teto nemoci na povrch, proto jsem vzdy trvala na predlozeni anamnezy pacienta vcetne jeho nemoci, jeho zalib a osobniho zivota, abych mohla predejit stavum agresivity a uzkosti. S psychofarmaky nepracuji a s tezce traumatizovanymi lidmi rovnez ne, napr s zenami, ktere byly znasilnene v obdobi 2. svetove valky, nebot se nenechaji prebalit, umyt, jsou velice agresivni, coz je pro me demotivujici, nebot jim nemuzu pomoci tak, aby to bylo prospesne pro obe duse.
Jedna pani prozila napr. bombardovani Essenu, takze jsem ji kazdou noc prebalovala pouze za pomoci baterky, jinak hrozilo, ze prokrici celou noc, nebot rozsvicene svetlo v mistnosti by ji pripomnelo bombardovani.
Druha pani chtela pro zmenu vyhodit vanocni stromek z okna, nebot se chtela pomstit za to, ze nedostala zadny darek k Vanocum na rozdil od jinych devcat, tak jsem to vyresia tak, ze jsme byly bez vanocnoho stromku, a byl rovnez klid.
V sociálních službách pracuji 8 let, vděčnost od klientů nečekám, je fajn, když jsou spokojení...
A vyměnit ink. kalhotky si často nechtějí nechat ani klientky, které Vámi popisovanými traumaty neprošly, bohužel to u diagnózy Alzheimera bývá...
Ta pacientka je pekna striga, takovy charakter ma ve sve povaze, chudak pan, ktery se o ni stara 24 hodin.
Pan mel pani rict, ze se takhle chovat nebude, ze dela akorat ostudu, mel otocit vozik a jet s ni smerem domu, i kdyby rvala jako tygr!!!
Doma ji mel sprazit slovnim kartacem s tim, ze jestli jeste jednou takovymhle neomalenym zpusobem vystri ruzky, tak se o ni bude muset postarat nekdo jiny. V pripade jestli si takove hrube chovani z jeji strany necha libit dal, tak skonci v drevenem pyzamu velice brzo, drive nez ta nevdecna baba.
Vim moc dobre o cem je rec! Ja se staram o pacientky jakozto 24 hodinova sila v Nemecku, bydlim s nimi a staram se o ne. Za tech 14 let jsem mela pouze jednu pani, ktera nebyla vdecna, tato pani nebyla vdecna k nikomu (ani k synovi, ani k lekarum a k ostatnim zdravotnikum). Ja jsem se ji nebala, rekla jsem ji durazne strucne, jasne, vystizne sve! Baba zacala posleze natahovat a byl klid!
Ostatni pacienty jsem v klidu a miru postavila do late, byli vdecni.
Pet pacientek jsem doprovazela i paliativne, pred odchodem do jine dimenze mne podekovali za moji peclivost, empatii, svedomitost, duslednost, laskavost.
Očividně jste se ale nestarala o nikoho s pokročilejší demencí
Díky za pobavení, článek ve mně vyvolal velký úsměv. Cože jsem to tenkrát asi tak jedla, z čeho moje babička vařívala ty ňamky?....no samosebou, že z masa.... tenkrát se sója a jiné podobné hrůzy nevyskytovaly. Určitě nebyl takový výběr jako je dnes, ale opravdu nikdo nehladověl. A telecí maso bylo na jídelníčku celkem často...nyní na něj a jeho cenu jen s úžasem zírám.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Ono by bylo fajn (osobní zkušenost), když člověk zavolá sanitku k těhotné partnerce, protože ji praskla voda, aby operátorka na lince se člověka nesnažila přesvědčit, že má partnerku do nemocnice dovézt sám. Sanitku poslala až po otázkách typu, a nemůžete ji odvézt sám? Někdo z rodiny? Soused? Atd...
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
No nevím...ženám doma praskne voda často a kdyby měli všichni volat záchranku... to není život ohrožující situace, to se běžně stává