dožili se dnešních dnů tak jako my? Dožili. Tedy prokázali minimálně stejnou schopnopnost přežití. No a co se týče budoucnosti, tak vzhledem k tomu, že nejvíce svojí spotřebou a způsobem života ke znečištění životního prostředí přispívají tzv. vyspělé země a nehodláme to nijak změnit, tak bych si tím vaším tvrzením nebyl tak jistý.

Flegr strašil právě proto, že se oprávněne jako evoluční biolog bál, že epidemie může skutečně smést obrovské množství lidstva. Bál se toho, že lidé umřou úplně zbytečně. Moc dobře ví, jak banální virove či bakteriální infekce dokázaly zdecimovat celé kontinenty, zredukovat populace na polovinu nebo na úplný zlomek. Udělal dobře, že lidí strašil. Jako vědec, který má rád lidi, bych jednal stejně. Jinak jsou lidí jak ovce na porážku. Na španělskou chřipku nemuselo vůbec umřít tolik lidí, kdyby chudáci tušili, co mají dělat. A co se týče morových ran, kéž by lidé znali obycejne mýdlo... Kromě lidí vidí Flegr ve své praxi, jak i jakékoliv jiné živočišné druhy v různých koncích světa dokážou takřka vymřít, když se prostě nepostesti. Zrovna včera jsem četl o jednom druhů ptáků příbuzných tučňákům, kterých během pouhých poslednich 10 let vymřela celá polovina populace. Je rozdíl se bát jako malé dítě, které neví, co ho čeká , a jak vědec, který ví, jak velký to může mít dosah. Pro ty, kterym se to pořád ještě zda k smíchu, podívejte se na film Božena (o Boženě Němcové s Geislerkou v hlavní roli). Až tam uvidíte všechny ty naše národní obrozence, jak jeden za druhým v mladém věku zkape na plicní tuberkulózu vcetně manželek, dětí, babiček a dědů... Jestli si myslíte, že epidemie neumí pročesat populaci, když se s ní nic nedělá, tak jenom věříte na zázraky. A schvalne se podívejte, kolik po vyhlášení samostatného Československa umiralo denně lidí ne někde na bojištich, nebo na barikadach, ale ve vašich městech, v každém z nich...

dříve, než by se stihli smísit s Afričany a předali jim tak neandrtalsky gen.

Ale to je proste přirozenost lidského druhu. Díky tomu přežije. Tedy až do skonání světa, tedy nejpozději, kdy vyhasne Slunce ,ale nejspis mnohem dřív. Pokud budete mít deti a děti vasich děti budou mít děti klidně s někým z Indje či Afriky, zvysi si tím naději na schopnost mít děti i v dalších generacích a tedy i na přenesení vašich genů o desítky možná stovky generaci dál. Jednou se o vás či o mě bude sice psát jako o lidech s 3 procenty krve neandrtalcu , kteří se smisili s Afričany bez příměsí neandrtálské krve no a vzniknou zase lidé s příměsí neandrtálské krve...jestli zrovna vydrží ten gen,který je zodpovědný za bílou pokožku, je otázka: to asi bude záviset na tom, jestli víc lidstvo potrápí globální oteplení, nebo doba ledova, která se zřejmě spustí následně. Ale je to tak důležité? Jak vidno, k tomu abychom byli bílí, nám stačí pouhá 3 procenta neandrtálských genů. Neandrtálci vyhynuli, protože prostě byli jiná vývojová větev člověka, které se v nových podmínkách nedařilo. Přežila jiná vývojová větev, těch kteří přišli z Afriky, jejíž součástí jsme tedy i my. A od našich bratranců máme alespoň na 3 procenta. Ale my, tedy dnešní lidé a to jak ti v Africe, tak jinde už jsme součástí jen 1 lidského druhu. Jsme stejný lidský druh. Ten který přežil. Všichni jsme prisli z Afriky, jen nekteri z nas mají ještě ten neandrtalsky gen. No a až se smísí lidé z Afriky úplně i stěnu ostatními že zbylých kontinentů, budou mít ten neandrtalsky gen úplně všichni. Nemám totiž pocit, že by Afrika precislila Ameriky, Evropu a Asii natolik, že by lidé z těchto kontinentu vyhynuli

Vždyť se zkoumá. Mitochondrie. Vždyť celé dnešní lidstvo pochází tuším, že ze 7 žen pojmenovaných jako Eva, každá z jineho období, z jiného místa , ale všechny mají linii potomků až do dneška. Jsou to jediné ženy z celé historie, jejichž genom nevyhnul.

Tak to je princip vědeckého bádání. Sbírání střípků informací. Postupně, jak se najdou. A na tom stavět dál. Buď potvrdit anebo vyvrátit. A na tom potvrzeném opět stavět dál. Čím více se toho ví, tak se v každé další iteraci, tedy po zjištění noveho poznatku vylíhne opět několik možností, které je třeba zase jednu po druhé vzít, zkonfrontovat a potvrdit nebo vyvrátit. Dobrá zpráva je, že nic, co se vybadalo, neskončí v koši. Díky tomu, že spolu vědci kooperují a čtou, co mezitím objevili jejich kolegové. Zároveň to, co se zatím nepotvrdilo, ještě neznamená, že se nepotvrdí později, nějakou jinou metodou, nebo az bude více poznatku. Ale vycházet se může jen z potvrzeneho. A ano, i to potvrzené, se jednou za dlouhý čas podaří vyvrátit, nebo významné rozsirit. Jen díky tomu, že to ti lidé vystudovali, že tomu oboru rozumí. Tomu se pak říká převratný objev. Zároveň ale ten posun ve znalostech lidstva sama o sobe je obrovsky. Je to takřka kouzelný svět plný překvapení.

Vidím to dost podobně. Izolovanost mohla mít i mnohem prozaičtější důvod: je dost možné , že se jedny opice chtěli zmocnit všeho, co měly ty druhé a sli na ně klackem. Dost možná, že je proszez jako konkurenční druh zgenocidovali. Anebo skutečně, nově příchozí byli mnohem životaschopnější a lépe připraveni na klimaticke změny tehdejší doby. A odkud vlastně přišli Neandrtálci? Jak vypadali když přišli? Kdy vymřeli a jak vypadali již tedy víme... Zároveň si ale vždy říkám, že věda ze své podstaty musí stavět jen na tom, co reálně zjistila. Nic jiného nemá. A tak usuzovat z pouhych 7 lidí na celou populaci mě přijde jako velice malý vzorek. Má druhou stranu je to zároveň to jediné, všechno, co máme. Přemýšlím, jestli ty 3%neadrtalce v každém z nás od jižní a severní Ameriky přes celou Eurasii až po Austrálii a Nový Zéland je tedy zodpovědných za ten náš neafrický zjev: tedy obvykle světlejší pokožku či vlasy, ve zjednodušení rudou, bílou a žlutou, vlasy které netvori chomáčky...

Žasnu nad tím, jak málo jsou dnes lidé solidární mezi sebou. Tohle nebylo v naší historii nikdy. Ani za první republiky, dokonce ani za komunistů, ani v 90.kach. vím to podle mých prarodičů a rodicu. Češi jsou dnes cyničtí, nepřející, bez špetky lidskosti. Člověk neustále čte nějaké příběhy o tom, jak nějaká korporace nějakého obyčejného člověka odrbala. Jako nedávno ten supermarket ve Švýcarsku toho nebohého mladíka, studenta, který tam byl na pozvání na kongresu. Domů nakoupil několik čokolád, u samoobslužné pokladny zaplatil a vzal si na ně papirovou tašku, tak jak byl zvyklý z domova. Globální svět, řeklo by se... V okamžiku na něj vyrazila ostraha a donutila ho zaplatit na místě obrovskou pokutu za krádež papírové tašky!!!! Asi 200 CHF, za tašku, která nema prakticky žádnou cenu ... S tím, že jinak prijede policie. Jako kdyby mu ostraha nemohla slušně a s omlivnym úsměvem na rtu jen říci, že tašku je třeba zaplatit....Mluvcí obchodního řetězce správnost postupu potvrdila. Zákazník má navíc zákaz vstupu do řetězce na asi 3 měsíce. To asi v Brazílii zrovna nebude problém ... A v ceskych diskusích se našlo dost mameluků, kteří ten švýcarský přístup schvalovali. Mam za to, že je to ten typ lidí, ktery by byl schopen ustřelit hlavu vlastnímu kamarádovi, kterej udělal žert a chtěl je překvapit a skočil přes plot na zahradu, místo aby čekal u dveří, kdyz se mu zrovna vybila baterka v mobilu.... Bože jaká bude asi generace našich dětí, když je takhle vychováváme k tomu, aby byly na sebe jak psi

No, 30 let cestuju a razítek z různých raritních míst jsem hlavně v mládí nasbíral v pase hodně. V 90.kach ale málokdy dělal někdo s takovými věcmi problém. Tím méně letecká společnost. To byly doby, kdy chamtivost a snaha odrbat obyčejného člověka byla spíše vzácností. Vždyť ani kufry se tenkrát ve velké části světa ani nevážily, nikdo neřešil, že máte v kufru o 2 nebo 3 kg navíc, hlavně že šel zapnout... Tady je šílené, že ta letecká společnost vidí, že je to indicka rodina z Británie, která letí do Indie a pak zase zpátky, a přesto jim dělají problém, přestože samotná Indie a nakonec ani samotná Británie (pro zpátečkou cestu) s tím nemá problém ... Ale je pravda, že teď v 50 už jsem prostě posera, kterej nemá nervy na to, aby ho kvůli blbosti někde zastavili a tak už si tam žádná upomínková razítka nedávám a trnu hrůzou, protože na pasovém oddělení me donutili sundat brýle, takže sám sebe nepoznávam 😉 ale přál bych lidem aby se potkávali všude a lidským přístupem. Teď mě to o úplně došlo: před těmi 30 lety se člověku lidé na přepážkách a úřadech většinou snažili poradit a pomoct. Nezištně. Ne uškodit. Vzdycky se našel někdo, kdo primhouril oko. Lidi drželi při sobě. Tohle už dneska není. Úřady a úředníci jsou nastavení tak, aby vám podkopali nohy.

No, pokud vám dítě pomaluje nějakou stránku cestovniho pasu, nebo ho prokousne pes vaší sestřenice, nebo někdo polije doklad treba kafem, klidně v kavárně na letišti nebo letuška či soused v letadle, tak přestože údaje i fotografie zůstaly čitelné a dost možná byla poškozena úplně jiná stránka, může se vám stát, že už nepoletite zpátky. Protože vás letecká společnost nevezme. A to je dobře vědět. Priste zvážím, jestli poletím Qatar Airlines až se budu rozhodovat o nákupu letenek. Raději létám se společnostmi, které si zákazníka váží.A článek pošlu i mému kamarádovi ve Španělsku, který s nimi často léta do Bangladese.

Jo, ono se tomu totiž obecne v angličtině říká trip. I kdZ jedete navštívit příbuzného před operací. Ale trip je i business trip.

Já bych chtěl vidět vás, jak byste sporil s rodinou v Anglii. Mám tam známé, oba pracují v kanceláři, střední management, on Ir, ona Češka (v Česku vystudovala pedagogiku angličtinu, ekonomiku, 10 let praxe jako personalistka v bance, v Anglii 13 let personalistka v kanclu).Jsou tam 15 let. Mají 3 syny, jednomu je 17, dvojčatům 14. Stěží uhradí nájem malého domku v menším městě, školní obědy a jídlo pro 5 člennou rodinu doma. Žádné restaurace. Staré ojeté auto. Kamarádka je general, žádné rozhazování, žádné plýtvání jídlem. Starší syn už chodí na brigádu do Mc Donalds. Na dovolenou nejezdí. V létě v sobotu či neděli s tím starým autem jedou k místnímu moři. Na dovolené jednou za x let jen ona s dětmi, u kamarádky Češky na severu Nemecka. Na týden. Naprosto chápu, že indická rodina po zaplacení letenek, účtů za bydlení, nějakých dárků pro příbuzné se poté, co musela vyplaznout další 4000 liber dostala do mínusu ...

Nebuďte primitiv. Aby pak ve světě neříkali, že my Češi máme všichni mentalitu jako vy. Každá země a její obyvatelé jsou jiní. Zaplaťpánbůh. Dovedete si představit, že by bylo všichni jako vy? ;-)

Kompenzace nevyužitých letenek není žádné gesto, když k letu nemohli nastoupit navíc z důvodu, že jim v tom zabránila sama letecká společnost. Navíc kompenzace byla jen 2000 Liber, za letenky, za které dali 2000 liber. kdežto za nové letenky se stejnou leteckou společností o pár hodin později a se STEJNYM PASEM (!) museli zaplatit 4000 liber.

No, mám obavu, že je to pravda. Stalo se to memu spolužákovi s kazasskym pasem. Také měl dva. Pro každý pripad. Ještě před pár lety to nebyl problém. Pak mu to způsobilo obrovský průšvih. ..

Střílet by měli mít možnost lidé jen na střelnici, případně myslivci na honu. V Británii nejsou povolené ani ty střelnice. Zbraň si na střelnici pouze zapůjčit, po ukončení střelby na střelnici zbraně vrátit. Zbraně tedy vůbec nemusí lidé vlastnit. Stačí, když je vlastní střelnice a za těch nejpřísnějších podmínek, např. v gesci armády jsou provozovány. Jen tak lze zajistit bezpečí a zároveň umožnit lidem se tomuto sportu věnovat. Stejně nikde jinde než na střelnici, nebo myslivci v lese střílet nesmí.

A ministr Jurečka, křesťan, slavil až do rána a furt je ještě ministrem... A ministra zodpovědného za vnitrni bezpečnost, Rakušana ani nenapadla úplně základní otázka: takže kolegy ze zasahovky jste poslali do všech budov školy, ano? A David Kozák, ten útočník, pár let předtím ještě nadějný, za své mimořádné dobré práce oceňovaný student, člověk s velmi silným sociálním citenim, se v průběhu let zbláznil, a nakupoval zběsile zbraně, což uniklo úplně všem-psychiatrum, ministerstvu, prodejcům zbraní.... Ministryně Černochová a s ní většina české populace má dokonce radost z toho, že lidé drží zbraně... Nedivím se, že paní profesorce je ze všeho špatně a smutno. Ještěze má další 2 dcery. Kdyby měla jen tu jednu, neměla by už pro koho žít. Znovu se vracím k tomu Jureckovi. Že mu není stydno. A ještě za takových okolností lhal ...

Ano, přesně. Kéž by se člověk z Prahy dostal primejma vlakama do hlavních mest EU.

Ale na dálnici musíte dávat pozor, řídit, sedět a po mnohahodinové jízdě jste vyčerpaný. Ve vlaku se projdete, dojdete si do jídelního vozu , seznámíte se se zajímavými lidmi. A to je taky přidaná hodnota. Ovšem nejlepší by byl noční vlak, samozřejmě

Matka Hese vypadá velmi divně. Velmi silný, nelichotivý makeup, podivné kloboučky fascinanty na hlavě, šaty snad z divadelní kostymerny, vintage shopu, nebo starožitnictví? Pokaždé doma žasneme, jakou má zase ránu.